Rok prezidenta Zemana

Zeman bude méně času trávit v zahraničí, zato hodlá častěji mluvit do domácí politiky.

Domluvených má pro letošní rok zatím jen pět zahraničních cest. O to aktivnější však chce být prezident Miloš Zeman doma. Kromě tradičních výjezdů do krajů hodlá podle informací MF DNES v Lánech přivítat prezidenty zemí visegrádské čtyřky a častěji se také bude vídat s ústavními činiteli či významnými osobnostmi.

Po včerejším setkání s kardinálem Dominikem Dukou Zeman dokončí kolečko novoročních schůzek a obědů příští středu, kdy uvidí šéfy Senátu a Sněmovny Jaroslava Kuberu s Radkem Vondráčkem. A vše si zopakují hned 30. ledna, kdy je už dlouho plánované setkání ústavních činitelů.

Časté schůzky se pak mají konat i během roku, což je změna proti předchozím letům, kdy to hlavně mezi Zemanem a tehdejším předsedou Senátu Milanem Štěchem vázlo. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček se do srovnání pouštět nechce, připouští ale, že s Kuberou Zeman diskutuje rád.

„Byl to také pan předseda Kubera, kdo jako první požádal o schůzku. Lze říct, že komunikace teď funguje mezi všemi čtyřmi nejvýše postavenými ústavními činiteli výborně. Je to taková až hvězdná konstelace,“pochvaluje si Ovčáček.

A na doklad toho ukazuje, že během ledna se Zeman kromě Kubery a Vondráčka ještě jednou setká také s premiérem Andrejem Babišem.

Po tradičním novoročním obědě i za účasti manželek obou politiků má na konci měsíce přijít na schůzku mezi čtyřma očima.

„Tam už to bude mnohem víc o politice než během novoročního oběda,“říká Ovčáček.

Prezidenty vezme do obory

Zahraniční cesty Zeman letos zahájí v únoru, kdy vyrazí do obvyklé destinace – na Slovensko.

V tamních Košicích se totiž koná setkání prezidentů devíti zemí, které začaly před dvaceti lety postupně vstupovat do NATO. Pro Zemana, který je částí veřejnosti a politiků kritizován, že Česko obrací na Východ, půjde o důležité výročí, jímž může demonstrovat, že mu jde o dobré vztahy i se západními spojenci. Před dvaceti lety byl ostatně jako premiér u toho, když Česko vstoupilo do NATO. I proto k tomuto výročí, které připadá na 12. března, chystá též zvláštní projev.

V březnu zahájí svoje obvyklé výjezdy do krajů, začít má v Karlovarském kraji.

Pořadí bude opět dáno tím, jak které kraje Zemana podpořily v prezidentské volbě.

A na jaře nejspíš bude pokračovat v zahraničních cestách: v plánu má Rakousko a Čínu, do které poletí celkově už popáté, na Hradě dojednávají termíny cest do Maďarska a Srbska a premiérově by se Zeman mohl v tomto volebním období podívat i do Afriky.

Za lepší vztahy s africkými zeměmi po nedávném setkání s rwandským prezidentem Paulem Kagamem plédoval premiér Andrej Babiš, který mluvil o tom, že v Africe je velký potenciál k obchodu, který Česko nevyužívá. A ekonomická diplomacie je i Zemanovým oblíbeným tématem. Podrobnosti k cestě však zatím Hrad prozrazovat nechce.

„Dokud to není dojednané, nemohu z diplomatických důvodů nic bližšího říkat,“omlouvá se Ovčáček. Víc se však rozpovídá o Zemanových plánech na podzim. To na Hradě v rámci českého předsednictví plánují setkání představitelů zemí visegrádské čtyřky.

A Zeman chce prezidenty Slovenska, Polska a Maďarska vzít na místo, kde teď tráví nejvíc času: do Lán. „Pan prezident to tam má rád, tak bychom to chtěli udělat trochu netradičněji a neformálněji. Bavíme se o tom, že by prezidenti spolu mohli vyrazit na návštěvu Lánské obory,“líčí Ovčáček.

V průběhu roku Zeman vyšle gesto těm, kteří ho kritizovali, že nechal uzavřít Hrad, když jeho kancelář zavedla před vstupem do areálu bezpečnostní rámy, u kterých se často tvoří fronty.

„Připomínáme si sté výročí Kanceláře prezidenta republiky a k tomu bychom chtěli na Hradě otevřít stálou expozici. O podobě se ještě bavíme, musíme na to najít vhodné prostory, ale mělo by to dokumentovat sto let prezidentského úřadu v naší zemi a být přístupné zdarma,“prozrazuje Ovčáček. A slibuje, že aktivnější bude Zeman také v období, kdy si budeme připomínat státní svátek Den boje za svobodu a demokracii. Zatímco loni jen lakonicky vzkázal, že 17. listopadu bude mlčet, letos, kdy připadá kulaté výročí na události z let 1939 i 1989, se připravují na Hradě připomínkové akce pro veřejnost, včetně velké výstavy o návratu demokracie do celé střední Evropy v roce 1989.