Jen cvičení, nebo sledování?
Elitní vojáci asistovali celníkům při náročné sledovací akci. Poslance zajímá, zda směli.
Karel Hrubeš
Experti ze 601. skupiny speciálních sil jsou zvyklí na akce v extrémních podmínkách. Jejich protivníky bývají ozbrojenci hnutí Tálibán v Afghánistánu nebo islámští radikálové v africkém Mali. V polovině června loňského roku však jejich veliteli přišla žádost o pomoc při sledování na území Česka.
Cílem několikadenní operace na Olomoucku podle všeho nebyli obchodníci se zbraněmi nebo teroristé, ale vietnamští pašeráci tabáku, které měla v hledáčku Celní správa.
Takové sledování by měl standardně provádět speciální policejní útvar ÚZČ (Útvar zvláštních činností). Ten má na starosti nejen sledování, ale také například odposlechy.
Proč celníci požádali o pomoc právě specialisty z prostějovské armádní jednotky, není zcela jasné, zdroje redakce z prostředí bezpečnostní komunity však hovoří o tom, že akce se měla odehrát na nepřístupném nebo odlehlém místě.
Vietnamské gangy jsou navíc v prostředí bezpečnostních složek známé tím, že umí sledování velmi dobře odhalit.
Uvnitř Celní správy panuje přesvědčení, že za spoluprací s elitními vojáky musí být důležitější případ. „Dovedu si představit, kdyby například český voják pašoval něco z Afghánistánu do Česka, například drogy,“uvedl zdroj MF DNES blízký Celní správě.
Sledovači, nebo pomocníci?
Poté, co se detaily akce nazvané Richard objevily na veřejnosti, se o věc začali zajímat poslanci z výboru pro obranu.
Jeho předsedkyně Jana Černochová (ODS) uvedla, že dosud neví, zda měla akce celníků posvěcení státního zastupitelství.
„Zatím nevíme, co konkrétně bylo předmětem takzvaného cvičení. Pokud se armáda v rámci této akce podílela na nějakém vyšetřování – bez ohledu na to, že je to vydáváno za cvičení – vážně pochybuji o její legálnosti,“uvedla Černochová pro MF DNES.
Její výbor se k akci Richard vrátí zřejmě začátkem února.
Zda celníci postupovali v souladu se zákonem, nebo nikoliv, přitom není tak jasné, jak se zdá.
Celníci totiž vojáky požádali o „součinnost“při sledování. A jak poznamenávají lidé znalí praxe, nemusí to nutně znamenat, že právě vojáci ze 601. skupiny prováděli sledování.
„Čistě teoreticky to může být cokoli od zapůjčení polní kuchyně, aby se mohli sledovači od celníků při akci najíst, po zapůjčení nějaké sofistikované techniky, například termovize,“uvedl bývalý příslušník jedné z českých tajných služeb.
Staré křivdy
To, že se celníci obrátili přímo na elitní vojenské komando, podle informací MF DNES vzbudilo nevoli v armádní tajné službě – Vojenském zpravodajství. Právě pod něj totiž 601. skupina speciálních sil dlouho patřila.
Svou roli podle insiderů mohl sehrát i fakt, že Robert Šlachta (dnes náměstek Celní správy) ještě coby ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) dohlížel na vyšetřování případu únosu pěti Čechů v Libanonu.
Mezi unesenými byl tehdy totiž armádní zpravodajec Martin Psík a je veřejným tajemstvím, že dotazy Šlachtových podřízených na účel Psíkovy mise nebyly armádním rozvědčíkům příliš po chuti. Šlachta tehdy dokonce osobně letěl do Libanonu skupinku unesených Čechů vyměněných za libanonského špiona Alího Fajáda vyzvednout.
Vyšetřování ÚOOZ tehdy nakonec vyplynulo doztracena, nikdo nebyl obviněn. Přestože se nad případem dlouhou dobu vznášelo podezření z uplácení.