Autoklíče z Frenštátu dobývají celý svět

Asi ho máte v kapse kalhot či v kabelce. Vyrobili ho ve Frenštátu pod Radhoštěm.

Zčeské pobočky společnosti Continental ve Frenštátu pod Radhošťem vyexpedují 380 až 400 tisíc kusů výrobků týdně. Z toho je asi polovina klíčů od aut, to jsou sety dvou případně tří klíčů pro 60 tisíc aut.

Samotná výroba klíče trvá pár minut v několika krocích. Některé operace se provádějí ručně. Unikátní planžetu a párování s konkrétním autem už provádí automobilka přímo ve výrobě.

S klíčem si rozhodně nehrajte, můžete ho lehce zničit. A to se s klíči při vývoji dělají často dost bláznivé testy. Musí například vydržet pád z jednoho a půl metru – některé automobilky chtějí ovšem větší odolnost. To pak Matěj Bartecký, který má vývoj na starosti, hází klíčky třeba z okna ve třetím patře. Klíč se rozpadne, ale po složení zas musí fungovat.

Tím ovšem crashtesty klíčů při vývoji nekončí, simuluje se silné zmáčknutí, třeba přejetí autem. Testuje se funkčnost v rozmezí teplot od minus čtyřiceti do plus osmdesáti stupňů, pak třeba zmáčknutí mezi dvěma deskami, při kterém nesmí dojít ke stisknutí tlačítka. Podle Barteckého by klíč měl vydržet vyprání v pračce. Třicetikilovým závažím se testuje pevnost očka simulující tahání za kroužek, na kterém třeba nosíme přívěsek.

Baterie na věčné časy

Nejčastěji se vymačkají tlačítka nebo zničí mechanismus planžety. Musí proto odolat různému kroucení, kdy na vodicí čep planžety působí obrovský točivý moment. Nezapomeňte na to, až budete klíč zas žmoulat v ruce a hrát si s ním. A rozhodně ho nerozdělávejte.

Ladí se také zdroj energie. V některých klíčích už dnes baterie ani nejde vyměnit, to jsou typicky klíče Fordu se svařovaným plastovým obalem. Baterie pak má vydržet po dobu životnosti auta, objevují se i varianty, kdy se klíček nabíjí ve speciálním slotu.

Požadavky na životnost a odolnost jsou u automobilek extrémně rozdílné. Úplně jinak také vypadají specifikace. Samozřejmě jde hlavně o peníze: plast je lacinější než kov, extrémně se liší požadavky právě na ty crashtesty. Evropské automobilky chtějí dosah signálu desítky metrů, americké stovku.

Na Barteckého stůl se dostane návrh designu a požadované parametry, pak už si s tím musí poradit, dodržet cenu a další zadání. A všechno to pak do té malé, nejobvykleji plastové, ale občas třeba kovové, krabičky nacpat a za předem dané peníze. Takový klíč se skládá z pětatřiceti až čtyřiceti dílů. Často se k týmu Matěje Barteckého prý dostane objednávka, kterou konkurence odmítla jako neproveditelnou, a stejně ji splní.

Vývoj klíče trvá tři roky. Je v něm gyroskop, akcelerometr, mikroprocesor. Samotný klíč je chytřejší než mnohdy celé auto z devadesátých let. Cena náhradního klíče, která je dnes běžně i pět tisíc, je opodstatněná, je to vlastně malý počítač.

Chytřejší než starší auto

Obrovským problémem je životnost výkonných procesorů. Krabičky, které mají hlavně odemykat auto, v sobě mají digitální mozek, občas už i displej a umí spoustu věcí, Bartecký je připodobňuje k mobilům. Podle vývojáře přibyl kvůli tomu obrovský problém, se kterým si musí při návrhu a konstrukci klíčku poradit: odolnost proti výkyvům teplot a deformacím. Keramické komponenty na základní desce procesoru totiž už při deformaci v řádu mikrometrů rády praskají.

Jen málokdo si všiml, že tlačítko vyžaduje pro zmáčknutí víc síly než pro zamčení. I to je jeden z obvyklých požadavků. Musí vydržet stovky tisíc zmáčknutí. „Jedním moc silným zmáčknutím můžete výrazně zkrátit životnost,“varuje Bartecký.

Životnost definuje v požadavcích zákazník, tedy automobilka. Ve specifikaci bývá především počet zmáčknutí tlačítek na klíči. Udává se počet stisknutí, tlak, ale i to, jestli se mačká ploškou nebo nehtem. Při šetrném zacházení by měly vydržet až půlmilion stisků.

Největším ničitelem je samotný uživatel. Kromě páčení nouzového klíče, který slouží k mechanickému odemčení zámku, když se v klíči nebo autu vybije baterka, je obrovským problémem to, že klíč dobře padne do ruky a mnoho z nás ho má za hračku. Opakovaně otvírají planžetu a často s ní kroutí v uchycení.

Samotný klíč je chytřejší než mnohdy celé auto z devadesátých let. Náhradní klíč stojí i pět tisíc, je to vlastně malý počítač.

Šperk, který reprezentuje

„Klasické klíče vymizí,“předpovídá Barteckého kolega Miloslav Mráz, výrobní ředitel jedné z divizí frenštátské fabriky. Bartecký se s ním v tom úplně neshodne: „Možná z mainstreamových značek a modelů. U prémiových aut zůstanou, hrají roli jakéhosi šperku, mají reprezentovat.“I proto je otevírání mobilem, které se dnes začíná objevovat a vývoj k němu směřuje, vlastně „lowcostovým“řešením; speciální odemykací aplikace ovšem už dnes umožňují víc než jen ovládat zámky, můžete třeba nastartovat motor, rozsvítit světla, nastoupit nebo zkontrolovat stav paliva v nádrži. „Klíčky budoucnosti navíc budou mít stále víc a víc funkcí,“předpovídá vývojář. Bartecký také uklidňuje, že dnes už umí předejít i tomu, že zloději s pomocí jednoduchého zařízení koupeného na internetu zesílí signál klíčku položeného v předsíni na botníku a ukradnou auto.

„Kód se mění tak rychle, že i když ho zloděj dokáže načíst, než ho použije, už je zas jiný.“Auto navíc umí poznat, že se skokově změnila dálka signálu, tedy vzdálenost, ze které kód k autu přichází. Continental je druhý největší dodavatel automobilového průmyslu na světě. V České republice zaměstnává přes 16 000 lidí, ve Frenštátu pod Radhoštěm z toho téměř tři a půl tisíce.

České pracovníky doplňují agenturní zaměstnanci ze Slovenska, Polska a Srbska. Samotná frenštátská fabrika má roční tržby na úrovni 16 miliard korun.