Sedm klíčových bodů „rozvodové“dohody
Celkem 585 stran textu „rozvodové smlouvy“Británie a EU s několika protokoly a přílohami řeší konkrétní otázky, které mají umožnit co nejhladší rozvázání vztahů po 45 letech britské integrace v Unii:
Dohoda řeší podmínky britského odchodu z EU k 29. březnu 2019 a zajišťuje, že se tak stane spořádaným způsobem. Dává tedy právní jistotu firmám i občanům na obou stranách kanálu La Manche. Kromě jiného také řeší přechodné období po brexitu do roku 2020. Přechodné období je možné po souhlasu obou stran o rok či dva prodloužit.
Klíčovým bodem (také pro řadu českých občanů v Británii) je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí Unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v Unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.
3 Dohoda rovněž chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že do Spojeného království bude možné přicestovat, žít tam, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a že v Británii bude možné žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání; ti, kterých se dohoda týká – tedy už v Británii žijí či se do ní přesunou v přechodném období – budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.
Vyjednavači také vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat ztrátu.
5 Dohoda řeší praktické otázky souvisící s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z Unie odejde. Neměly by být narušeny dodavatelské vazby.
6 Britská strana se zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3 000 evropských tzv. „geografických chráněných označení“, tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva. Klíčovou otázkou bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má význam pro tamní mírový proces. Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou „pojistku“. Ta by měla po konci přechodného období začít platit, „pokud a když“se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému. (ČTK, zah)