Když je vládní ruka Páně otevřená...

Je to podobné, jako když vyhrajete jackpot ve Sportce. Někdo výhru rozumně investuje, jiný si rychle splní všechny své dávné sny, od žlutého lamborghini po elektrický loupač mandlí. Ještě neskončila debata o tom, jestli budou ve škole obědy zdarma dostávat jen děti z chudých rodin, anebo i potomci boháčů. Ještě se pořádně nesečetl zásek z toho, že ve vlacích a autobusech jezdí skoro zadarmo všichni senioři a všichni studenti. A už je na stole další podobné téma: zálohované výživné.

Jde tu o to samé. Už příští týden má koalice rozseknout spor o to, jestli by měl stát hradit alimenty za všechny neplatiče, anebo by nárok na dávku měly mít jen domácnosti s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Štědřejší variantu žádá ČSSD, úspornější hnutí ANO. Tedy přesněji: ANO by nejradši žádné zálohované výživné nezavádělo, ovšem muselo to slíbit v koaliční smlouvě. Ale že by z domlouvání další socialistické berličky vidělo rudě, tak to zase ne. Přece jen se neplacení alimentů týká více než sto tisíc rodin, takže se vládní pomoc shůry dá marketingově dobře využít.

Zálohované výživné je samozřejmě nesmysl a chyba už z nejhlubšího principu. Stát v něm oficiálně přizná neschopnost vymáhat dluhy, upřednostní jím jednu skupinu věřitelů před jinými, posílí vměšování eráru do chodu rodin, relativizuje odpovědnost lidí při hledání partnerů a tak dále.

Levičácký nápad je takovým bludným Holanďanem české politiky, poprvé se zjevil už v době, kdy se Miloš Zeman dobýval do Strakovky a jemu věrná Jana Volfová si téma erárních alimentů vepsala do štítu. Za těch dvacet let bylo na stole mockrát, ale nikdy nemělo tak blízko k cíli jako dnes.

A v tom je právě největší nebezpečí: slušně šlapající ekonomika ruku v ruce s populistickou vládou, to je ten jackpot, z něhož si dnes levice všech barev touží splnit všechny své letité sny. Oproti Sportce je tu ale jeden podstatný rozdíl: lamborghini můžete v hubenějších časech prodat, ale národ závislý na sociálních dávkách nevyměníte.