Extrémní rok. Teplo, sucho i letní smog
Bolesti hlavy, obtížné dýchání. Přízemní ozon loni společně s horky trápil Česko.
Pokud by meteorologové měli popsat počasí loňského roku jedním slovem, extrémní by bylo nejvýstižnější.
A nejde jen o extrémně vysoké teploty, málo srážek nebo dlouhotrvající sucho. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v minulém týdnu zveřejnil předběžnou roční zprávu shrnující kvalitu ovzduší v roce 2018. Vyplývá z ní, že extrémní byly i stavy přízemního ozonu. Ty jsou zdraví škodlivé podobně jako smog, který pravidelně v zimě trápí hlavně Moravskoslezský kraj. Přízemní ozon vzniká v létě a nemá svůj vlastní emisní zdroj. „Bylo zajímavé, že se to teplo takhle rychle projevilo na ozonu. Teploty přes třicet byly i v minulých letech, ale nikdy to takhle rychle nevystoupalo. Tentokrát to šlo ruku v ruce,“vysvětluje Václav Novák, vedoucí oddělení Informačních systémů kvality ovzduší ČHMÚ. „Není to jen problém, který by trápil nejteplejší kraje, ten problém byl průřezově republikou,“dodává.
Dnů, kdy rtuť na venkovních teploměrech přesáhla třicítku, bylo loni skutečně hodně. Rok 2018 byl tím nejteplejším od roku 1961, od nějž meteorologové data sbírají. „To v polovině krajů vytvořilo smogovou situaci v délce asi deset dnů. To je v případě ozonu extrémní,“vypočítává Novák.
Celkově kvůli vysoké koncentraci přízemního ozonu vyhlásili 12 smogových situací v období mezi 4. červencem a 9. srpnem. Pro představu, předloni pouze dvě.
Teplota stoupla o 1,7 stupně
Přízemní ozon patří mezi dráždivé látky s negativním účinkem na oči, nosní sliznice a průdušky. Zvyšuje riziko astmatických záchvatů a způsobuje bolest hlavy. Tvoří se složitými chemickými reakcemi oxidů dusíku s těkavými organickými sloučeninami za horkých letních dnů a bezvětří. Jeho koncentrace na severní polokouli se za posledních 100 let ztrojnásobila.
Rychle s ním bojovat nelze. Dá se jen počkat, až se ochladí. „Pokud budou další roky teplé, můžeme očekávat to stejné,“říká expert z ČHMÚ.
Průměrná teplota v loňském roce byla 9,6 stupně, což je o 1,7 stupně vyšší než průměrná teplota mezi lety 1981 až 2010. Devět měsíců z roku meteorologové hodnotí jako nadnormální až mimořádně nadnormální. Nejvíce se vymykal duben, který byl teplejší téměř o pět stupňů ve srovnání s normálem. Následoval květen, který měl odchylku 3,2 stupně.
Nejméně deštivý listopad
Zatímco teploty byly nadnormální, srážkově byl předchozí rok silně podnormální. Napršelo a nasněžilo jen 76 procent dlouhodobého normálu. Za posledních šest desetiletí pršelo nejméně v roce 2003. Tehdy ale ještě nebyla zem vyprahlá několikaletým nedostatkem srážek.
Proto odborníci považují rok 2018 za výrazně problematičtější. „Od roku 2015 nám chybí na řadě míst více než 500 milimetrů srážek. To je, jako kdyby vám tři čtvrtě roku nepršelo,“řekl před časem MF DNES klimatolog z projektu Intersucho Pavel Zahradníček.
Nejextrémnější byl loni listopad, kdy spadla jen zhruba třetina obvyklého množství srážek. Situace nebyla o moc lepší ani v dubnu, červenci a srpnu. „Nadnormální úhrn srážek byl zaznamenán pouze v prosinci, kdy spadlo 140 procent srážkového normálu,“uvádí ČHMÚ ve výroční zprávě.
Aby letošní sníh nahradil chybějící srážky za posledních několik let, muselo by být většinu zimy bílo. Meteorologové mají k dispozici předpověď do poloviny února. Podle ní po relativně vlhkém začátku roku můžeme do konce ledna očekávat spíše sušší počasí s teplotami pod nulou.
První polovina února by opět měla být na sníh a déšť bohatší.
Meteorologové neradi spekulují, a tak o tom, jaký bude letošní rok, se lze jen dohadovat. Může pomoct, že na horách je hodně sněhu, a důležitým faktorem bude i příchod jara.
Pokud bude extrémně teplé jako loni, bude takový pravděpodobně celý rok. Naopak chladné jaro a pomalé tání může svědčit o tom, že nás čeká průměrný rok.