MF DNES

Oriente učí chudé Filipínce půjčovat peníze přes mobil

- Redaktor MF DNES

Martin Petříček

VIndii zažil, jak místní vběhli do prodejny mobilních telefonů se zbraní v ruce, aby nemuseli splácet půjčku. Nebo jak mu zamykali do sklepa zaměstnanc­e, kteří si přišli splátky vyzvednout. Sedmatřice­tiletý Vlastimil Hrabal několik let působil v zemi jako provozní a obchodní ředitel splátkové společnost­i Home Credit.

Pro firmu ze skupiny PPF Petra Kellnera pak pracoval také na Filipínách, loni v dubnu však změnil dres a nastoupil do startupu Oriente jako viceprezid­ent pro prodej. Půjčuje lidem, na něž se „zapomnělo“. Trh se spotřebite­lskými úvěry přes mobilní aplikaci se v zemi teprve rozjíždí.

Čtyři procenta s kreditkou

„Na Filipínách je nyní Home Credit jednička. Ale my ho nepovažuje­me za konkurenci, protože mají trochu jiný přístup. Zatímco ostatní splátkové společnost­i půjčují na konkrétní zboží, zejména na mobily, my klientovi schválíme určitý limit a on si pak vybere, co si za něj koupí,“říká Hrabal v rozhovoru pro MF DNES.

Peníze mohou klienti využít na cokoliv. Kupují za ně oblečení či obuv, ale mohou za ně pořídit také vzdělání. Z pohledu byznysu Oriente je to sázka, zda naučí miliony lidí v těchto zemích žít na dluh stejně jako na Západě. Životní úroveň si zvednou hned, zaplatí později.

Jedním ze zakladatel­ů Oriente je investor Geoffrey Prentice, který stál u vzniku Skypu v roce 2002. „Hlavní myšlenkou u zrodu platformy Skype bylo spojit lidi, kteří telekomuni­kace nemohli využívat. Tady je ta myšlenka podobná – nabídnout lidem přístup k penězům tam, kde to zatím nebylo běžné. A čím více o klientovi víte, tím lepší úrok můžete nabídnout,“tvrdí Hrabal.

Na Filipínách dnes nemá bankovní účet zhruba 70 procent populace. A kreditní kartu, k níž Oriente představuj­e alternativ­u v podobě digitálníc­h mikroúvěrů, mají na Filipínách necelá čtyři procenta populace. Dosáhnou na ni totiž jen lidé, jejichž příjem přesahuje v přepočtu zhruba 50 tisíc korun měsíčně.

„Obecně platí, že banky se tam zajímají jen o klienty, kteří mají relativně hodně peněz. Nezajímají se o chudší populaci. Stačí jim přírůstek klientů ze střední třídy, která se postupně rozšiřuje,“vysvětluje Hrabal, který vedle byznysu vnímá svou misi také trochu jako šíření finanční gramotnost­i. Filipínci totiž nejsou zvyklí plánovat a pro peníze to platí dvojnásob.

Přispívá k tomu i klima. „Je tam celý rok hezky, není třeba dělat zásoby. A to se projevuje v tom, jak Filipínci utrácejí. Dostávají mzdy jednou za čtrnáct dní, po výplatě jsou nacpané hospody, pak jim dojdou peníze a do další výplaty přežijí na rýži,“říká manažer, který žije s rodinou v Hongkongu.

Oriente, které funguje necelý rok, chce mít do konce roku milion klientů. Kromě Filipín působí ve Vietnamu a v Indonésii a zvažuje expanzi do dalších zemí, jako je Indie, Thajsko či Kambodža. Koncem roku získal během investiční­ho kola na další rozvoj 105 milionů dolarů, což je jedna z největších investic v Asii do tohoto typu startupu.

Cílem Oriente je podle Hrabala klienty naučit, aby si půjčovali přes mobilní aplikaci. Dnes to většinou funguje tak, že zaměstnane­c Oriente v daném obchodě zákazníka celým procesem získání půjčky sám provede.

Kapesníček a čokoláda

Posouzení bonity probíhá přes aplikaci v mobilu klienta. Oriente z něj se souhlasem zákazníka vydoluje informace, další získá z databází, třeba od operátorů. Ne každý na půjčku dosáhne. „Na Filipínách odmítneme 40 procent lidí, jen v offline byznysu. Přes online je ten podíl větší,“tvrdí Hrabal.

Země v regionu se podle Hrabala hodně liší. Model, který funguje v jedné zemi, v jiné zabrat nemusí. Řada firem prý kvůli tomu narazila.

Rozdíly jsou podle něj i mezi pracovníky z různých zemí. Například Číňané, kterých je ve vedení startupu většina, zpravidla neuznávají jiný názor než ten svůj. Jinde jsou zase podle Hrabala nezkušení. A bojí se říci ne, protože nechtějí zklamat.

„Když jsem na Filipínách zvýšil na zaměstnanc­e hlas, musel hned dostat kapesníček a čokoládu. Na druhou stranu zaměstnanc­i jsou tam loajální. A to spíš ke konkrétním­u člověku než k firmě,“dodává Hrabal.

A proč vlastně Hrabal odešel z Home Creditu? „Už jsem začínal cítit, že se z Home Creditu stává korporace se vším všudy. Chtěl jsem ale zůstat ještě v Asii, kde finanční trh rychle roste a kde se navíc neděje to, co v Česku, kdy si manažeři na nejvyšších úrovních jen betonují pozici, po pár letech se přesunou do jiné firmy, ale nikoho nového mezi sebe nepustí,“říká manažer.

 ?? Foto: archiv ?? Na misi Vlastimil Hrabal půjčuje peníze Filipíncům.
Foto: archiv Na misi Vlastimil Hrabal půjčuje peníze Filipíncům.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia