Hujeři a euroskeptici

Strany uzavírají kandidátky do eurovoleb, ANO sází na ženy, KSČM omladí, Piráti a SPD cítí šanci.

Malé překvapení na začátek. Vítěz minulých eurovoleb Pavel Telička, tedy bývalá jednička na kandidátce vítězného hnutí ANO, zvažuje, že letos bude kandidovat samostatně.

„Pan Telička se ohledně toho, zda bude opět kandidovat, ještě nerozhodl. Toto rozhodnutí by mělo padnout v řádu dnů. Pokud by do Evropského parlamentu opět kandidoval, nebylo by to za žádnou ze stávajících politických stran,“odpověděla včera jeho blízká spolupracovnice Barbora Bittnerová.

Telička se s hnutím ANO rozešel na podzim 2017. Už delší dobu to však mezi ním a šéfem ANO Andrejem Babišem vázlo: rozdělovaly je názory na kauzu Čapí hnízdo, prezidenta Miloše Zemana i směřování hnutí. Z podobných důvodů se mimo jiné s ANO rozloučil i další jeho europoslanec, Petr Ježek. „V Evropském parlamentu sice zůstal, ale komunikujeme spolu minimálně,“přiznává europoslankyně Dita Charanzová, která je teď v ANO hlavní favoritkou na post lídryně kandidátky. Do voleb by měla jít v tandemu s další europoslankyní, Martinou Dlabajovou.

Rozhodnuto sice ještě není, ale podle zdrojů z hnutí ANO by se změna na prvních dvou místech kandidátky udála jen v případě, že by se objevil někdo „skutečně nečekaný“. Což je nepravděpodobné.

Místo důchodců čtyřicátníci

V příštích dnech představí svoje kandidátky do eurovoleb rovněž druhá a třetí nejsilnější strana. O víkendu volí lídra Piráti, přičemž favoritem je zahraničněpolitický expert strany Mikuláš Peksa. V pondělí ji představí ODS, která už zná lídra Jana Zahradila.

Další parlamentní strany nominovaly jako jedničky do evropských voleb staré známé tváře, které už v Evropském parlamentu sedí. Třeba u ČSSD je to Pavel Poc, u KSČM Kateřina Konečná a u lidovců Pavel Svoboda.

Komunisté mohou překvapit tím, že zatímco v jiných volbách předkládají suverénně nejstarší kandidátky, na nichž není výjimkou věkový průměr 65 let a více, do Bruselu naopak jdou s věkovým průměrem 42 let.

„Řekli jsme si, proč neukázat, že je tady nastávající generace a nemusíme to dělat jenom se stávajícími europoslanci. Já jsem tady už jenom, abych je to ještě trochu naučila, a pak už taky asi uvolním místo,“usmívá se Konečná.

Před tou však stojí těžký úkol – se stranou, které v posledních letech výrazně poklesly preference, chce obhájit tři europoslance. A protože už se komunisté nemohou spoléhat na tahouny, jako byli v Bruselu Miloslav Ransdorf nebo Jiří Maštálka, museli hledat jinde. Takže, dvojkou je student Andrej Bóna, kterého ovšem nikdo v politice nezná.

Také sociálním demokratům budou chybět tváře minulých voleb – Jan Keller a Miroslav Poche.

„Po pěti letech spolupráce mi bude samozřejmě občas chybět akademický humor Jana Kellera a odborná expertiza Mirka Pocheho v zahraničněpolitických otázkách. Oba kolegové se rozhodli věnovat se práci v České republice a určitě najdeme možnost, jak spolupracovat,“říká jednička ČSSD Poc.

O svých lídrech naopak zatím vůbec nemají jasno v SPD. A také v TOP 09 se STAN, tedy dvou subjektech, které jednají o tom, že do voleb půjdou společně.

Témata na příštích pět let

Nové europoslance každopádně čeká jednání o mnoha atraktivních tématech, která se dotknou každodenního života Čechů.

Bude v roce 2021 poledne opravdu v poledne, když se zruší střídání letního a zimního času? Bude mezi námi na ulicích jezdit v příštích letech samořiditelné auto bez řidiče? Přijedou k nám „přidělení“uprchlíci? Kolik eurodotací půjde do Česka? Budou další novinové titulky typu „Brusel zakáže…“?

„V tomto roce musí Evropský parlament schválit víceletý finanční rámec, což je takový rozpočet Unie na příštích několik let. Určuje třeba, kolik peněz půjde na dotace a kolik na ochranu hranic. Další důležitá věc je české předsednictví Evropské unii v roce 2022, kde budou asi europoslanci také hrát nějakou roli. Budeme se muset nějak vypořádat s umělou inteligencí. Přichází legislativa, která se týká samořiditelných aut,“vyjmenovává témata možný lídr Pirátů Peksa.

Až se budou voliči rozhodovat, komu dají hlas, měli by mít na paměti, že ve vztahu k Evropě co strana, to úplně jiný svět.

Jeden pól představuje Tomio Okamura, který se hlásí k rakouským Svobodným a Marine LePenové a nejradši by Evropskou unii vrátil o deset let zpátky před Lisabonskou smlouvu. „Nechceme diktát Bruselu, jen volný pohyb zboží a osob,“vyhlašuje Okamura.

Druhým pólem je zatím proevropský Peksa, který říká, že Okamurovi nejde o žádný návrat, ale o destrukci. Peksa třeba schvaluje přísný postup Unie vůči Maďarsku.

Kromě sněmovních stran zasedají v europarlamentu i Svobodní, konkrétně Jiří Payne. Ti ale zatím nevědí, kdo bude jejich lídr.

Účast v minulých volbách do Evropského parlamentu činila jen 18 procent. Příliš mnoho lidí nesleduje europoslance ani potom. Agentura STEM včera zveřejnila výsledky průzkumu, jak Češi znají své europoslance. Nejvíc mají v povědomí Teličku, kterého zná 72 % oslovených, a pak Jiřího Pospíšila. Ten je na tom o procento hůř.

Také ČSSD budou chybět tváře minulých voleb.