Oriente učí chudé Filipínce půjčovat peníze přes mobil
Martin Petříček
VIndii zažil, jak místní vběhli do prodejny mobilních telefonů se zbraní v ruce, aby nemuseli splácet půjčku. Nebo jak mu zamykali do sklepa zaměstnance, kteří si přišli splátky vyzvednout. Sedmatřicetiletý Vlastimil Hrabal několik let působil v zemi jako provozní a obchodní ředitel splátkové společnosti Home Credit.
Pro firmu ze skupiny PPF Petra Kellnera pak pracoval také na Filipínách, loni v dubnu však změnil dres a nastoupil do startupu Oriente jako viceprezident pro prodej. Půjčuje lidem, na něž se „zapomnělo“. Trh se spotřebitelskými úvěry přes mobilní aplikaci se v zemi teprve rozjíždí.
Čtyři procenta s kreditkou
„Na Filipínách je nyní Home Credit jednička. Ale my ho nepovažujeme za konkurenci, protože mají trochu jiný přístup. Zatímco ostatní splátkové společnosti půjčují na konkrétní zboží, zejména na mobily, my klientovi schválíme určitý limit a on si pak vybere, co si za něj koupí,“říká Hrabal v rozhovoru pro MF DNES.
Peníze mohou klienti využít na cokoliv. Kupují za ně oblečení či obuv, ale mohou za ně pořídit také vzdělání. Z pohledu byznysu Oriente je to sázka, zda naučí miliony lidí v těchto zemích žít na dluh stejně jako na Západě. Životní úroveň si zvednou hned, zaplatí později.
Jedním ze zakladatelů Oriente je investor Geoffrey Prentice, který stál u vzniku Skypu v roce 2002. „Hlavní myšlenkou u zrodu platformy Skype bylo spojit lidi, kteří telekomunikace nemohli využívat. Tady je ta myšlenka podobná – nabídnout lidem přístup k penězům tam, kde to zatím nebylo běžné. A čím více o klientovi víte, tím lepší úrok můžete nabídnout,“tvrdí Hrabal.
Na Filipínách dnes nemá bankovní účet zhruba 70 procent populace. A kreditní kartu, k níž Oriente představuje alternativu v podobě digitálních mikroúvěrů, mají na Filipínách necelá čtyři procenta populace. Dosáhnou na ni totiž jen lidé, jejichž příjem přesahuje v přepočtu zhruba 50 tisíc korun měsíčně.
„Obecně platí, že banky se tam zajímají jen o klienty, kteří mají relativně hodně peněz. Nezajímají se o chudší populaci. Stačí jim přírůstek klientů ze střední třídy, která se postupně rozšiřuje,“vysvětluje Hrabal, který vedle byznysu vnímá svou misi také trochu jako šíření finanční gramotnosti. Filipínci totiž nejsou zvyklí plánovat a pro peníze to platí dvojnásob.
Přispívá k tomu i klima. „Je tam celý rok hezky, není třeba dělat zásoby. A to se projevuje v tom, jak Filipínci utrácejí. Dostávají mzdy jednou za čtrnáct dní, po výplatě jsou nacpané hospody, pak jim dojdou peníze a do další výplaty přežijí na rýži,“říká manažer, který žije s rodinou v Hongkongu.
Oriente, které funguje necelý rok, chce mít do konce roku milion klientů. Kromě Filipín působí ve Vietnamu a v Indonésii a zvažuje expanzi do dalších zemí, jako je Indie, Thajsko či Kambodža. Koncem roku získal během investičního kola na další rozvoj 105 milionů dolarů, což je jedna z největších investic v Asii do tohoto typu startupu.
Cílem Oriente je podle Hrabala klienty naučit, aby si půjčovali přes mobilní aplikaci. Dnes to většinou funguje tak, že zaměstnanec Oriente v daném obchodě zákazníka celým procesem získání půjčky sám provede.
Kapesníček a čokoláda
Posouzení bonity probíhá přes aplikaci v mobilu klienta. Oriente z něj se souhlasem zákazníka vydoluje informace, další získá z databází, třeba od operátorů. Ne každý na půjčku dosáhne. „Na Filipínách odmítneme 40 procent lidí, jen v offline byznysu. Přes online je ten podíl větší,“tvrdí Hrabal.
Země v regionu se podle Hrabala hodně liší. Model, který funguje v jedné zemi, v jiné zabrat nemusí. Řada firem prý kvůli tomu narazila.
Rozdíly jsou podle něj i mezi pracovníky z různých zemí. Například Číňané, kterých je ve vedení startupu většina, zpravidla neuznávají jiný názor než ten svůj. Jinde jsou zase podle Hrabala nezkušení. A bojí se říci ne, protože nechtějí zklamat.
„Když jsem na Filipínách zvýšil na zaměstnance hlas, musel hned dostat kapesníček a čokoládu. Na druhou stranu zaměstnanci jsou tam loajální. A to spíš ke konkrétnímu člověku než k firmě,“dodává Hrabal.
A proč vlastně Hrabal odešel z Home Creditu? „Už jsem začínal cítit, že se z Home Creditu stává korporace se vším všudy. Chtěl jsem ale zůstat ještě v Asii, kde finanční trh rychle roste a kde se navíc neděje to, co v Česku, kdy si manažeři na nejvyšších úrovních jen betonují pozici, po pár letech se přesunou do jiné firmy, ale nikoho nového mezi sebe nepustí,“říká manažer.