Tálibán: Západ odejde z Afghánistánu
KATAR Vyjednávači afghánského hnutí Tálibán tvrdí, že se dohodli s USA na rámcovém návrhu mírové dohody, po jejímž podepsání by západní jednotky do roku a půl úplně odešly z Afghánistánu.
To znamená vyhlídku na konec nejdelší války současnosti, která začala invazí do Afghánistánu na podzim 2001. Západní jednotky včetně českých vojáků působí a bojují v této zemi tedy již osmnáctý rok bez reálné šance na vítězství nebo aspoň ukončení války silou.
Je to vůbec poprvé od roku 2001, kdy z Afghánistánu zableskl paprsek naděje na konec konfliktu.
Zprávu o mírovém jednání poskytl Tálibán agentuře Reuters. USA ji zatím nijak nekomentovaly.
Americký vyjednavač Zalmay Khalilzad hned po jednání odletěl do Kábulu, aby informoval o výsledcích prezidenta Ašráfa Gháního. To ukazuje, kde by se jednání mohlo zadrhnout, protože se musí dojednat rozdělení moci mezi vládou a Tálibánem, což je těžký úkol.
Dobrou zprávou však je, že do čela tálibánských vyjednavačů se postaví spoluzakladatel Tálibánu mulla Abdul Ghání Baradar. Tohle jméno si zapamatujme, protože bude hrát v budoucím vývoji Afghánistánu klíčovou roli.
Býval pravou rukou Američany svrženého jednookého tálibánského vládce Afghánistánu mully Omara, spoluzakladatelem a vojenským velitelem Tálibánu. Už několikrát se pokusil s Američany jednat, ale nikdy se mu to úspěšně nepodařilo, jednou ho kvůli tomu Pákistánci, jimž rozvrácený Afghánistán vyhovuje, dokonce zavřeli.
Nyní je jedním ze dvou nejvyšších šéfů Tálibánu. Protože se nemusí nikoho ptát, slibuje to, že by se rozhovory mohly rychle ubírat vpřed.
Kdysi rozprášený Tálibán dnes ovládá velkou část země. Během války zahynulo podle odhadů přes 110 000 Afghánců, celkový počet obětí způsobených válkou je údajně trojnásobný. V zemi padlo téměř 3 500 západních vojáků. Afghánská čísla však mohou být podsazená, prezident Ašráf Ghání v pátek oznámil, že jen od roku 2014, kdy převzal úřad, padlo 45 000 afghánských vojáků a policistů.