Dětští lékaři zavírají ordinace

Třetina doktorů do pěti let skončí, náhrada za ně nebude, ukázal velký průzkum

Katastrofa se ještě nekoná, krize už ano. I tak se dají interpretovat potíže, které nejspíš už brzy rodičům nastanou při hledání dětského praktického lékaře.

Až třetina z nich se totiž chystá v nejbližších pěti letech zavřít ordinace, více než stovka z nich to udělá do dvou let. Nejvíc se to týká lékařů starších 65 let. Důvod je prostý, chtějí už do důchodu. Doktorům však vadí i složitá legislativa a náročná administrativa. Do pěti let mohou skončit stovky lékařů.

Ukázaly to výsledky dotazníkového šetření mezi více než tisícovkou lékařů, které pro Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR zpracovala katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Šetření je unikátní. Sami lidé odpovídali, kdy chtějí odejít. To osobně nikdo neřekne, to jsou citlivé údaje,“říká předsedkyně SPLDD ČR Ilona Hülleová.

Odpovědi dětských praktiků ale vysílají ještě jeden zásadní vzkaz. Ač třetina z oslovených lékařů chce s praxí skončit, víc než polovina nemá nástupce. Příčin je podle Hülleové víc. V oboru je převaha žen, až 90 procent. A ty jdou po atestaci na mateřskou dovolenou. Další část lékařů někdy končí zkratovitě, třeba kvůli e-receptu, EET či problémům s rodiči svých malých pacientů.

Ministerstvo zdravotnictví, které má analýzu k dispozici, si stav uvědomuje. Plán nápravy už má.

V rámci reformy primární péče chce dát lékařům větší kompetence, připravuje nová pravidla rezidenčních míst, tedy dotací na předatestační přípravu mladých doktorů, obnoví vzdělávací obor praktické dětské lékařství. Do něj od roku 2004 vstoupilo 577 lékařů, do loňského října jich atestovalo 297. Obor byl však předloni sloučen v jeden, jehož absolventi můžou pracovat jak na dětském oddělení v nemocnici, tak jako praktici. „Při nejbližší příležitosti se ministerstvo pokusí o novelu tohoto zákona tak, aby byl obor praktické dětské lékařství osamostatněn,“potvrdila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Zahlcují nás administrativou, to je příšerné. Kontakt s pacientem se ztrácí.

Pětašedesátiletá dětská praktická lékařka Miroslava z Brna přesluhuje šest let. Má v plánu skončit, ale rodičům svých malých pacientů zatím nic neřekla. I to je důvod, proč nechce uvést celé jméno. Aby je neděsila. V kartotéce má 1 100 dětí.

Názor ale určitě nezmění, k pokračování praxe ji podle vlastních slov nic nemotivuje, navíc ji práce v jejím věku už zmáhá. „Jsou stále větší tlaky vyšších míst, zahlcují nás administrativou, to je příšerné. Kontakt s pacientem, který bychom potřebovali, se ztrácí. Místo, abych se dívala na pacienta, dívám se do obrazovky,“stěžuje si lékařka.

Její příběh přesně kopíruje data z dotazníkového šetření, které pro Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR (SPLDD) zpracovala katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Miroslava patří mezi více než tři čtvrtiny lékařů starších 65 let, kteří chtějí skončit a mají už konkrétní představu, kdy to udělají.

Oblíbená lékařka s více než třicetiletou praxí ale spadá ještě do jedné skupiny respondentů. Nemá za sebe náhradu. „Mladých je nedostatek, trochu se zaspalo se vzděláním,“odhaduje příčinu současných potíží.

Před dvěma lety došlo ke sloučení oboru praktický lékař pro děti a dorost a nemocniční pediatr v jeden. Zástupci praktických lékařů to považovali za problém, protože do té doby mohl celou předatestační přípravu zaštiťovat i praktik a vychovat si svého nástupce. Po sloučení je totiž zaměstnavatelem mladého lékaře nemocnice, která si ho ale chce uvázat i na dobu po atestaci. A to i když by chtěl do vlastní ordinace.

Ministerstvo námitky praktiků částečně uznalo, a tak se obor dětský praktický lékař po dvou letech zase osamostatní. Podle návrhu tak nově předatestační příprava potrvá čtyři a půl roku jako doposud, i vzdělávání, které probíhá v nemocnici, zůstane pro oba dětské lékaře stejné, ale posledních šest měsíců bude volitelných. „Praktický dětský lékař může po čtyřech letech nastoupit do ordinace a zbývajících šest měsíců praxe vykonat zde,“upřesňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

„Nechceme děsit obyvatele. Nějaké dětské praktiky máme vyškolené a do systému vstoupí, ale pokud nebude obor obnoven, bude zle,“myslí si předsedkyně SPLDD Ilona Hülleová.

Už víc než rok také platí novela zákona, která mladým doktorům umožní dělat předatestační přípravu i v okresních nemocnicích, konkrétně pro praktiky, třeba ve vedlejší nemocnici v místě, kde budou jednou působit. Doposud podmínky akreditace splňovaly zejména velké krajské či fakultní nemocnice. „Teď to naplní i ty okresní. Už děláme první akreditace podle nového zákona,“říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Pětašedesátiletá Miroslava tak ještě malou naději, že náhradu najde, má. V opačném případě bude muset minimálně dva měsíce před uzavřením ordinace rodičům svůj záměr sdělit a zdravotní karty malých pacientů, kteří si nenajdou někoho jiného, odevzdat na krajský úřad. Už nyní jich tam leží po celé zemi více než čtyři tisíce. Vyplývá to z průzkumu MF DNES napříč kraji. Data však nejsou úplná a číslo může být ještě vyšší, všechny kraje totiž neposlaly konkrétní údaj.

31 krabic s kartami dětí

Mezi nimi Moravskoslezský kraj, ten má na úřadě 31 plných krabic a za poslední dva roky v regionu skončilo sedm ordinací dětského praktika a přibyly tři. Nutno však podotknout, že počty ještě neznamenají, že děti lékaře nemají. Může jít o pacienty, kteří přešli jinam, ale lékaři o kartu nezažádali.

Sdružení praktických lékařů chce do budoucna řešit ještě další věc, kterou analýza potvrdila. Lékaře štve administrativa, a to i mladší ročníky. Čísla prozrazují, že více než třetina respondentů stráví denně papírováním dvě až tři hodiny, pětina déle než tři hodiny.

Hodně vadí posudky a formuláře pro Českou správu sociálního zabezpečení, potvrzení... A rodiče. „Unavují mě neustálé diskuse třeba o očkování. Lidé mají informace, jenže bez souvislostí. Mám svoje léta a můžu porovnávat, tohle nikdy neexistovalo. Lékařů si lidé víc vážili,“uzavírá brněnská lékařka.