Superfunkce pro Putina, až mu skončí mandát?
Posledních 20 let Rusko = Putin. Panují obavy, že jeho odchod vyvolá boj o moc
Ladislav Kryzánek
MOSKVA Ty úvahy se mohou jevit jako hodně předčasné, vždyť Vladimir Putin má v čele ruské federace setrvat až do května 2024. Nicméně ona kardinální otázka se už vynořila, v ruském podvědomí hlodá a mnohým nedá spát: Co se stane, až „nepostradatelnému“Putinovi skončí prezidentský mandát?
Stát se samozřejmě může leccos, záležet bude i na Putinově zdraví, koneckonců je mu už 66 let, a také na tom, zda se za dalších pět let v čele Rusům definitivně neomrzí.
Jako nejméně pravděpodobné se však nyní zdá, že bude naplněno přání protikremelské opozice, jež občas zaznívá na pouličních protestech: „Rusko bez Putina!“
Většina ruských mocných to totiž – alespoň dnes – vidí úplně opačně: Žádný „nový“Putin daleko široko na obzoru není, a tak musí zůstat ten „starý“, stůj co stůj. Jinak hrozí mocenská válka elit a opětné zabřednutí do chaosu jako v devadesátých letech.
Co tedy s tím?
Tiché rozhovory v síních moci prý už začaly. Někteří proputinovští poslanci si podle spekulací lámali nad tímto mocenským rébusem hlavu a už našli řešení: novou superfunkci pro Putina a výrazné přeorání ruské politické krajiny.
Nepostradatelný?
I když Putinovi nyní klesají preference a už zdaleka nedosahuje astronomických osmdesáti procent obliby, pro mnohé se stále jeví jako nepostradatelný vůdce. Zejména kvůli poměrně stabilnímu prostředí, které garantuje.
Putin zdědil po svém předchůdci Jelcinovi zemi v katastrofálním stavu, obnovil však pořádek a pod jeho vedením se Rusko znovu stalo důležitým hráčem na mezinárodní scéně. Vrátil Rusům hrdost, takže ti mu ve své většině promíjejí jeho autoritářské způsoby spočívající v rafinovaném potlačování skutečně demokratického politického procesu. Tím, že se vrátil k tradičnímu centralistickému byrokratickému státu s jediným silným vůdcem na špici, vlastně Putin stvořil systém na něm osobně do značné míry závislý.
Sám ruský vládce několikrát zopakoval, že se o další prezidentský termín (nynější ústava mu to ani nedovoluje) znovu ucházet nebude. Co má sám po skončení mandátu v úmyslu, o tom zatím nehovoří. Nejspíš však přemýšlí o způsobech, jak podpořit novou hlavu státu a udržet stabilitu tak, aby on sám mohl odejít do politického důchodu. Nebo naopak o tom, jak zůstat dál na vrcholu moci, neboť je to „prostě nevyhnutelné“.
Jeho stoupenci v tomto smyslu uvažují za něj. Většina ruských politických, byznysových i úřednických elit získala své postavení během Putinovy éry. Díky důvěrnému objetí mezi bohatstvím a mocí, které ruský systém charakterizuje, mají tedy všichni hodně co ztratit, pokud by někdejší veterán nechvalně proslulé KGB náhle pustil kormidlo moci.
Putinovým problémem je, jak žertují někteří experti, že nemá jiného Putina, jemuž by předal žezlo a obušek. Žádný nástupce, který by pocházel z jeho vnitřního kruhu, se také (alespoň zatím) na obzoru nerýsuje. Takže? Jak říkají někteří zákonodárci ze strany Jednotné Rusko, „zůstane to na Putinovi“.
Dva scénáře, jak to zařídit
Vážná debata se rozbíhá. Včetně možnosti změnit ruský ústavní systém. Loni na konci roku o tom spekuloval například šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin. Odhlédneme-li od možnosti, že všechno překazit nakonec může rostoucí únava z Putina (za pět let může být ještě násobně větší), rýsuje se několik více či méně krkolomných scénářů, jak by se to dalo zařídit. Tedy aby Putin zůstal na nejvyšším postu, v jakési superfunkci, a zároveň se už znovu neucházel o prezidentské křeslo. Prvním je oživená myšlenka na jistou formu sjednocení Ruska a Běloruska. De facto nový stát by musel mít nové politické struktury a jeho hlavou by se mohl stát právě Putin. V Minsku se ovšem podobné úvahy nesetkávají s pochopením a údajně jim není nakloněn ani sám nynější ruský prezident. Přesto nelze plán šmahem zatratit.
Druhý scénář, který je zvažován, se týká podstatného rozšíření pravomocí Státní rady, dnes poradního orgánu prezidenta, který sestává z regionálních vůdců. Vzniklo by cosi jako politbyro za sovětské éry, jehož by byl Putin předsedou poté, co jeho prezidentské období skončí. Vyžadovalo by to ovšem zásadní změnu ústavy. Existují i další nápady, více či méně bizarní.
Ten, jehož se to všechno týká, zatím mlčí. Alespoň navenek. Pokud bude z jeho strany zájem, lze předpokládat, že politici to „nějak“zařídí. A Rusové by to nejspíš spolkli, zvláště když propaganda najde spousty důvodů pro takový veletoč.
Možné také je, že všechno nakonec dopadne úplně jinak. Tak už to v Rusku chodí. Uvidíme za pět let.