Doma, nebo venku. Na ledě už je to celkem fuk
Hosté loupí čím dál víc bodů. Proč? Vítězí defenziva, zlepšil se komfort. A možná ubylo i flámů.
Jan Daněk
Děkujeme fanouškům, že nám pomohli k výhře. Podobnou větu alespoň jednou v kariéře použil snad každý hokejový profík. Podobná vyjádření v nejvyšší soutěži slýcháte čím dál méně.
Extraligový statistik a komentátor České televize Ondřej Zamazal spočítal, že v aktuální sezoně hned 43 procent zápasů ovládli hosté.
Trend (například v sezoně 2006/07 to bylo jen 34 procent) stále úspěšnějších hokejových lupičů letos nejlépe vystihují výkony Sparty. Zatímco doma pražský klub prohrál 11 z 18 zápasů, což mu vyneslo 22 bodů, z venkovních výjezdů po včerejším utkání v Hradci Králové (3:2) získal 37 bodů.
Proč venku patří k absolutní špičce a doma se řadí k podprůměru?
Sparťané ani jejich kouč Uwe Krupp neznají odpověď. Že by za to mohlo neustálé pendlování z tréninkové Tipsport areny do zápasové O2 areny? „Může to být tím. Ve známém prostředí jinak cítíte hru, zlepší vám to třeba periferní vidění,“přemítá hokejový expert Milan Antoš. Sám to zažil, když se v roce 2004 se Slavií narychlo stěhoval do nově zbudované arény, kde však slavil Zlín. „Člověk by měl být s halou srostlý, ale nebylo to tak,“dodává.
„Tyhle názory jsem také slyšel, ale hala za výsledky Sparty nemůže. Hráči si musí zvyknout,“opáčí pro změnu Jaroslav Hlinka. Bývalý útočník a do loňského jara vůdce Sparty vidí příčinu jinde. „Její hra je víceméně zaměřená na dobrou defenzivu, což má venku úspěch,“uvažuje Hlinka. „Venku také vaše podvědomí hlasitěji říká, ať se soustředíte na bránění.“
Na delší štreku v předstihu
Kruppova parta není v extralize zdaleka jediná, která má na vlastním ledě alergii na body. „Doma musíme tvořit, což není naše nejsilnější stránka,“vykládal i bek Ronald Knot z Chomutova, jenž stejně jako Sparta přivezl víc bodů zvenku. „Vyhovuje nám spíš hra, kdy soupeř tlačí, my musíme bránit a odjíždíme do brejků.“
Do včerejšího vzájemného mače to bodově fifty-fifty z pohledu doma/venku měl i Litvínov s Mladou Boleslaví. V září se teprve podruhé v historii extraligy stalo, že všechny duely v celém kole ovládli hosté (a poprvé to bylo předchozí sezonu). „Za našich dob se jezdilo ven soupeře spíš nachytat. Týmy jsou nyní připravenější,“vyjmenovává Antoš další příčiny extraligového trendu. „Také se vyráželo až v den zápasu a na ledě poznáte, že jste zpitomělý z autobusu a zatáček.“
Řada klubů nyní na delší výjezdy odjede s denním předstihem, hráčům se při cestování zvýšil komfort. I síť (v současnosti kritizovaných) dálnic je kvalitnější než v 90. letech. „Pokud nenastane žádný problém, hokejista celou cestu prospí. A když přijedete na stadion, díky práci kustodů nepozná, jestli je doma, nebo venku,“doplňuje Antoš.
Pomineme-li těžko měřitelný vliv podpory fandů, kteří navíc svými projevy mohou dostat rozhodčí pod tlak, zůstává domácím několik strategických výhod, jakou je například nasazování lajny až po hostujícím týmu. Přesto se poměr výsledků vyrovnává a přibližuje se cifrám z NHL, kde hosté v aktuálním ročníku získali necelých 46 procent bodů. Čísly a statistikami posedlí Američané také spočítali, že domácí prostředí z velké čtyřky zámořských soutěží (NHL, NFL, NBA a MLB) více zvýhodňuje spíš hráče amerického fotbalu a basketbalu. V NBA koncem 80. let měly domácí týmy dokonce úspěšnost kolem 70 procent, poslední sezony se jejich procento snižuje pod 60 procent.
Chovat se víc jako profík
Kromě všeobecné profesionalizace, propracovanějších strategií a zapojování specialistů, což se dnes praktikuje snad v každém sportovním odvětví, za basketbalovou evolucí stojí i tak trochu světské důvody. Hráči už tripy nevnímají jako výbornou šanci na bujarý večírek. „Hráči NBA více spí a daleko méně pijí alkohol,“usoudil před lety i Tom Haberstroh z ESPN. V minulé sezoně NHL se zase raketový start nováčka z Las Vegas přisuzoval i flámování jejich soupeřů v hříšném městě. „Říkalo se, že naši soupeři chodí před zápasy chlastat, takže se ubytovávali mimo Strip,“líčil útočník Golden Knigts Tomáš Nosek. „Slyšel jsem, že týmy, když k nám jely podruhé nebo poprvé a slyšely tyhle zvěsti, bydlely raději jinde.“
I extraligoví hokejisté mimo domov hřešili a nejspíš dál hřeší, jen v menší míře. „Když se nehrálo o moc, na pivo se šlo. Je potřeba si uvědomit, že hráči mají normální život kluků, kteří si něco dopřejí, když mohou,“pokývne Antoš. „Před zápasy v Třinci se třeba spávalo ve Frýdku-Místku. Vedle hotelu byla pivnice, kde se večer před zápasem něco probralo,“líčí někdejší extraligový útočník. „Když jsem ale končil, vnímal jsem, že kluci jsou čím dál větší profesionálové. Zatímco my vypili pár piv, oni pili ze shakerů proteinové nápoje.“