Velká Albánie rozpíná křídla
Premiér Rama řekl, že konečným cílem musí být sjednocení Albánie s Kosovem. Evropským politikům rázem spadla brada.
Jiří Sládek
TIRANA Kosovské městečko Vermica u albánských hranic s nějakými pěti stovkami obyvatel si už rýsuje světlou budoucnost.
Město na březích Bílého Drinu, kde dnes nezaměstnané mladíky živí pašování padělaných dokumentů a zbraní, už možná brzy přestane být provinčním centrem na kraji Kosova, bývalé jugoslávské provincie.
Stačí, když hranice zmizí, jak o tom teď mluví albánský premiér Edi Rama. Pokud se jeho sny o Velké Albánii zhmotní, z Vermici, ležící na hlavní spojnici metropolí obou zemí – Prištiny a Tirany, se rázem stane křižovatka v srdci hornaté země.
„Přejeme si konečnou dohodu mezi Srbskem a Kosovem, která vyústí v uznání Kosova, prohlásil premiér s tím, že tato dohoda umožní sjednotit Albánii s Kosovem.
„Takovou dohodu by měly uznat a garantovat Spojené státy i Evropská Podgorica Tirana Priština Skopje unie, vyslovil se tento týden Rama v pořadu prištinské televize Svobodná zóna.
Evropské politiky z toho polil studený pot.
S něčím takovým se před dvaceti lety, kdy skončily nálety NATO a Bělehrad ztratil nad Kosovem kontrolu, rozhodně nepočítalo.
Samostatné Kosovo i dnes stále odmítá uznat několik zemí Unie, třeba Slovensko či Španělsko
Naznačované spojení Kosova a Albánie je něčím, co západní politici vždy vylučovali. Navíc panují obavy, že spojení by povzbudilo k odštěpeneckým snahám i početnou albánskou menšinu v Makedonii, kde rovněž dřímá letitá národnostní nevraživost.
Jenže Albánci už si zvykli, že ve sporu se Srbskem mají sympatie Západu vždy na své straně. Tak proč toho znovu nevyužít.
Když kosovští Albánci vyhlásili před deseti lety jednostranně nezávislost, protestoval víceméně jen Bělehrad podporovaný Ruskem. Albánci zřejmě počítají s tím, že to tak bude i nadále.
Jenže tyto západní sympatie se vytrácejí přímo úměrně tomu, jak kosovští politici rozdmychávají spory se Srbskem. Západní diplomaté si ze všeho nejvíc přejí mít na Balkáně klid. A ten nepřichází.
Jednání mezi Bělehradem a Prištinou o normalizaci vztahů se zadrhla. Ke zvýšení napětí přispělo rozhodnutí kosovských úřadů zavést stoprocentní clo na srbský dovoz. V prosinci pak schválil kosovský parlament přeměnu tamních bezpečnostních sil na pravidelnou armádu. Ani s tím Západ ve svých plánech nepočítal.
Srbové tak mají obavy o osud svých krajanů, kteří žijí hlavně na severu Kosova. A kosovské kroky popudily i Brusel.
Šéfka unijní diplomacie Mogheriniová vyzvala kosovské lídry, aby
Naším konečným cílem je spojit Albánii s Kosovem. To je dohoda, kterou si přejeme.
,
Edi Rama
albánský premiér
vysoká cla neprodleně zrušili. Ti to ale odmítají.
„Celní tarify jsou jediným nástrojem, kterým může kosovská zahraniční politika vytvářet tlak na Srbsko,“uvedl kosovský vyjednavač Shpend Ahmeti. A kosovský premiér Ramush Haradinaj rovnou prohlásil, že cla budou trvat tak dlouho, dokud Bělehrad neuzná kosovskou nezávislost.
„Evropa si může říkat, co chce, my se cítíme být částí Albánie, říká Bezim Shanaj, osmnáctiletý prodavač z Vermici.