První zelený lístek na Měsíci nepřežil noc

Číňané zjišťují, že na Měsíci rostliny jen tak nevyrostou. První rostlina bavlníku, která vyklíčila na palubě sondy, uhynula, jen co na Měsíci nastala noc. Teplota klesla na minus 170 stupňů Celsia.

PEKING První rostlina, která vyklíčila na Měsíci, uhynula.

Stalo se tak poté, co na odvrácené straně Měsíce nastala noc a teplota klesla k minus 170 stupňům Celsia.

Semena bavlníku na Měsíc dopravila čínská sonda Čchang-e 4, která jako první aparát v historii na odvrácené straně souputníka Země v lednu přistála.

Vyrašení prvního zeleného lístku na palubě sondy, jež nyní parkuje na Měsíci, oznámili Číňané v úterý. Semena jsou zapečetěna v 17,3 centimetru vysoké a 2,6 kilogramu vážící nádobě, která obsahuje hlínu, vzduch, vodu na zalévání, živiny, dvě malé kamery a přístroj pro kontrolu teploty. Nádoba je opatřena i trubičkou, kterou do ní může vnikat sluneční světlo potřebné k fotosyntéze.

Značné výkyvy teploty

Krátký život rostlinky ukončil příchod měsíční noci.

Ta je velmi dlouhá, trvá zhruba čtrnáct pozemských dní. Teplota během ní navíc může klesat až na minus 170 stupňů Celsia, zatímco za dlouhého měsíčního dne, který trvá zhruba čtrnáct pozemských dní, stoupá teplota měsíčního povrchu postupně až na „vražedných“130 stupňů Celsia.

Vedoucí biologického experimentu Sie Keng-sin z univerzity v čínském Čchung-čchingu prohlásil, že osud rostliny vědci předpokládali. „Život v nádobě nemohl překonat měsíční noc,“řekl Sie Keng-sin. Pěstování rostlin je považováno za jeden z důležitých kroků k případnému zřízení trvalé základny na Měsíci.

Doposud se astronautům podařilo vypěstovat rostliny, jako například římský salát, na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), na Měsíci ale ne.

A co octomilky?

Číňané na Měsíc v sondě Čchang-e 4 vyslali kromě semen bavlníku také semena řepky, brambor a plevelné rostliny zvané huseníček rolní, vajíčka octomilek a kvasnice. Cílem pokusu bylo zjistit, zda je možné pěstovat rostliny v uzavřeném prostředí v podmínkách nízké gravitace.

„Doposud jsme s tím zkušenost neměli. A nedokázali jsme na Zemi simulovat měsíční prostředí s nízkou gravitací a kosmickým zářením,“řekl Sie Keng-sin pro britský list The Guardian.

V ideálním případě měl v plechovce vzniknout miniaturní ekosystém, v němž by rostliny produkovaly kyslík a udržovaly tak při životě octomilky. Kvasnicemi se měly octomilky živit. Podle čínských odborníků však žádná další rostlina kromě bavlníku v nádobě nevyklíčila.

Ohledně případného vylíhnutí octomilek neposkytla čínská vesmírná agentura informace.

„Octomilky jsou poměrně líní živočichové. Nemusely se vylíhnout,“řekl vedoucí experimentu Sie Keng-sin.

Pokud se tak nestalo, pravděpodobně octomilky svou příležitost definitivně propásly.

K výběru rostlin poslaných na Měsíc Sie Keng-sin řekl, že bavlna by se mohla v budoucnu využívat k výrobě oblečení, zatímco brambory by byly zdrojem potravy pro astronauty a řepka by se využila k produkci oleje. (zah, kro)