Chobotnice s rejnokem osiřely před deseti lety
Jméno architekta Jana Kaplického je v Česku synonymem pro moderní architekturu. Jeho slavné návrhy se ale realizace nikdy nedočkaly
Nenápadný domek na pražské Dobešce asi už zůstane jedinou stavbou v Česku, která nese podpis architekta Jana Kaplického. Včera uplynulo deset let od jeho úmrtí. Projektem malého, stavebně nenáročného domu splnil v roce 1966 tehdy ještě neznámý architekt požadavky stavebníků, rodiny Dvořákových. Tip na začínajícího architekta dostala rodina od spolužáka. Ke své prvotině měl Kaplický citový vztah. Po návratu z exilu sem přivedl svého syna.
Malá vilka nepřipomíná snad nic z toho, co si člověk představí pod jménem slavného architekta. Podle odborníků je na ní znát vliv meziválečného funkcionalismu. Futuristicko-organické tvary, typické pro jeho dva slavné projekty – rejnoka a chobotnici – o jejichž vybudování se u nás dlouho vedly spory, se objevily až v architektově vyzrálejší tvorbě.
Stavby s přezdívkou
Koncertní a kongresové centrum pro České Budějovice, které si Kaplického projekt objednaly a nakonec od stavby ustoupily, bylo realizaci nejblíže. Záměr, přezdívaný rejnok, získal i stavební povolení.
Slavnější je projekt nové Národní knihovny. Kaplický s ním zvítězil v mezinárodní soutěži v roce 2007. Nenašel však politickou podporu. Sklízel kritiku i od architektů, protože nedodržel zadání soutěže. Stížnost společnosti, která skončila v soutěži třetí, uznal posléze i soud a knihovna musela studiu HXH architekti vyplatit rozdíl v odměně, kterou by získalo, pokud by zadavatel Kaplického návrh pro nedodržení soutěžních podmínek vyloučil. Knihovna se nakonec rozhodla ustoupit od záměru postavit ● Nejznámější stavby zrealizoval Kaplický v Británii. Často odrážely jeho inspiraci hi-tech architekturou či různými tvary v přírodě.
● V Londýně založil v roce 1979 kancelář Future Systems.
● Právě s touto architektonickou kanceláří jsou spojeny jeho nejslavnější díla – obchodní dům Selfridges v Birminghamu, novinářská tribuna na londýnském kriketovém stadionu, plovoucí most v Canary Wharf nebo muzeum Enza Ferrariho v italské Modeně.
novou budovu a prostorové problémy vyřešit rekonstrukcí Klementina a dostavbou depozitářů.
Ty však dlouho nevydrží. Zhruba v roce 2030 se regály knihovny opět zaplní a s předstihem bude nutné najít další prostory. A není vyloučeno, že pak přece jen dojde na novou knihovnu podle Kaplického projektu. Pražský magistrát si loni dokonce nechal vypracovat studii jeho proveditelnosti.
Podle Elišky Kaplicky Fuchsové, vdovy a držitelky autorských práv, zájem o Kaplického projekty přetrvá. „Neustále dostáváme žádosti o projekty vil nebo soukromé galerie. Projektů měl manžel přes pět set, ale těch, které se dají skutečně zrealizovat, je pouze pět,“uvedla před časem Kaplická. Podle ní není vyloučeno, že v budoucnu bude nějaký Kaplického návrh realizován.
„On byl architekt vizionář, kreslil hodně do šuplíku, protože se vymkl z doby. Patřil ke generaci, podle jejíchž návrhů se staví až teprve teď. Tito lidé počítají s tím, že se jejich stavby budou realizovat až po jejich smrti, protože žijí v době, která ještě pro ně nedozrála,“míní Kaplická. Manžel je podle ní pro mnoho architektů stále zdrojem inspirace. A nejen pro ně. Loni se jeho motiv chobotnice objevil i na poštovní známce.