Pětině lidí nad čtyřicet selhává srdce

Linda Veselá

Otoky nohou, nechuť k jídlu nebo dušnost. Řada příznaků, které se srdcem zdánlivě nesouvisí, ale jejich podcenění může pacienta připravit o život. Mohou totiž signalizovat srdeční selhání, které představuje nejčastější příčinu hospitalizace lidí starších 65 let. A prognóza jejich přežití může být horší než u pacientů s některými typy rakoviny.

V Česku se počet pacientů se srdečním selháním blíží téměř čtvrt milionu (230 tisíc). „K tomu odhadujeme, že minimálně dalších 200 tisíc pacientů v České republice má ještě rozvíjející se formy a nejsou diagnostikováni,“uvedl přednosta Kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Aleš Linhart.

Do roku 2030 by se počet pacientů tohoto onemocnění mohl zvýšit o čtvrtinu. „Ze statistiky se ukazuje, že prognóza pacientů je pravidelně horší než u lidí s onkologickými onemocněními,“uvedl Linhart.

Zásadním problémem je podle odborníků především nedostatečná Mezi ty další patří onemocnění srdečního svalu, chlopenní vady či dlouhodobě zvýšený tlak.

Srdeční selhání pak pacientům zpravidla naprosto změní kvalitu života. „Necítí se dobře, nejsou výkonní, často musí opustit zaměstnání,“ uvedl Bělohlávek. Často také potřebují někoho, kdo o ně bude pečovat.

Návraty do nemocnice

V nemocnici pacienti kvůli srdečnímu selhání stráví průměrně pět až deset dní. V roce 2013, ze kterého pocházejí poslední data, bylo přímo kvůli srdečnímu selhání hospitalizováno přibližně 41 tisíc lidí. Pacienti, kteří měli jinou hlavní diagnózu a zároveň selhávající srdce, skončili v nemocnici asi v 76 tisících případech.

„Z nemocných je 83 procent hospitalizováno nejméně jednou, 43 procent aspoň čtyřikrát,“uvedl Bělohlávek. Čtvrtina pacientů musí být do měsíce hospitalizována znovu, polovina pak opakovanou hospitalizaci zažije do půl roku.