Školy: cesta k politickým bodům
Ve Sněmovně čeká několik zákonů, které mají ambici zlepšit české školství. Jenže stane se tak?
Radka Hrdinová
Už přes týden zaměstnává koalici hledání odpovědi na otázku, zda mají ve školách jíst zadarmo všechny děti, nebo jen některé. Vášnivou debatu ve vládě odstartoval poslanecký návrh zákona, který těsně před Vánocemi podala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).
Sociální demokracie by chtěla školní obědy zdarma pro všechny děti ve školkách a na 1. stupni základních škol. Ministr školství Robert Plaga (ANO) sice proti státem hrazeným školním obědům nic nemá, chce ale, aby na ně měly nárok jen děti ze sociálně slabých rodin.
Vláda mu nyní dala za úkol najít kompromis, který by byl přijatelný pro obě vládní strany. Uspět s ním pak bude muset i ve Sněmovně.
Nebude to jediná debata, která ho letos na parlamentní půdě čeká. Vedle obědů leží poslancům na stole hned několik „nápadů“, jak zlepšit české školství. Další možná přibudou. Jednu věc mají tyto návrhy společnou – ani jeden z nich se Plagovi nelíbí.
Zdarma ano, ale ne pro všechny
Obědy zdarma z nich mají největší potenciál vzbudit u poslanců vášně. Diskutovat se přitom nebude ani tak o tom, jestli obědy platit, na tom se opozice s vládou shodne. Jenže k myšlence, že by obědy zdarma měly být pro všechny, mají největší opoziční strany ještě dále než vládní ANO.
„Proti adresnému sociálnímu příspěvku na školní obědy bychom nebyli. V té podobě, jak navrhuje ČSSD, by to ale bylo nárokové a šlo by to nejspíš z peněz na vzdělávání, doslova bychom je projídali,“říká pirát Lukáš Bartoň.
„Je to zoufalá snaha ČSSD o zlepšení volebních preferencí. Návrh není promyšlený. Podle nás je nejlepší cílená podpora směřovaná přes neziskové organizace,“staví se za zachování aktuálního stavu místopředseda ODS Martin Baxa. Například loni stát podpořil obědy zhruba šesti tisícům nejpotřebnějších dětí.
Jako horký brambor si poslanci přehazují návrhy na zvýšení příplatků pro třídní učitele. Exministryně Kateřina Valachová se pro ně před Vánocemi pokusila ukrojit peníze ze státního rozpočtu na tento rok, svůj pozměňovací návrh ale neprosadila.
Vedle toho už od léta leží ve Sněmovně lidovecký návrh, který chce zvýšení třídnických příplatků prosadit v rámci novely zákoníku práce. Byl už třikrát na pořadu jednání, Sněmovna jej ale vždy poslala k ledu. „Jsem přesvědčen, že si zvýšení příplatku zaslouží,“říká Marek Výborný (KDU-ČSL), který je pod ním podepsán. Náklady odhaduje na dvě miliardy.
„V tuto chvíli by to šlo nejspíš z peněz, které letos stát pošle navíc na netarifní složku učitelských platů,“zdůvodňuje Plaga, proč je proti návrhu lidovců, i když sám se
(ČSSD)
Navrhla změnu zákona, podle nějž by všechny děti v mateřských školách a na prvním stupni základních škol dostávaly obědy ve škole zdarma. zvýšením příplatků pro třídní učitele počítá. Ale až od roku 2020.
Na půdu Sněmovny se brzy přesune také přestřelka, kterou od podzimu vedou s ministrem hejtmani za ANO Jana Mračková Vildumetzová a Ivo Vondrák.
Hejtmani versus ministr
Nejprve Plagu Asociace krajů, které karlovarská hejtmanka předsedá, požádala, aby zavedl minimální bodovou hranici u přijímaček na střední školy. Podle hejtmanů to má zabránit tomu, aby se na střední školy dostávali žáci, kteří nemají na maturitu.
To ale Plaga odmítl, stejně jako následující návrh. Na konci listopadu Karlovarský kraj poslal do Sněmovny předlohu zákona, podle kterého by kraje středním školám mohly určit, jaké obory budou otevírat a také kolik žáků do nich mohou přijmout. Dle odůvodnění by to mělo pomoci sladit nabídku škol s poptávkou na pracovním trhu.
Zatím není jasné, koho podpoří sami poslanci ANO. To opozice má jasněji. Proti omezení pravomocí ředitelů škol je ODS i Piráti. „Kraje mají tendenci reagovat na aktuální poptávku na pracovním trhu, ale za pět let může být situace jiná,“hájí pravomoci ředitelů například pirát Lukáš Bartoň.
Zda se do Sněmovny dostane návrh na prodloužení povinné školní docházky do 18 let, kterým Plagu na podzim překvapila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, zatím jisté není. Ani zda předseda školského výboru Sněmovny Václav Klaus mladší bude dál rozvíjet myšlenku, že vzdělávání v duchu evropských hodnot by nemělo mít místo na českých školách.