Povolit svatby gayů? Ano i ne je správnou volbou

Jakuba Pokorného, reportéra MF DNES

Sněmovna bude brzy hlasovat o zákonu, který povolí sňatky osobám stejného pohlaví. Předložilo jej 46 poslanců z šesti stran a manželé stejného pohlaví by pak měli právo na společné jmění, dědění, vdovský důchod, a dokonce i na adopce. Datum hlasování není ještě jisté, protože poslancům se do kontroverzního zákona moc nechce. Norma určitě zase vyvolá velký rozruch, a lidovci se dokonce pokoušejí ho „přebít“ústavním zákonem, podle kterého je manželství jen svazkem mezi mužem a ženou.

Svatby homosexuálů jsou možné už ve 26 zemích světa a nejsilnější české hnutí ANO je v názoru na tuto věc rozpolcené. Povolit, či nepovolit sňatky gayů? Nejdřív vám položím jednu zdánlivě nesouvisící otázku: Má mít třináctiletá nebo čtrnáctiletá dívka na útěku z dětského domova sex se svým o patnáct let starším přítelem, který ji i živí a mají se rádi? Nebohé dítě. A ten úchyl, řekne většina lidí. Tomu „úchylovi“dnes hrozí vězení za pohlavní zneužívání a ohrožování výchovy dítěte – klidně až deset let za mřížemi.

Přitom dívka se určitě necítí „zneužitá“a o sexu toho pravděpodobně ví víc než leckterý dvacetiletý uhrovitý vysokoškolák. V jiných kulturách by už pravděpodobně v tomhle věku byla vdaná.

Česká společnost se prostě dohodla a vtělila to do zákonů, že sex s člověkem pod patnáct let, jak se lidově říká „pod zákonem“, je ilegální. A zákony je třeba respektovat.

S homosexualitou je to úplně stejné. V mnoha státech (třeba ve Spojených arabských emirátech, kam jezdíme na dovolenou) je stále nelegální a hrozí za ni podobné tresty jako v Česku za pohlavní zneužívání. Také nejde o nic jiného než o to, na čem se společnost dohodne.

Zákony o právech homosexuálů a sexu čtrnáctiletých nejsou dopravní předpisy. U nich existuje nějaká objektivní pravda, jako že alkohol snižuje pozornost za volantem a měl by být řidičům zapovězen. A teď se dostávám zpátky na začátek. Stejnou společenskou dohodou bude i to, jestli budou smět gayové a lesby u nás mít svatbu.

Někteří kolegové v redakci sice žertovali, že pak jim oddávající bude muset říci: „Prohlašuji vás za ženu a ženu.“Ale tyto technické věci se jistě nějak vyjasní.

Já sám bych jako ryzí liberál klidně sňatky osob stejného pohlaví povolil.

Nijak mě to neomezuje, a když to chtějí a když jde už o celkem početnou skupinu (čtyři procenta), tak ať to mají.

Zároveň nechci nijak dehonestovat, že konzervativní křesťané s tím třeba mají problém.

Otázka vyznání a přirozenosti

Paradox samozřejmě je, že o sňatcích homosexuálů a leseb bude rozhodovat zákonodárný sbor 200 poslanců a 81 senátorů složený převážně z heterosexuálů. Takže v případě gayů a leseb (tohle slovo se skloňuje hrozně zvláštně) to bude trochu „o nich bez nich“.

Každý zákonodárce bude rozhodovat, jestli by u nás do té „společenské smlouvy“měly patřit i svatby homosexuálů. Samozřejmě, že to pro každého bude i věc jeho „přirozenosti“, výchovy, vyznání, politického názoru a odolnosti vůči tlakům lobbistů. Což jsou všechno veskrze umělá kritéria a mohou se měnit.

Komentátor by měl zpravidla projevit nějaký názor, ano, nebo ne, ale tentokrát to bude netradiční. Domnívám se, že ať se nakonec zákonodárci rozhodnou svatby gayů povolit, nebo ať se rozhodnou ponechat stávající stav, rozhodnou se správně.