Trpké ptačí účtování
Ptáci mizí z české přírody. U některých druhů přežívají poslední desítky párů.
Dominika Hromková Eva Zahradnická
životního prostředí. A ve zbytku Evropy to není jiné. Česká čísla kopírují údaje z ostatních zemí.
O něco příznivější je statistika k lesnímu ptactvu, eviduje „jen“desetiprocentní propad a čísla naznačují i možný obrat v trendu do budoucna.
Začátkem tohoto roku ale zveřejnil Český svaz ochránců přírody další alarmující zprávu. Zatímco do loňska byl kos černý nejčastějším ptačím návštěvníkem zahrad, tuto zimu se vyskytl jen na polovině z nich. Svaz k tomuto závěru dospěl pravidelným vánočním pozorováním ptáků na více než 1 300 zahradách. „Právě skončená pozorování ptáků na krmítku ukázala, že se kos vyskytuje už jen na 58 zahradách ze 100 (dříve 98 ze 100 pozn. red.). V Praze a části středních Čech skoro vyhynul,“uvádí svaz. Úbytek přičítá africkému viru USUTU, který u nás udeřil loni v létě a kosi jsou na něj citlivější než jiné druhy.
Česká ornitologická společnost ale obavy mírní. „Z meziročního poklesu kosů ještě nemůžeme moc vyvozovat. Zatím nemůžeme říct, jestli jich loni bylo skutečně méně kvůli viru, nebo je to tím, že na podzim bylo dost jablek, kosi zůstali v sadech a nepotřebovali na krmítka,“vysvětluje Zdeněk Vermouzek.
Zelené pouště
Příčinou dlouhodobého úbytku ptactva však není vir z Afriky, jako se momentálně spekuluje u kosa černého. „Může za to intenzivní zemědělství. To znamená snaha o zvýšení výnosu prostřednictvím hnojiv, velkých lánů, insekticidů, herbicidů a další chemie. Způsobuje to, že na polích jsou zelené pouště bez života,“vysvětluje Vermouzek a jako příklad používá opět koroptev, která potřebuje mít na polích strniště, aby se měla na jaře kde v klidu uhnízdit a vysedět mláďata. Jsou to ale i zaorané meze, ztracené remízky či chybějící zatravněné pásy. Pozorování ornitologů navíc ukazuje, že se počty ptáků mění v přímé úměře k tomu, jak se dařilo zemědělství. „Když se po revoluci přestalo dotovat, populace ptáků stouply. Když jsme vstoupili do Evropské unie v roce 2004, křivky výrazně klesají,“říká Vermouzek.
O polovinu méně vrabců