Úprk lékařů za lepším trápí i Německo
BERLÍN Svobodný pohyb služeb patří k základním stavebním kamenům Evropské unie.
Pokud se ale začnou masově přesouvat zdravotní sestry a lékaři, může to být problém. To pocítilo už i Německo.
Mnozí praktičtí lékaři tam nyní odcházejí za lepším platem do sousedního Švýcarska. Za loňský rok jich bylo 641.
Situace se zdá být natolik vážná, že ministr zdravotnictví Jens Spahn navrhl regulaci na celoevropské úrovni. „Rozumím těmto lidem, Švýcarsko je úžasná země,“citoval Spahna tamní list Blick am Sonntag. „Není to ale správné řešení,“uvedl německý ministr.
Dokud přitom proudili přes hranice směrem do Německa kvalifikovaní lékaři z východní Evropy, Němcům to dlouho vyhovovalo.
Doktoři se dočkali ve svých zemích nákladného vzdělání, za které Německo, jejich cílová stanice, nezaplatilo ani eurocent.
Osmatřicetiletý Jens Spahn, který se nedávno pokusil neúspěšně prosadit do čela strany křesťanských demokratů (CDU), už tento „únik mozků“nechce přehlížet. „Pokud polští lékaři pracují u nás, je jich potom pochopitelně nedostatek v Polsku,“připustil.
Aby tento dominový efekt, na který doplácejí spíše periferní chudší země Unie, ustal, je podle něj třeba promyslet nějakou formu evropských regulací. A neohrozit přitom stávající svobodný pohyb zaměstnanců uvnitř unijních zemí, navrhuje Spahn.
Je to i v jeho zájmu. Ambiciózní ministr loni navrhl mnohé reformní kroky ke zlepšení lékařské péče, mezi nimi i rozšíření ordinačních hodin lékařů a větší nabídku zdravotnických služeb. To vše by bylo teď ohroženo, pokud by lékaři v Německu dál odcházeli ke švýcarským sousedům.
Podobné masové odchody ale trápí hlavně východoevropské země. Ty současně nemají dostatečné možnosti zvyšovat platy ve zdravotnictví. Proto absolventi neodolají nabídce z bohatší země. „Doma v Estonsku jsem po 15 letech praxe pobírala zhruba 600 eur měsíčně,“uvedla lékařka Ingmar Lindströmová.
Stačilo jí přesunout se nějakých 100 kilometrů přes záliv Baltského moře, aby své příjmy zpětinásobila. U svého nového zaměstnavatele, nemocnice v Helsinkách, pobírá plat téměř tři tisíce eur.
Vzdělávání lékařů je přitom dlouhý a nákladný proces.
Odchodu lékařů se obává většina východoevropských zemí.
Rumunsko, které vstoupilo do Evropské unie v roce 2007, se během prvních pěti let členství muselo vyrovnat se ztrátou poloviny absolventů medicínských oborů. Odchody postihly Polsko, Slovensko, ale i Česko. Nejde jen o lékaře, odcházejí i zdravotní sestry a další kvalifikovaný personál. To vše ohrožuje v periferních zemích EU kvalitu lékařské péče. Třeba v Rumunsku se ocitlo odhadem 10 procent lidí bez lékařské péče. Na Slovensku zase koncem loňského roku psali o kolapsu, zemi chybí 3 500 zdravotních sester.
Jedinou naději skýtá nějaká forma regulace, která odchody omezí. Nebo návrat těch, kteří už si v zahraničí vydělali. „Až děti povyrostou, určitě se vrátím do Estonska,“říká Ingmar Lindströmová.