Máme teď nahnáno

Martin Prokop je po polovině Dakaru osmý mezi auty. Kdy se odvážil vyfotit se Sainzem?

MF DNES - - Sport - Reportér MF DNES

Robert Sára

Poprvé a naposledy se za těch 10 dní naobědval. Desítky minut ležel na masážním stole, aby jeho tělo po týdenním zápřahu zregenerovalo. „Ale především auta dostávají po lásce,“říkal Martin Prokop.

Byla sobota, Dakar se zrovna ocitl v polovině a nabídl účastníkům volný den. „Už byl potřeba. Technika vydávala hrozné zvuky a i na lidech, zvlášť na motorkářích, bylo vidět, že melou z posledního.“

I pro Prokopa je to těžký závod, zvlášť z psychického hlediska. První den nabral nečekanou dvacetiminutovou ztrátu, a když se v maratonské etapě přidaly potíže s poloosou, s dobrým výsledkem se loučil. „Od prvních problémů jsem cítil, že na tu první pětku nemáme. Ale nakonec je ta trať tak těžká, že ostatní měli potíže ještě větší a výsledek není tak hrozný,“říkal před včerejším startem, kdy se držel na osmém místě.

Jak těžký je to Dakar?

Je to správný Dakar, dávají nám zabrat navigačně i obtížností. Náročnost v ničem nepolevila a je to vidět i na tom, kolik aut odstoupilo nebo má problémy. Maratonská etapa (dva dny závodění, kdy nemáte k dispozici mechaniky) byla celá na fesh feshi, nejjemnějším písku. To je drsný test pro všechny.

Už první den jste ztratil, sám jste to glosoval, že kvůli součástce za pár korun.

Kdyby to bylo ve WRC, je jasné, že je po závodě. Ale po těch pár Dakarech už vím, že jakýkoliv problém neznamená konec, ale musíte dál bojovat. Není to na první pětku, jak jsme chtěli, ale v desítce jsme a furt jedeme. Jen to nesmíte složit. Nastavíte hlavu, že nic nekončí, a v cíli se podíváte, jak na tom jste. Já teď dva dny vůbec neviděl výsledky. Nezajímaly mě, protože stejně musíte jet nejlépe, jak umíte. Tady tomu musíte dát nejvíc, co umíte, abyste projel. Čím víc jste agresivní na auto, tím snadněji terén zdoláte.

Co se přihodilo v oné maratonské etapě?

Dali jsme pro jistotu nové poloosy a ten nový díl se pokazil. To už jsem párkrát zažil, že když pro sichr něco vyměníte, spálíte se. Museli jsme pod auto, řezali jsme do diferenciálu kladivem a chtěli ho zablokovat, abychom jeli na zadní náhon. To se povedlo, i když dojet s tím erzetu nebylo nic jednoduchého. V noci nám doprovodný kamion (ten jede rovněž závod) pomohl diferenciál vyměnit.

Když ale jedete bez problémů, rychlost vám nechybí a držíte se nejlepších. To je fajn, ne?

Je to skvělý pocit, ale na tu první pětku potřebujete mít štěstí a nemít problémy. Musíte jet čistý závod. To my nejedeme. Ale je povzbuzující, že s těmi velkými kluky dokážeme držet tempo, byť to máme rozjeté, jak máme.

Ale první pětka přece ještě není ztracená, nevyzpytatelný závod je v polovině...

... ono se to ovšem může překlopit i na druhou stranu. Teď jsem se byl projít po bivaku, mluvil jsem s kluky a mají z toho stažený zadek všichni. Co nás čeká druhý týden, bude těžké, asi těžší než ten první. Ale jsme tady proto, abychom si těžké věci zažili a užili.

Jak vnímáte diváky? Ptám se proto, že Rus Karginov z továrního Kamazu byl v sobotu vyloučen ze závodu, protože jednoho příznivce trefil a ujel bez pomoci. Je ale potřeba dodat, že oni stáli v zakázané zóně a Karginov se hájil, že o incidentu nevěděl.

Z mého pohledu jsou diváci skvělí, ale když vjedete do dun, má každý sám co dělat, aby je vyjel. Jel jsem asi půl kilometru před Karginovem, a protože jsem s ním mastil celý den, vím, v jakém se to stalo údolí. Skupinka lidí tam asi přebíhala. Netroufnu si soudit, jestli je viděl, nebo ne. Ale dokážu si představit, že myslel, že je minul. Kamion je taková mašina, že když přejedete člověka, ani to necítíte, zvlášť v dunách. Je to nepříjemný moment a hned ho vyloučili, aby si Dakar nepokazil reputaci. Jsou to sice tvrdí chlapi, nedali by metr zadarmo, ale jsem si jistý, že by zastavili, kdyby věděl, že někoho zranil. Karginov má srdce a Rusové z Kamazu na trati pomáhají i jiným. Navíc by to pro něj nebyla ztráta. Zavolal by záchranku a ztracený čas by mu pořadatelé odečetli.

Teď to odlehčím. Před Dakarem jste mluvil o tom, jak už vás respektuje váš dětský idol Carlos Sainz, ale že jste ještě nenašel odvahu vytáhnout telefon, udělat si s ním selfie a poslat to mámě, které se líbí. A hle – selfie už je.

Zrovna s Carlosem jsme strávili za těmi kamazy dvě hodiny. Krmily nás prachem, nedaly nám kousíček zadarmo, i když jsme to zkoušeli zleva, zprava. Pak jsme se potkali s Carlosem v cíli a on byl úplně v laufu, že náklaďáci dokážou jet stejně rychle jako my. Byl jak dvacetiletý kluk, měl rozzářené oči, v životě jsem ho tak neviděl. A jak byl špinavý, říkal jsem mu, že se musí vyfotit a poslat synovi, aby věděl, jaký je rozdíl mezi Dakarem a formulí 1

I on výrazně ztratil. Takže kdo vyhraje – Násir Al Attíja, někdo jiný, nebo třeba Sébastien Loeb?

Loeb do toho vletěl zostra, poslední etapy byly skvělé pro jeho auto, ale myslím, že to takticky úplně nevymyslel. Odstartoval do nejtěžšího úseku jako první, což se mu loni přesně na stejném místě vymstilo. Bude to mít těžké. Naopak pro Násira budou další dny jako dělané, protože v dunách jede jako král a bude se tu snažit ještě nahrabat větší náskok.

Foto: Marian Chytka

S idolem Martin Prokop se pochlubil selfie s Carlosem Sainzem (na menší fotce vlevo), který byl jeho jezdeckým idolem. V druhé polovině Dakaru se Prokop bude snažit vylepšit průběžné umístění.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.