Jednou za čas zauvažujte o smyslu své práce, radí terapeut
PRAHA Jak poznám, že je čas na změnu? „Každý z nás si dokáže všimnout, že mu něco nevyhovuje. Často nás zastavuje strach ze změny nebo nízké sebevědomí a na vědomé úrovni převládá neochota něco měnit. V takových situacích se často ozve tělo, častější nemoci, nevysvětlitelná únava, podrážděnost – zkrátka nepohoda o sobě dá nějakým způsobem vědět a začne na sebe upozorňovat,“říká Marek Zeman, psychoterapeut a lektor vzdělávací společnosti MgC Group.
Na které otázky by si měl člověk odpovědět, než dojde k rozhodnutí, že chce z firmy odejít?
Jednou za čas si položte otázku o smysluplnosti své práce. Baví mě to, co dělám? Proč zůstávám na místě? Je to tím, že jsem spokojený, nebo je za tím strach ze změny? U lidí, kteří jsou schopni autentické sebereflexe pak relativně rychle přichází uvědomění aktuální potřeby – například změny zaměstnání. Je ovšem důležité začít aktivně věci řešit, jen uvědomění nevyřeší nic.
Co nejčastěji donutí starší zaměstnance ke změně?
Odpověď je z mého pohledu nasnadě – je to rutina, stereotyp, dosažení pomyslného vrcholu kariéry. Najednou začne chybět motor, který by člověka poháněl k další aktivitě, a objeví se před námi nutnost rozhodnutí. Buďto to nějak „doklepat“do důchodu, nebo zkusit něco nového a znovu nastartovat zmíněný motor. Pokud v sobě člověk najde chuť a odvahu uskutečnit změnu a začít někde jinde, dost často tím výrazně zlepší subjektivní kvalitu života. Přece jen, dělat věci s radostí nás naplňuje mnohem více než dělat věci jen proto, že jsem je dělal celý život. Je dobré si ale připomenout, že existuje ještě třetí kategorie, a to jsou lidé, kteří takovou potřebu změny nezaregistrují ani po letité praxi a stále je baví jejich práce. Ti to mají samozřejmě nejjednodušší.
Co když zaměstnanec odejít z firmy ani nechce, ale práce se stala rutinou, která netěší?
V takové situaci je důležité všimnout si, co mě to vlastně netěší, a na tom začít pracovat. Někdy pomůže práce na projektu, který je trochu jiný než běžná agenda, kterou se zabývám, někdy je potřeba doopravdy změnit „vzduch“. Nicméně s rutinou je to vždy podobné, pokud ji začnu vnímat a vadí mi, musím do své existence pustit nový vítr – někdy je možné udělat to jen malou změnou, přibráním si nějakého dalšího úkolu, někdy to znamená, že se něčeho musím zbavit.