Legenda s mikrofonem
Ole Einar Björndalen v nové roli. „Získat dobrý rozhovor je těžké,“poznává Nor
Catch me if you can. Neboli „Chyť mě, když to dokážeš“. Tak trochu v duchu slavného snímku Stevena Spielberga probíhalo nahánění Ole Einara Björndalena minulý týden v Oberhofu.
Bylo by možné si na pár minut promluvit?
„Teď ne, zkuste to zítra,“odpovídal vytrvale. „Catch me,“usmál se. To „if you can“bylo sice nevyřčeno, ale viselo ve vzduchu.
Nakonec se bájný Ole přece jen uráčil. Druhý nejúspěšnější olympionik historie a vítěz 96 závodů Světového poháru se rozpovídal v tiskovém středisku u dámských záchodků.
A když už k rozhovoru svolil, byl povídavý a vtipný.
„Počkejte, tady policistka chce jít na toaletu. Tu musíme pustit,“smál se.
Ole, co si vybavíte, když se řekne 9. březen 2005?
2005? Kde to bylo?
V rakouském Hochfilzenu.
Na mistrovství světa, že? To se jel vytrvalostní závod na 20 kilometrů a já byl druhý, ne?
Bohužel. Byl to jediný závod, který jste na šampionátu nevyhrál, dojel jste šestý.
Ano, ano, už si vzpomínám. A kdo tehdy vlastně vyhrál?
Roman Dostál z Česka.
No jo, to si pamatuju! (zasměje se) V tom roce jsem na tom byl vážně skvěle, jen v tomhle závodě jsem zapomněl střílet. Jinak to byl ale skvělý šampionát. Co teď Roman dělá?
Víceméně to stejné co vy. Spolupracuje s Českou televizí.
Vážně? To je cool. Akorát, že Česká televize má vysílací práva, což je výhoda.
Vy živé přenosy komentovat nemůžete, že?
Pracuju pro komerční TV2, zatímco práva na přenosy u nás má státní NRK. Tím pádem musíme dělat reportáže — musíme být kreativní a nacházet témata, která zatím nikdo nezpracoval. To mě fakt baví. Je fajn, že můžu navštívit pár Světových pohárů.
Když děláte rozhovory s biatlonisty, máte výhodu, že vás všichni znají? Asi vás nikdo neodmítne, ne?
Ono to není tak lehké. Tím, že nemáme práva, stojíme na konci mixzóny (prostor pro rozhovory), a když k vám sportovci přijdou, už jsou unavení a někdy moc nechtějí mluvit. O to těžší je získat dobrý rozhovor.
Když teď sledujete závody z jiné strany, chybějí vám?
Určitě, není to tak dávno, co jsem ještě nosil startovní číslo. Ale už jsem skončil a myslím, že jsem udělal dobře. Jsem s tím smířený.
Jak se vlastně má vaše žena Darja Domračevová?
Je doma s rodinou a přijede za mnou do italské Anterselvy, takže budeme konečně zase spolu. I tak spolu ale mluvíme několikrát během dne, voláme si pak i večer. Což je fajn, ale samozřejmě to nenahradí ten čas, který bychom jinak strávili společně.
Dcera Xenie má pro biatlon nejlepší DNA ze všech. Bude se mu věnovat?
Možná má nejlepší předpoklady, ale ne vždy to hraje roli. Někdy potomek slavných rodičů nemá talent pro sport. Tak uvidíme, co z ní nakonec bude.
Předpokládám, že donekonečna experta v televizi dělat nebudete. Lákalo by vás trenérství?
Momentálně asi ne, ale kdybych dostal zajímavou nabídku? Proč ne. Už jsem jich pár dostal, ale pořád asi čekám na něco speciálního, co mě fakt zaujme. Čekám na správné lidi, na správný tým. Zatím to nepřišlo.
Mluvilo se také o tom, že byste jednou mohl dělat prezidenta celého biatlonu.
Jojo, slyšel jsem, dost se o tom diskutovalo, ale já si nemyslím, že je to něco, co bych měl dělat.
IBU má pár měsíců nové vedení. Dost věcí se změnilo.
Opravdu? Zatím to nevnímám tak, že by se toho tolik změnilo.
Změnili se lidé, chtějí utvářet nová antidopingová pravidla…
To je pravda, jsou tam noví lidé, pro mě je ale obtížné to zatím hodnotit. Je to chvíli, co se to změnilo, takže by nebylo fér hodnotit, jestli předchozí vedení bylo lepší, nebo horší. Vím, co udělali lidé před nimi — spoustu dobrých věcí, ale také spoustu špatných věcí.
Bývalý předseda Anders Besseberg byl údajně uplácen za přehlížení ruského dopingu. Vy jste byli kamarádi.
Ano, znám ho třicet let. Udělal opravdu spoustu dobrých rozhodnutí, ale pochopitelně také spoustu takových, se kterými se nedá souhlasit a kvůli nimž jsme se několikrát pohádali. Ale nemůžete mu upřít ani zásluhu na tom, že biatlon je teď tam, kde je.
Ten mužský je momentálně říší dvou mužů — Martina Fourcada a Johannese Böa. Líbí se vám to?
Je to skvělé, takhle by to mělo být. Fourcade momentálně není tak silný jako dřív, ale určitě je silnější než před Vánocemi. Myslím, že se vrátí výkonnostně tam, kde byl.
Vždycky je dobré mít ve sportu dva rivaly. Tak jako jste se vy pral s Raphaëlem Poiréem.
Ano, tohle je moc důležité. V každé éře máte spoustu skvělých biatlonistů, ale je důležité mít dva takové exkluzivní sportovce, jako je Fourcade a Bö, kteří ten sport posouvají na jinou úroveň. Jasně, každý má rád, když vyhrává, ale pro sport jako takový je dobré, že jsou dva a perou se.
Ve Světovém poháru máte 96 triumfů. Může vás někdo z těch dvou překonat?
Určitě, Fourcade to může dokázat. Podle mě má ten potenciál pouze on. A má velkou šanci.