Češi migrují, láká je metropole a její okolí
Desítky tisíc Čechů se stěhují každý rok. Rádi však zůstávají poblíž rodného kraje.
ŘÍČANY Až čtvrt milionu Čechů ročně mění místo, kde žijí. Nejatraktivnějším regionem pro život jsou střední Čechy a Praha, sem míří nejvíce nových přistěhovalců. Naopak okrajové regiony republiky obyvatele ztrácejí. Lidé však bývají spokojeni se svým rodným krajem, a pokud se stěhují, není to daleko od něj. Také to plyne z rozsáhlé analýzy o vnitřní migraci v letech 2005 až 2017, kterou aktuálně vypracoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Češi jsou ve vztahu ke stěhování spíše konzervativní, plyne z analýzy. Takřka polovina z těch, kdo mění místo bydliště, se přesouvá mezi obcemi v rámci téhož okresu. Podle zmíněné studie kraj, v němž žije, mění třetina migrantů. Nejméně atraktivní variantu představuje stěhování pouze mezi okresy, tuto cestu volí pětina těch, kdo se rozhodnou pro novou adresu.
Středočeský kraj v rámci Česka láká, svědčí o tom i rostoucí počet těch, kdo v něm žijí. „Na krajské úrovni přibylo vnitřní migrací mezi roky 2005 a 2017 nejvíce obyvatel ve Středočeském kraji, konkrétně 130 tisíc. Moravskoslezský kraj naopak takto přišel o 39 tisíc obyvatel,“vysvětlil Roman Kurkin z odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ.
Nejčilejší pohyb obyvatel ve zmíněném období panoval mezi Prahou a středními Čechami. Takřka dvě stě tisíc lidí zamířilo z metropole do Středočeského kraje. V opačném směru se stěhovalo méně než sto tisíc osob. Na druhém místě tabulky statistici zaznamenali pohyb mezi hlavním městem a Ústeckým krajem. Ze severu republiky do Prahy zamířilo téměř 30 tisíc lidí. Mohutný proud lidí zamířil v inkriminované době do metropole z jihu Moravy a Ostravska, tedy z každého z regionů šlo takřka o 20 tisíc osob.
Například z Ostravy se do Prahy vystěhovalo takřka sedm tisíc osob, z Brna více než 10 tisíc lidí. Severní Morava je podle statistiků nejztrátovější v rámci celé České republiky. „Moravskoslezský kraj ztratil obyvatele v porovnání se všemi kraji. Kromě Prahy byla významná záporná salda zaznamenána i v migraci se Středočeským či Jihomoravským krajem,“uvádí experti.
Za odchodem z Prahy do středních Čech bývá zpravidla touha po bydlení v klidnější či cenově dostupnější lokalitě. Lidé z okrajových oblastí republiky míří do hlavního města za větší nabídkou vzdělání, zaměstnání a vyššími platy.
Cesta z města
Trendem doby je podle analýzy ČSÚ dlouhodobě stěhování především do okresů nalézajících se ve středních Čechách bezprostředně za hranicí hlavního města. V republikovém porovnání na vnitřní migraci nejvíce vydělala Praha-východ, kde přibylo více než 45 tisíc lidí. Na druhé příčce této tabulky se nalézá okres Praha-západ s přírůstkem takřka 40 tisíc osob. „Tyto proudy dosahovaly svých nejvyšších hodnot v roce 2008,“komentují stěhování na Prahu-východ a západ statistici.
V tabulce deseti oblíbených regionů, jejichž populace výrazně vzrostla díky stěhování, lze z okresů Středočeského kraje nalézt ještě Nymbursko, Kolínsko, Kladensko a Benešovsko.
Naopak za stejné období Praze stěhováním ubylo takřka 20 tisíc obyvatel. V republikovém srovnání ji to ve zmíněné kategorii řadí na druhé místo za Brno, odkud se odstěhovalo téměř 24 tisíc lidí. Necelých 19 tisíc obyvatel opustilo například také severomoravskou Karvinou a Ostravu.
Obce, kde to žije
„Vnitřní migrací se zvýšil počet obyvatel zejména v obcích Středočeského kraje, nejvíce v Jesenici, Milovicích a Říčanech. Naopak výrazně záporné saldo vnitřního stěhování měla hlavně největší města jako Brno, Ostrava či Praha,“uvedla Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Ze stěhování čerpají nejvíce obce s rozšířenou působností v zázemí Prahy. Nejzřetelněji se to projevilo u Černošic, populace města a jeho správního obvodu podle analýzy vzrostla o více než 37 tisíc duší. Jde o největší nárůst v rámci celé České republiky. K desítce obcí, jimž stěhováním výrazně narostla populace, ze středních Čech patří ještě Lysá nad Labem, Benešov či Kladno.
Vnitřní stěhování v ČR podle citované analýzy prožilo svůj vrchol v letech 2005 až 2007, v letech 2009 až 2012 se Češi stěhovali méně. K opětovnému nárůstu došlo v roce 2016, růst a útlum souvisí s ekonomickou situací státu.
Podle statistiků ochotu stěhovat mají hlavně mladší věkové kategorie. Nejčastěji se stěhovali Češi ve věku od 18 do 45 let, bylo jich více než 35 procent. Podíl starších osob nad 65 let na vnitřním stěhování se pohybuje okolo šesti procent.
Okolo osmi procent mezi migrujícími v rámci republiky tvoří cizinci, zejména Vietnamci, Ukrajinci a Slováci. Ve změně bydliště bývali v analyzovaném období aktivnější muži, trend se však pomalu mění. „V posledních letech se podíl žen pohyboval okolo 53 a 54 procent,“uvedl Jan Cieslar, mluvčí ČSÚ.