Když vítězství mírní bolest z tragédie
Jandačův Magnitogorsk vyhrál osm duelů v řadě
Robert Sára
Byly to zvláštní zápasy. Tak tiché a tak smutné. A ač domácí tým vítězil, dával góly, tak na tribunách ani na ledě se neslavilo. Neburácela hudba a na kostce u stropu místo opakovaných záběrů či snahy rozproudit diváky jen plápolala zapálená svíčka. Byl začátek ledna a Magnitogorsk se těžce sbíral z tragédie, při které na Silvestra vybouchl plyn v jednom z domů a v jeho troskách zahynulo 39 lidí.
Zle pak následující dny i týdny hledají místní optimismus, důvod k úsměvu. Aspoň zčásti žal mnohých mírní hokej. Místní Metallurg, který koučuje Josef Jandač, bývalý reprezentační trenér, totiž prožívá vítěznou sérii. Vyhrál osm zápasů v řadě, z toho čtyři poslední doma.
„Možná to tak je, že dáváme místním radost. Sice Magnitogorsk není malé město (415 tisíc obyvatel), ale hokej je tu hlavní zábava. A že se po tragédii sešli lidé ve větším počtu na jednom místě a projevili soustrast pozůstalým, mohlo na tým zapůsobit,“říká Jandač.
Když k neštěstí došlo, celek byl na Spenglerově poháru v Davosu a do Ruska se vracel v době, kdy naplno probíhaly záchranářské práce. Všechny dojal příběh 11měsíčního Ivánka, kterého hasiči vytáhli den po výbuchu a v sutinách zázrakem přečkal i 20stupňový mráz. „Když jsme se vrátili, získali jsme informace, že to byl od záchranářských
Že se po tragédii lidé sešli ve větším počtu na jednom místě a projevili soustrast pozůstalým, mohlo na tým zapůsobit. Teď už je konec tryzny, žít se musí dál.
Josef Jandač,
trenér Magnitogorsku
týmů hodně profesionální zásah,“popisuje Jandač.
Mezi hokejisty proběhla sbírka, více než milion korun poslal ze zámoří i Jevgenij Malkin, hvězda NHL a místní odchovanec. „Zápasy jsme hráli v komorní atmosféře. Ale už je konec tryzny a žít se musí dál.“
Těžko soudit, jestli tragédie tým víc semkla, jak o tom v minulé sezoně po řádění šíleného střelce mluvili hokejisté Las Vegas. Magnitogorsk totiž neprožil úplné výsledkové vzkříšení. I přes generační obměnu hrál většinu zápasů vyrovnaně, jen třikrát za celou sezonu prohrál o dva góly, jinak vždy o jeden jediný.
To je velmi solidní bilance, však i Jandač přiznává: „Nikoho jsme nepřehrávali, nikdo nepřehrál nás. Ale nám chyběli centři. A když přišel Bulíř a Shore, mužstvo se zkvalitnilo. Ty zápasy, které jsme předtím prohrávali o gól, se začaly překlápět na naši stranu.“
Tým naposledy prohrál 10. prosince s Omskem a o dva góly to bylo 25. října. Jandač však raději volí opatrnější slova, zvlášť když pohlédne na sílu soků, kterým „Magnitka“čelila. „Nechci je dávat do škatulek, ale před Davosem jsme byli na tripu a vyjma Kazaně to všechno byly týmy, se kterými bychom si měli poradit. To samé platí i o těch domácích duelech.“
To dnes přijde velký test. Včera tým odletěl do Moskvy, kde ho čeká CSKA, vedle Petrohradu nejsilnější tým KHL. Prohrál jen sedm utkání a udivuje skórem 145:56.
Magnitogorsk je ve své konferenci čtvrtý, ale posun výš je reálný. A mohl být ještě silnější, kdyby vedení a potažmo Jandač zlákali zpět Jana Kováře. Český útočník tu působil pět sezon, před touto však zatoužil po změně i po splnění snu o NHL. Islanders ani Bruins mu ovšem nedali šanci a on se vrátil do Plzně, kde hokejově vyrostl. Zpočátku to byl jen dočasný kontrakt, Kovářovi agenti hledali i jiné možnosti, nakonec ale doma zůstane až do konce ročníku.
Jandač s ním byl v kontaktu, i klub měl zájem. „Platí to i do budoucna, protože tady Honza zanechal velkou stopu. Ale cítil jsem z něj, že chtěl hlavně změnu a zkusit něco jiného, i proto sezonu dohraje v Plzni. Navíc tam nemá špatné mužstvo, může promluvit do bojů o titul. Pak se uvidí, jestli dostane pozvánku do nároďáku. Je to skvělý hráč a Plzni moc pomáhá.“