Voda pro suché kraje
Nové přehrady stát postaví na Rakovnicku a na Zlínsku.
Radka Hrdinová Dominika Hromková
univerzity Petr Sklenička, specialista na tuto problematiku.
Vodních nádrží však v Česku přibývá jen pomalu – nejen kvůli vysokým nákladům, ale také nesouhlasu obcí nebo ochránců přírody. Zatímco mezi lety 1970 a 1995 vzniklo u nás 45 přehradních nádrží, od roku 1995 pouze tři. Poslední větší vodní nádrž v Česku, Slezská Harta, byla dokončena v roce 1997.
Nádrže a nádržky
Nyní finišují přípravy pěti až šesti nových vodních nádrží. „V souvislosti se suchem se připravují vodní nádrže Senomaty a Šanov na Rakovnicku, Vlachovice na Zlínsku a Skalička na Bečvě v Olomouckém kraji,“vyjmenovává mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Místa pro ně byla vybrána v regionech, kde voda v tuto chvíli chybí nejvíce.
Nepůjde o žádné obry. Hráze u Senomat a Šanova, které jsou výstavbě nejblíže, zadrží jen zlomek toho, co díla jako Orlík nebo Nové Mlýny. „Budou to spíše nádržky, které budou dotovat průtok v Rakovnickém potoce – v létě se budou pravidelně vyprazdňovat,“vysvětluje Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství. A Rakovnický potok to opravdu potřebuje, potíže s nedostatkem vody má dlouhodobě.
Není proto náhodou, že i třetí z plánovaných nádrží má být postavena právě na Rakovnicku. Vodní nádrž Kryry by měla mít dostatečnou kapacitu na to, aby zajistila pitnou vodu pro obyvatele jednoho z nejsušších regionů v Česku.
Dostatečný přítok do nádrží v oblasti, kde bývá v létě pravidelně málo vody, má zajistit propojení se zhruba dvacet kilometrů vzdálenou vodní nádrží Nechranice. Toto dílo na řece Ohři patří v Česku k největším, vejde se do něj šedesátkrát více vody než do plánovaných Kryr.
Náhrada za vyschlé studny
Stejně jako Kryry bude také vodní nádrž Vlachovice mezi Luhačovicemi a Valašskými Klobouky zásobárnou pitné vody pro okolní obce. „Lidem u nás v létě úplně vyschly studny, takže nám výstavba přehrady přijde v pořádku a souhlasíme s ní,“poukázal starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák na fakt, že přípravu výstavby zde na rozdíl od některých jiných míst neprovázejí větší protesty obyvatel. Od nádrže si navíc slibují, že se stane vyhledávaným turistickým cílem. Povodí Moravy ji chce dokončit do roku 2028. Podle mluvčího tohoto povodí Petra Chmelaře její výstavba také vypadá reálněji než nádrže Skaličky. V jejím případě ještě není zcela jisté, jestli tu místo nové vodní nádrže přece jen nevznikne suchý poldr, jak to bylo původně v plánu. Ten má údolí pod ním chránit před povodněmi. „Nyní se dělají průzkumy, jestli by nádrž například negativně neovlivnila Hranický kras,“poznamenal Chmelař.
Podobně Povodí Labe momentálně nepřipravuje kromě protipovodňových opatření žádnou stavbu k zadržování vody. Plánovanou nádrž Pěčín v Orlických horách loni stopla vláda. „Neprokázala se totiž potřeba pitné vody v současnosti, ale až třeba za 30 let. To není úplně prozíravé vzhledem k tomu, jak dlouho se podobné stavby připravují. Pitnou vodu budeme potřebovat, proto by bylo dobré se stavbou začít,“míní mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
Jak dlouho může trvat, než se nová hráz začne stavět, ukazuje příběh Nových Heřminov. Vláda výstavbu schválila už před jedenácti lety, přesto ji ministerstvo zemědělství stále nemá na seznamu aktuálně plánovaných vodních staveb.
65 údolí pro nové přehrady
Pro výstavbu nových vodních nádrží je v Česku vytipováno ještě dalších 65 lokalit. Jde o údolí s dostatečným přítokem, kde geologické podloží umožňuje vybudovat hráz a zároveň v něm nestojí příliš mnoho trvale obydlených domů. S výstavbou se tu počítá až ve chvíli, kdy voda bude skutečně potřeba, třeba za desítky let. I tak je ale nová výstavba v těchto oblastech už dnes omezena. Není v nich například možné stavět průmyslové objekty, které by mohly být zdrojem znečištění. Také velké dopravní komunikace musí vést jinudy.