Vysvědčení nemá rodiče překvapit

Pokud jsou rodiče zděšeni známkami na vysvědčení, vypovídá to víc o nich než o jejich dítěti. Přehled o tom, jak se mu vede ve škole, by měli mít po celý rok. Připomínají to učitelé i pracovníci tísňových linek, kde děti hledají pomoc.

PRAHA S horší známkou než dvojkou se domů nevracej! Se čtyřkou tě nechci ani vidět! Strašáky, kterými dříve provázeli rodiče děti na cestě pro vysvědčení, nyní už žáky tolik nepronásledují. Na Linku bezpečí ale děti volají pořád, i když jen patnáct procent hovorů na téma škola se týká právě známek. Je to o pět procent méně, než tomu bylo v posledních čtyřech letech.

Ve velkém městě bývají rodiče o vzdělání potomků informováni méně než na vesnicích a v malých městech. „Praha je více anonymní. Pokud se rodič o výsledky svého dítěte intenzivně nezajímá, může se k němu informace dostat pozdě a jeho reakce bude přehnaná,“říká mluvčí tísňové linky Regina Jandová. Oproti tomu na malých městech se všichni znají. Rodič se potká s učiteli i mimo třídní schůzky a vztahy jsou tak mnohem provázanější. Z toho důvodu jsou schopni problém dítěte odhalit mnohem dříve.

Trestat dítě není logické

Podle odborníků ovlivňují žákův prospěch hlavně vztahy v rodině a obavy z vysvědčení se přímo odvíjejí od způsobu výchovy. „Rodiče často nevědí, jaké dítěti určit hranice ani jakým způsobem je vyžadovat,“říká Kateřina Schmidová, vedoucí oddělení Linky bezpečí zaměřeného právě na rady rodičům.

To, jakou váhu rodiče známkám přikládají, pak přímo ovlivňuje hrůzu dítěte z trestu. Podle vedoucího dětské linky Petera Porubského nejsou dobrou cestou ani výhrůžky či tresty. Ty jen v dítěti posilují strach a s ním souvisící nervozitu a nesoustředěnost.

Pokud se rodiče aktivně zajímají po celý rok, nemůže je vysvědčení překvapit. „Vždy je vhodnější nejdříve s dítětem vést spíše motivující rozhovor o tom, co zná a co se mu povedlo. Poté teprve řešit slabší části přípravy na školu. Pokud rodiče vědí, že se dítě v průběhu školního roku alespoň trochu snažilo, neexistuje důvod pro křik a výčitky. V případě špatných známek je především důležité hledat cesty, jak dítěti pomoci, a prospěch napravit,“radí Schmidová.

V minulosti rodiče špatné známky často řešili tvrdou kritikou. „Strach dětí pramení z předchozích špatných zkušeností, kdy se děti setkaly i s tělesným trestem. Ať už jsou příčiny obav jakékoli, může dítě panikařit a přemýšlet nad útěkem,“vysvětluje psycholožka tísňové linky Lucie Bukovská.

Takové případy se v republice objevují zřídka a ve většině dopadnou dobře. Ty nejhorší však končí sebevraždou.

Komunikace se zlepšuje

Přesto se situace obrací každým rokem k lepšímu. Statistiky Linky bezpečí i průzkumy společnosti SCIO potvrzují, že téma vysvědčení již není pro děti ani jejich rodiče takový problém, jakým bylo pro předchozí generace. Pro rodiče je důležité, aby děti měly všeobecný přehled, uměly se orientovat ve světě a byly v psychické pohodě.

Podle Jandové pomohla i změna systému hodnocení. Na některých školách děti nedostávají známky, ale jsou hodnoceny slovně. I proto už rodiče vysvědčení tolik neprožívají. Rodiče musí především spolupracovat s učiteli, a pokud dítě stále selhává, vyhledat odborníka.

Důraz na komunikaci klade i školní inspekce. „Ať už je způsob hodnocení jakýkoli, je důležité, aby žákům byla pravidelně poskytována srozumitelná zpětná vazba, z níž lze pochopit, co jim jde a co ne. Zároveň musí vědět, co udělat pro to, aby se jejich znalosti či dovednosti v dané problematice zlepšily. Školy, které poskytují žákům srozumitelnou zpětnou vazbu, dosahují lepších vzdělávacích výsledků,“potvrzuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Alena Nídlová, ředitelka pražské Základní školy Špitálská, říká, že se za svou kariéru se sklony k sebeubližování u dětí rozhodně nesetkala. „Já učím 37 let a vždycky se někde menší obavy objeví. My ale s rodiči konzultujeme prospěch průběžně, a nejen na třídních schůzkách. Pokud zaznamenáme zhoršení, rodiče si zveme na individuální schůzku, vysvědčení je tedy nemůže překvapit,“říká Nídlová.

Linka bezpečí zaznamenala za minulý rok 159 481 dovolání. Ze 31 procent děti řešily vztahy, z 24 psychické obtíže a z 20 procent sex.