Vládní čtvrť za 10 miliard. Praha chce za pozemky okruh
MF DNES získala podrobnosti k plánovanému vládnímu městečku. Praha s ním souhlasí
PRAHA Letňany, konečná stanice, prosíme vystupte. Původně se tudy měly valit davy během olympijských her plánovaných pražským primátorem Pavlem Bémem, ale místo nich tu budou z metra denně vystupovat tisíce úředníků a lidí, kteří si na úřadě potřebují něco vyřídit.
Do polí na okraj Prahy plánuje premiér Andrej Babiš přestěhovat ministerstva a některé státní úřady z centra Prahy. „Do čtrnácti dnů zpracujeme a pošleme Praze nabídku,“potvrdil včera premiér.
S plánem na stěhování státních úřadů souhlasí i pražský primátor Zdeněk Hřib. Pozemky pro vládní čtvrť však nechce vládě přenechat jen tak. Hřib se na včerejším jednání s premiérem představil jako tvrdý vyjednavač. Na pozemcích, které přenechá státu, mají podle plánů Prahy vzniknout kromě ministerských kanceláří také nová nemocnice a byty. Praha chce od státu odprodat kasárny v Karlíně a převést budovy Nemocnice Na Bulovce, ze které chce vybudovat byty. Tím požadavky hlavního města nekončí. Stát by měl podle Hřiba Praze také dostavět Městský okruh za 60 miliard korun.
„Jako okruh od státu postupně získá třeba Brno, chceme ho i my,“vysvětluje Hřib.
V novém letňanském komplexu by mohlo být více než 10 tisíc zaměstnanců.
Může to být bez nadsázky hlavní město úředníků v Česku. Za deset miliard korun by měla podle plánů premiéra Andreje Babiše na periferii Prahy v Letňanech vzniknout nová administrativní čtvrť o rozloze 135 tisíc metrů čtverečních, na kterou se sestěhuje přes 10 tisíc úředníků.
Plán přitom nabírá na reálnosti. Pražský primátor za Piráty Zdeněk Hřib a další členové koalice sice dosud úřednické městečko v Letňanech odmítali s tím, že Praha mnohem více potřebuje postavit novou nemocnici, ale Babiš teď připouští, že by právě ta mohla v nové čtvrti vzniknout. „Myslíme si, že je v rámci té plochy možné, aby se do Letňan přestěhovala Bulovka,“říká Babiš. Včera odpoledne se kvůli tomuto tématu setkal s Hřibem.
Pokud chce Babiš stavět, bez souhlasu vedení Prahy se neobejde, pozemky, na kterých by mělo vládní městečko vyrůst, jsou totiž v majetku hlavního města. Stát by je chtěl s Prahou směnit, konkrétní nabídku pošle hlavnímu městu do dvou týdnů. „Musí to být komplexní dohoda,“požaduje Hřib.
Vhodné místo i díky Bémovi
Podle materiálů, jež má MF DNES k dispozici, by se měla stěhovat nejméně tři ministerstva – pro místní rozvoj, životního prostředí a kultury – a několik dalších úřadů. Třeba Česká obchodní inspekce i Česká školní inspekce, Generální finanční ředitelství, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Státní pozemkový úřad.
Využití stávajících budov po Praze má být různé. Nejlukrativnější nemovitosti v centru hlavního města, jako jsou objekty ministerstva pro místní rozvoj sídlící na Staroměstském náměstí a v ulici Na Příkopě, by stát prodal. Z památkově chráněné budovy ministerstva kultury na Maltézském náměstí by mohla vzniknout galerie, budovy ministerstva financí v Legerově ulici nebo Úřadu práce ČR na Žižkově by stát přetvořil v bytové domy.
Pro vznik nového vládního městečka vláda vybírala z několika lokalit. Letňany se s přehledem ukázaly jako nejvhodnější. Jiné městem nebo státem vlastněné pozemky ve Stodůlkách nebo Kyjích by totiž pojaly
jen přes tisícovku úředníků. Stejně tak Babiš včera odmítl nabídku Prahy, aby čtvrť vyrostla v lokalitě Bubny-Zátory.
Výhodou Letňan je navíc velké autobusové nádraží a metro, které tam bylo přivedeno za dob primátora Pavla Béma. Ten v Letňanech plánoval výstavbu olympijského areálu, který by byl později přetvořen v univerzitní kampus. Bém tvrdil, že by Praha na projektu vydělala,
ale z velkých plánů pak s nástupem ekonomické krize sešlo.
Peníze se prý vrátí do pěti let
Také Babiš si od stavby komplexu slibuje více peněz: roční úsporu odhaduje na půl miliardy korun. „V hlavním městě sice sídlí jen 15 procent administrativních budov státu, platíme za ně ale 57 procent veškerého nájemného. Návratnost investice (do nové úřednické čtvrti)
je díky ukončenému komerčnímu nájemnému a snížení výdajů na provoz a údržbu zhruba pět let,“stojí v premiérově dokumentaci, kterou má MF DNES k dispozici. „Další položkou, která výrazně ovlivní návratnost, je částka za prodej uvolněných nepotřebných státních budov, kvalifikovaně odhadnutá na 7,5 miliardy korun,“dodává dokument.
Zdaleka ne všichni jsou však přesvědčeni
o tom, že by nové vládní městečko státu ušetřilo. „U mnoha vlád, včetně našich pravicových, jsem zaznamenal, že uvažovaly o určitém administrativním městečku, ale vždycky z těch plánů nakonec sešlo. Může jít o projekt, který se obrovsky prodraží,“obává se Jiří Pospíšil, šéf TOP 09, jedné z koaličních stran v Praze. „Příkladem mohou být různé reformy veřejné správy, které také původně měly
ušetřit, ale nakonec došlo k nárůstu nákladů,“varuje Pospíšil. Připouští však, že o projektu se dá jednat. „Nejsme proti, spíše jsme rezervovaní,“doplňuje předseda TOP 09.
A za důležitý krok, který by mohl věcí pohnout, považuje – podobně jako Hřib – to, že by v Letňanech vznikla nová nemocnice, kam by se přestěhovala stávající Nemocnice Na Bulovce.