Kdo vydělává na dřevu
Cena dřeva za rok klesla o polovinu. Těží z toho výrobci papíru, buničiny a dřevotřísek.
Pro majitele lesů je to pohroma. Cena za kůrovcové dřevo balancuje na hranici ziskovosti a nic nenapovídá tomu, že se letos situace otočí. Metr krychlový smrkového dřeva nakupují pily i za cenu kolem 800 korun. Před měsícem to bylo zhruba o sto korun více a před rokem stál kubík určený k výrobě řeziva, jako jsou trámy a latě, kolem 1 600 korun.
Po roce je až o polovinu levnější i smrková vláknina, prodává se za zhruba 500 korun. Zatímco kvalitnější kulatinou určenou na řezivo se myslí mohutnější kmeny stromů, vlákninou se rozumí tenčí a kratší kusy nižší kvality s délkou obvykle kolem dvou, maximálně čtyř metrů. Dělá se z ní třeba buničina nebo papír.
„Je to šílený propad. Dřevo se navíc těžko prodává,“říká František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Na trhu je obrovský přebytek materiálu, podle odhadů až pět milionů kubíků, tedy čtvrtina roční těžby. Jisté je, že zásoby ještě porostou. I Rakousko a Německo, kam Česko tradičně nejvíc exportuje, totiž trápí kůrovec a vlastního dřeva mají dost.
Zpracovatelé naopak nakupují výrazně levněji. „Majitelé lesa jsou obrovsky ztratní, ale zpracovatelé jsou nadmíru spokojeni, protože si o dost zvýšili marže,“uvádí Miloslav Komárek, předseda představenstva Pradědského lesního závodu, který těží dřevo na Bruntálsku a dodává je výrobcům vláknin a na pily. Marže u některých firem stoupla až o stovky procent.
Lesní podniky nemají na výběr. Sklady jsou přeplněné a kůrovcové dřevo se nedá skladovat roky. Delší uskladnění je možné v takzvaných mokrých skladech, to se však finančně nevyplatí. A tak se dřevo snaží udat, kde to jde, mnohdy za směšné ceny.
„Zpracovatelé mají dobré roky, ale kdybychom to zprůměrovali za posledních deset nebo dvacet let, tak budeme stále na velmi nízkém výnosu,“uvádí Tomáš Pařík, předseda představenstva obchodní společnosti Wood & Paper, která je sesterským podnikem papíren Mondi ve Štětí. V závodě se vyrábí buničina, pytle i obalové materiály, například jednostranně hlazené papíry, do nichž se balí třeba hamburgery řetězce McDonald’s.
Pařík se domnívá, že se může situace v budoucnu obrátit proti zpracovatelům. Smrky, které se měly postupně těžit delší dobu, se vytěží příliš rychle a bude nutné dříví dovážet za vyšší ceny.
Přesto se Mondi Štětí rozhodla na konci roku 2018 investovat 335 milionů eur (cca 8,5 miliardy korun) do rozšíření technologií, které umožní zpracovat ročně o 750 tisíc kubíků více dříví na buničinu a papír. Levné suroviny k výrobě bude v dalších letech dost.
Ministerstvo zemědělství odhaduje, že se letos vytěží 15 až 20 milionů kubíků, což by znamenalo, že se bude těžit v podstatě jen napadený smrk. Kapacita tuzemské roční těžby je totiž právě 20 milionů metrů krychlových,
Dražší práce, nižší zisk
Smrkovou vlákninu používá při výrobě i Lenzing Biocel Paskov, přední výrobce viskózové buničiny s využitím pro textilní průmysl. Ročně jí vyrobí 260 tisíc tun.
„Procházíme složitým obdobím,“řekla mluvčí Katarína Urbanová s tím, že na trhu je příliš dřeva nízké kvality. „Nesouhlasíme s vyjádřením, že smrková vláknina meziročně zlevnila o 50 procent. Velkou část nákladů tvoří doprava. Množství kůrovcového dřeva, které je třeba vyvézt z lesa, navíc ztěžuje logistiku a dále zvyšuje náklady. Celkový dopad kalamity na naše náklady je neutrální,“tvrdí.
Podle těžaře Uniles ze skupiny Agrofert, jejíž součástí je i MF DNES, náklady dokonce částečně stoupají. „Ke konci roku evidujeme nárůst nákladů některých lesnických služeb až o 20 procent,“počítá ředitel Petr Jelínek.
„V roce 2018 kalamita neměla zásadní vliv na ceny finálních produktů ze dřeva, pro rok 2019 prognózujeme již propad, dodal Jelínek s tím, že letos prodejní ceny kůrovcového dříví klesnou o dvacet až čtyřicet procent.