Češi třídí PET lahve, mnohé ale zbytečně
Kofola podle své mluvčí Jaroslavy Musilové řeší, jak stávající obal upravit. Úplné zrušení tohoto typu etikety je nemožné, protože na některé tvary lahví lze dát právě jen smršťovací fólie, uvádí.
Jednou z možností je nahrazení rukávku z PVC fólií z polyethylentereftalátu (což je PET), aby byla ze stejného materiálu jako lahev. „Výměna folie je nákladnou záležitostí a nejde udělat ze dne na den,“vysvětluje Musilová. Nicméně už se připravují potřebné testy. „Do měsíce by mělo být jasněji, kdy k přechodu na nové etikety dojde,“dodává Musilová. Rukávek z PET využívají dle mluvčí Andrey Brožové například Karlovarské minerální vody na značku Fruttimo.
Dalším řešením je vytvořit na fólii perforaci, aby šla lépe sundat. Dnes to bez ostrého nápoje není možné, a proto to také nikdo v třídírnách odpadů nedělá a lahve se nerecyklují.
Perforaci zavedla například loni Karlovarská Korunní na svých minerálkách 0,75 litru. „Letos dotáhneme testování kompozitních materiálů z PET-G tak, aby lahev byla stoprocentně recyklovatelná včetně sleevové etikety,“uvádí Libor Duba za Ondrášovku, pod niž spadá i Korunní.
„Přestože jsou lahve s krycí fólií stoprocentně recyklovatelné, jsme si vědomi, že smršťovací fólii neumějí třídící linky oddělit,“uvádí za Coca-Colu, která tyto etikety využívá například u čajů Fuzetea nebo výrobků rostlinného původu AdeZ, Petr Jonák. Podle něj jde o méně než pět procent PET lahví z jejich celkové produkce.
„Pracujeme nyní intenzivně na řešení tak, aby brzo neexistovala jediná naše PET lahev, která by nešla snadno recyklovat,“říká mluvčí Coca-Coly.
Někteří výrobci zatím vyčkávají, až budou jasná nová pravidla. „K uvedeným otázkám se nebudeme vyjadřovat, počkáme na finální znění zákona,“říká za společnost Maspex, která vyrábí mimo jiné pitíčka Kubík Waterrr, marketingový manažer Radim Ochman.
Poplatky by mohly pomoci
Špatně recyklovatelné obaly zatím žádný zákon ani nezakazuje, ani neznevýhodňuje. To se ale změní s novým zákonem o obalech vycházejícím z evropské směrnice. V něm se mluví o takzvané ekomodulaci, což znamená, že za výrobky hůře recyklovatelné se bude platit více než za ty ekologičtější.
Zákon ale podle Ladislava Trylče z odboru odpadů ministerstva životního prostředí nestanovuje konkrétní výši poplatků. To bude záležet na společnosti Eko-kom, která zajišťuje zpětný sběr vyprodukovaných obalů a je financována právě poplatky od výrobců.
„Může to být funkční nástroj. Slibujeme si, že třeba PET lahev potažená rukávem, která dělá problémy v recyklaci, zmizí,“uvádí Trylč. Na druhou stranu je podle něj třeba s tímto nástrojem zacházet opatrně, aby nebyli někteří výrobci diskriminováni. „Ne vždy je totiž jednoduché říci, co je dobré a co špatné,“dodává.
Podle Lukáše Grolmuse ze společnosti Eko-kom zatím nejde říci, jak budou poplatky stanoveny. Je třeba počkat na doporučení Evropské komise, které by mělo přijít na jaře.
„Smyslem ekomodulace bude podpořit obaly vyrobené z materiálů, které jsou příznivější k životnímu prostředí. To ale zahrnuje řadu aspektů, jako je jejich recyklovatelnost, obsah recyklátu v obalu, dostupné recyklační technologie v místě, ale také dostatečné množství tohoto obalového materiálu na trhu, aby vůbec recyklace byla možná,“popisuje Grolmus.