Topíme svíčkou. Domy s téměř nulovou spotřebou
Nová směrnice snižuje velikost domů, kde se musí šetřit energií
Všechny nové budovy s obytnou plochou větší než 350 metrů čtverečních musí mít od prvního ledna téměř nulovou spotřebu energie. Požadavky na nové stavby v posledních letech postupně zpřísňují kromě ČR také další země Evropské unie. Důvodem je evropská směrnice, podle které by se do roku 2020 měla spotřeba energií v novostavbách výrazně omezit.
To si v praxi žádá konstrukční řešení, které v zimě sníží potřebu vytápění a v létě naopak nutnost klimatizovat. Spotřeba energie měla být navíc ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.
Unie si od toho slibuje například snížení emisí skleníkových plynů o 20 procent. V popisu realizace záměrů je však evropská legislativa poměrně vágní a konkrétní řešení nechává na členských zemích.
Česko postupně zavádí povinnost úsporných novostaveb od roku 2016. Opatření nejdříve zasáhlo státní budovy, od 1. ledna 2018 se pak dotklo i ostatních. Od příštího roku pak jakýkoli stavební projekt, který nesplní požadavek „téměř nulové spotřeby energie“, nedostane povolení. V současném systému klasifikace energetických tříd budov A–G to znamená budování především domů nejvyšších kategorií AaB, případně C.
Mnozí stavebníci se přísnějším pravidlům přizpůsobili s předstihem. „Dnešní nabídka energeticky úsporného bydlení je neporovnatelná se stavem, který na trhu panoval před pěti a více lety. V roce 2013 spadalo do energetických tříd A, B nebo C jen necelých 10 procent všech nabízených bytů,“uvádí Radek Polák, mluvčí společnosti Trigema. Loni se už podle analýz Trigemy podílely byty s energetickou třídou B na celkovém počtu z více než poloviny.
Zdražení? Jak u koho
„Central Group již v tuto chvíli nabízí u všech bytových domů energetickou náročnost B. Tento standard držíme i u projektů, které jsou momentálně v přípravě,“potvrzuje mluvčí developera Central Group Marcela Fialková.
Energetickou třídu B mají i projekty Trigemy, která tento standard podle Poláka garantuje už více než pět let. „Část developerů a stavebníků s novými podmínkami počítá, a nejspíše se proto ani aktuální požadavek na energetickou náročnost do jejich cen výrazně nepromítne. U ostatních, kteří nebyli na změny tolik připraveni, ale může skokové zdražení dosáhnout až stovek tisíc korun,“tvrdí Polák.
Na zdražení bytů kvůli nové legislativě upozorňuje například Evžen Korec, generální ředitel developera Ekospol. „Ceny nových bytů se u staveb projektovaných podle nové směrnice zvýšily zhruba o deset procent. To v reálných cenách znamená stovky tisíc korun,“míní Korec.
Podle něj opatření v konečném důsledku nepřinese lepší kvalitu prostředí v bytech a domech. S tím však nesouhlasí například Martin Svoboda, výkonný ředitel developera JRD, který se na nízkoenergetické domy zaměřuje. „Jen environmentálně šetrná výstavba totiž zajišťuje zdravé vnitřní prostředí, velkou úsporu energií a minimální dopad na životní prostředí,“uvádí Svoboda.
Kvalitnější architektura
Také mnoho architektů se shoduje, že přínosy opatření případná negativa vyváží, a to nejenom prostřednictvím ušetřených nákladů na vytápění či klimatizaci. „Pozitivem bude vznik kvalitnějších architektonických děl s respektem k životnímu prostředí. Dále zdravější prostředí v interiérech díky použití kvalitních materiálů a využití principů přirozeného stínění, větrání apod. V dlouhodobém horizontu pak vznik udržitelných projektů, které pokud je to možné preferují využívání přirozeně obnovitelných zdrojů,“vyjmenovává architektka Gabriela Machovská ze studia Jestico + Whiles.
Upozorňuje však na nutnost vzdělávání uživatelů úsporných staveb, jak v budovách žít tak, aby podporovali principy udržitelnosti a využívali všech benefitů, které jim „neutrální“domy mohou přinášet.
EU přišla v roce 2010 s konceptem budov s „téměř nulovou spotřebou energie“, aby snížila spotřebu energie kontinentu, na níž se budovy podílejí 40 procenty. Řada diskusí o výkladu tohoto pojmu však způsobila, že každá země si vytvořila vlastní definici, která není kompatibilní s ostatními.