Změna vztahu k Pekingu
Praha chce vypustit z dohody o partnerství s obří metropolí pasáž o politice jedné Číny.
PRAHA Konec poklonkování Číně, politické deklarace do smlouvy o spolupráci mezi městy nepatří. I tak by se dal parafrázovat postoj vedení Prahy, které chce z textu o partnerství s Pekingem z roku 2016 odstranit problematický článek číslo tři, v němž hlavní město výslovně uznává nedělitelnou Čínu a zároveň považuje Tchaj-wan za součást jejího území.
Praha svůj plán prosazuje i s vědomím, že si tímto krokem může mocnou zemi nahněvat a ukončit veškeré přátelení s její metropolí.
Rada města nejpozději do konce ledna pověří primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který má oblast zahraničních vztahů v gesci, aby začal vyjednávat úpravy spolupráce. Praha však neplánuje kvůli této záležitosti posílat do Pekingu delegaci, hlava české metropole bude v první řadě jednat se zástupci čínské ambasády v Praze. Čas má na to do konce června.
Na základě výsledků jednání následně město zváží další kroky. „Pokud protistrana odmítne vypustit článek číslo tři, tak bude muset zastupitelstvo odhlasovat další postup. Ve hře je samozřejmě i možnost od partnerství odstoupit a zrušit smlouvu jako celek,“upozorňuje Hřib.
Šanghaj bez politických bodů
Město svůj postoj zdůvodňuje tím, že podobně politický bod není ani v jiných dohodách, které Peking podepsal například s Washingtonem nebo dánskou Kodaní. Praha má navíc od dubna roku 2017 podepsanou smlouvu o partnerství i s jiným čínským městem, Šanghají, tam však o jednotné Číně není ani slovo.
S návrhem Pirátů souhlasí i jejich koaliční partneři. „Praha by se měla zařadit po bok suverénních měst, která v podobných smlouvách řeší pouze partnerství a nikoliv politiku. Jak je totiž všeobecně známo, lidská práva v Číně dodržována nejsou,“míní šéf zastupitelů uskupení Praha sobě Jan Čižinský.
Připojil se i předseda TOP 09 a lídr koalice Spojené síly pro Prahu Jiří Pospíšil, který prohlásil, že jeho strana dlouhodobě pokračuje v politice Václava Havla, tedy v duchu obhajoby lidských práv.
„Považujeme článek ve smlouvě, který hovoří o jednotné Číně, za nadbytečný a z našeho pohledu za servilní,“přisadil si Pospíšil. Podle jeho slov by se sice jednalo o úpravu symbolickou, avšak významnou.
Naopak kritikou na postup metropole nešetří opozice. „Doporučil bych vedení města řešit problémy, které občany trápí, nikoliv věci, které nemají žádný dopad pro Pražany,“myslí si předseda zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher. Podle něj je dohoda s Pekingem, pro niž tehdy sám také hlasoval, v souladu s oficiálním a dlouhodobým stanoviskem České republiky.
Čínská páka: turismus
Je ovšem otázkou, co všechno může krok Prahy v důsledku způsobit. Partnerská smlouva totiž obsahuje závazek spolupráce mezi oběma městy v oblastech obchodu, cestovního ruchu, kultury, vzdělání, zdravotnictví nebo dopravy.
Zásadní je pro Prahu zejména kapitola turismu. Čína totiž patří mezi desítku zemí, odkud každoročně přijede nejvíce turistů do Prahy, a jejich počet rok od roku stoupá. Jen za prvních devět měsíců uplynulého roku sem přicestovalo přes 214 tisíc Číňanů. Navíc se obvykle jedná o movitější klientelu, která zde v průměru stráví více dní než například návštěvníci z Evropy.
Nezanedbatelný podíl na jejich počtech má i přímé letecké spojení, které právě v období let 2015 a 2016 bylo i díky diplomatickým vztahům zavedeno do Prahy z Pekingu, Šanghaje a také z města Čcheng-tu.
Česká metropole v čele s Adrianou Krnáčovou (ANO) před téměř třemi lety podepsala kontroverzní dohodu i kvůli zájmu získat do trojské zoo vzácnou pandu. Zápůjčka vzácného savce se totiž obvykle dojednává na nejvyšší politické úrovni a je neoddělitelnou součástí čínské zahraniční politiky.
Podobné lákadlo pro návštěvníky má pouze asi padesátka zoologických zahrad po celém světě a předchází tomu dlouhá diplomatická jednání i další dohody o obchodní a investiční spolupráci. „Jsme si jisti, že lidská práva jsou víc než panda v zoo,“odmítá nyní přístup exprimátorky Čižinský.
Navíc se zdá, že by bez ohledu na krok vedení města pandy velké do Prahy jen tak nedorazily. Ředitel zoo Miroslav Bobek už loni koncem listopadu prohlásil, že zahrada zastavila přípravy na vybudování pavilonu, který měl být pro ně určený. Zdůvodnil to tím, že prezident Miloš Zeman o pandy svůj protějšek oficiálně nepožádal. Hlava státu následně ústy svého mluvčího reagovala, že toto není úkol pro prezidenta.
Současný primátor se odvetných opatření z čínské strany neobává. „S ohledem na to, že v ostatních smlouvách jiných měst s Pekingem nic podobného není, tak nechápu, proč by takové rozhodnutí mělo mít nějaký přímý dopad na město,“uzavírá Hřib.