Jak se z neználka stane odborník
„Zkušenosti z oboru vítány, ale nejsou nutností.“Podobnou větou končí čím dál více pracovních inzerátů. Nízká nezaměstnanost už firmy poučila, své odborníky si vyškolují samy.
Býval to začarovaný kruh. Čerství absolventi hledali práci, aby nabrali první zkušenosti. Firmy pátraly po odbornících, kteří mají dva, tři či pět let praxe za sebou. Vzájemně si tak vyhověli jen těžko.
Dnes, v době, kdy na jednoho nezaměstnaného připadá jeden a půl volného místa, firmy dobře vědí, že u jejich dveří nejenže nezaklepe odborník s praxí, ale většinou ani absolvent bez zkušeností. A tak klepou na dveře pro změnu ony. Většinou už na školní brány.
„Současná situace na trhu práce nás vede k intenzivnější práci s juniornějšími kandidáty. Mají možnost přejít na pár dnů až týdnů v rámci vlastního vzdělávání na projekt, kde si vyzkoušejí něco nového, co pak budou schopni rovnou aplikovat,“říká Hana Tomešová, HR manažerka české společnosti Sprinx, která se zabývá informačními technologiemi. Právě další vzdělávání v oboru berou lidé těsně po škole jako benefit, který je posunuje v kariéře dál. Kdo nabídne lepší podmínky, u toho zůstanou.
Změříme váš talent
Podobně uvažuje celá řada společností. „Letos očekáváme velkou aktivitu firem ve vzdělávání a školení pracovníků. Zaměstnavatelé potřebují čím dál častěji takové profily lidí, které na trhu buď nejsou, nebo jen v malém množství, proto si musí své lidi vychovat sami,“říká Alžběta Honsová, marketingová manažerka pracovní agentury Randstad.
Školení ale není jen pro ty nejlepší. Získají totiž hlavně ty podniky, které dokážou odhalit a pracovat s dovednostmi i těch méně talentovaných. „Firmy v posledních letech nabraly lidi, kteří nebyli stoprocentní – a nyní musí z těch lidí dostat co nejlepší výkon, kterého jsou schopni dosáhnout,“míní Honsová.
Do Česka tak přichází ze zahraničí nový trend. Pomocí psychometrických testů zaměstnavatelé poměrně snadno zjistí, k čemu má kdo talent a jak ho rozvíjet. „Tento krok umožňuje zacílit investice do školení tak, aby pracovníkovi přinesl znatelný posun a zaměstnavateli efektivní a měřitelné vzdělávání. Služba už se pomalu rozmáhá i na našem trhu,“představuje šéf personální agentury Adecco Ondřej Wysoglad.
Po měsících nesnadného shánění lidí se tak firmy postupně stabilizují, už vědí, že musí pracovat s omezeným počtem lidí i jejich dovednostmi. „Neplánují velké nábory, a tudíž mají prostor pro cílený rozvoj lidí,“poukazuje Honsová z agentury Randstad.
Zvládnete kritiku?
I když podle nejnovějšího průzkumu personální společnosti Předvýběr.cz kvůli nedostatku zaměstnanců třetina firem snížila laťku na znalost jazyků, neznamená to, že přijatý zaměstnanec o jazyk už „nezavadí“. Stačí, aby firma měla ambici stát se globální nebo dobývat sousední trhy, a už žene své lidi do jazykových kurzů. V průměru jim přispěje částkou 9 780 korun.
„Dva ze tří dotázaných zaměstnanců se hodlají v tomto roce jazyk učit. Nadpoloviční většina uvedla, že znalost jazyků uplatní ve své práci,“dodává obchodní ředitel společnosti František Boudný.
Podobným benefitem, na jaké firmy lákají zejména středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané lidi, jsou i školení v měkkých dovednostech, takzvaných soft skills, kam spadá například strategické myšlení, řešení konfliktů, ale i osobní výkonnost nebo zvládání zátěže či kritiky.
Když jde dělník do učení
Snad největší pohyb nastává v proškolování nekvalifikovaných lidí. Těch, kteří nemají výuční list nebo ho mají, ale z úplně jiného oboru, nebo pracovníků, kteří sice mají maturitní vysvědčení, ale žádnou odbornost. „Vzhledem k malému množství kvalifikovaných pracovníků na trhu, využívají firmy rekvalifikační kurzy, díky nimž splní zaměstnanci odborné předpoklady, které jsou ve firmě potřeba,“říká Martin Janoušek ze společnosti Ceve, která se zabývá účetním a manažerským poradenstvím.
Navíc ani nemusí utrácet za lektory. Na nákladech se může podílet se zaměstnavatelem úřad práce, v některých případech i v plné výši. „Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví,“ vypočítává Kateřina Beránková z Úřadu práce ČR. Loni tam rekvalifikaci absolvovalo téměř 13 tisíc lidí.
Jinde naopak rozjeli školení ve velkém a mají vlastní školicí střediska nebo zakládají vlastní školy, jejichž absolventy pak zaměstnávají. „U technických a dělnických pozic jde o klíčový benefit, který jim umožňuje udržet se na kvalifikovaném trhu práce,“míní Wysoglad z agentury Adecco.
Všichni dělají všechno
Se školením uvnitř firmy souvisí i další velké téma – zastupitelnost lidí. Dříve měl každý v týmu vlastní zodpovědnost a specializaci, byl prakticky nezastupitelný, a navíc lidé často pracovali samostatně. V posledních letech se i v souvislosti s nedostatkem lidí na trhu začaly pozice ve firmách více rozšiřovat. Například HR hodně zasahuje do marketingu, a tak je to téměř u všech pozic. Navíc se nyní pracuje více týmově a projektově – důsledkem je opět větší zastupitelnost.
„S tím souvisí i další trend, takzvaný peer-learning, kdy se zaměstnanci navzájem učí, na projektech spolu pracují lidé napříč firmou – pak mají větší přesah a v rámci firmy se mohou přesouvat do různých oddělení,“říká Svatava Dohnalová ze společnosti Top Vision, jež se zaměřuje na manažerské a firemní vzdělávání.