Když rozvod, tak kde?

Na rozvodu manželů Plekancových si už půl roku pochutnávají bulvární media. Hlavní spor vedou manželé o to, kde se budou rozvádět. A to je velmi zajímavý právní problém.

Lucie Vondráčková zůstává s dětmi v Kanadě, Tomáš Plekanec usiluje o rozvod v České republice. Důvodem je podle všeho platnost české předmanželské smlouvy, která upravuje společné majetkové poměry po svatbě. Tak se na to blíže podívejme optikou práva.

Chtějí-li se snoubenci vyhnout problémům s budoucími majetkovými vztahy vyplývajícími ze společného jmění manželů, například s ohledem na rizika plynoucí z podnikání jednoho z nich, mohou otázku manželského majetkového režimu vyřešit již před uzavřením manželství, a to formou veřejné listiny – notářského zápisu.

Zákonný majetkový režim se tak změní na režim smluvený. Aby tyto smlouvy byly účinné i vůči třetím osobám, je nutný jejich zápis do Seznamu listin o manželském majetkovém právu vedeným Notářskou komorou České republiky.

Manželské smlouvy mohou mít mnoho podob. Nejčastějším případem je režim odděleného jmění. Tak tomu je pravděpodobně i v případě manželů Plekancových. Jejich společné jmění nikdy nevzniklo. Uzavřením manželství se pro ně v majetkové oblasti nic nezměnilo. Zánikem manželství se žádná věc nestane společnou, proto se nebude muset provádět žádné vypořádání.

Mezinárodní rozvod

V případě mezinárodních rozvodů je často prvotní otázka, ve kterém státě se lze rozvodu manželství vůbec domáhat. Další otázkou bude stanovení rozhodného práva, které na ně bude aplikovat příslušný soud.

Pravomoc českých soudů je dána mimo jiné v případě, že alespoň jeden z manželů je státním příslušníkem České republiky. Pokud tedy bude řízení o rozvodu probíhat před českými soudy, je dále důležité určit rozhodné právo, kterým se řízení bude řídit.

Pokud mezi manželi neexistuje dohoda, rozhodné právo se určí podle zákona o mezinárodním právu soukromém a rozhodujícím faktorem bude příslušnost ke státnímu občanství. V daném případě tedy české soudy budou aplikovat české právo.

Jednotlivci mohou být rozvedeni před kanadskými soudy bez ohledu na to, kde bylo manželství uzavřeno nebo jakého občanství manželé jsou. Podmínkou však je obvyklý pobyt manželů v příslušné provincii. Jeden z manželů tak může požádat o udělení rozvodu, pokud jsou manželé legálně oddáni v Kanadě nebo v jiné zemi, chce se trvale oddělit od svého manžela s přesvědčením, že neexistuje šance na sloučení a oba nebo jeden z partnerů bydlí v Kanadě déle než jeden rok před podáním žádosti o rozvod. Následně je nutné nechat uznat rozhodnutí cizozemského soudu o rozvodu Nejvyšším soudem ČR.

Platnost smlouvy

Teď, když víme, podle jakého práva rozvodová řízení můžou probíhat, pojďme si situaci manželů Plekancových ukázat z pohledu obou soudů. Ani v případě, že řízení o rozvodu manželství bude probíhat před českými soudy, nelze jednoznačně dovodit platnost předmanželské smlouvy. Jelikož jde o manželský vztah s mezinárodním prvkem (jde o české manželství, ale manželé žijí na území jiného státu), je třeba vyřešit otázku, jakým právem se bude řešit vypořádání majetkových vztahů rozvádějících se manželů.

V takovém případě zákon o mezinárodním právu soukromém určuje pravidla pro volbu rozhodného práva. Ten ve svém ust. § 49 stanovuje, že nezvolí-li účastníci rozhodné právo smluvně, majetkové poměry se řídí právním řádem státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt; jinak právním řádem státu, jehož jsou manželé občany, jinak českým právem.

Ať už je tedy manželství uzavřeno mezi českým občanem a cizincem, nebo mezi dvěma občany České republiky, kteří žijí v cizině, použije se pro vypořádání jejich majetkových vztahů v první řadě právo státu, ve kterém mají oba manželé obvyklý pobyt. Pokud nemají obvyklý pobyt v témže státě, použije se právo státu, jehož jsou oba manželé občany.

Lze tedy dovodit, že kdyby Tomáš Plekanec zůstal v Kanadě, české soudy by platnost nebo případnou neplatnost předmanželské smlouvy posuzovaly podle kanadského práva. Z tohoto hlediska měl pan Plekanec zřejmě dobrý důvod ukončit angažmá v NHL a vrátit se do České republiky.

Ale ani v případě rozvodu manželství v Kanadě situace nebude jednoduchá. I když se manželé shodnou v tom, že se rozvedou v Quebecu, spolu s quebeckými právními předpisy se mohou aplikovat i zákony z jiných zemí. Podle quebeckého občanského zákoníku totiž platí, že když není v příslušném právním jednání určeno rozhodné právo, použije se právo státu, s nímž je úkon spojen nejblíže, s přihlédnutím k povaze a okolnostem případu.

Jakkoli bude tato rodinná a právní bitva před zraky veřejnosti dlouhá, lze z toho tak už nyní učinit závěr, že i v případě rozvodu před kanadskými soudy se platnost předmanželské smlouvy bude posuzovat z pohledu českého práva.

I v případě rozvodu před kanadským soudem se platnost předmanželské smlouvy Plekancových bude posuzovat z pohledu českého práva.