Češi se prudce zlepšili v angličtině

Češi lépe rozumějí mluvené i psané angličtině, ale na Švédy ještě zdaleka nemají

Radka Hrdinová

Ve schopnosti domluvit se anglicky poskočili Češi v poslední době nejvíce ze všech Evropanů. V meziročním srovnání si polepšili o 2,1 procenta ve výsledcích testů, na jejichž základě se sestavuje EF English Proficiency Index (EF EPI).

To však ještě neznamená, že jsou na tom Češi s tímto nejdůležitějším cizím jazykem dobře.

Žebříček zdatnosti v porozumění angličtině sestavuje od roku 2010 společnost EF Education First. Jeho aktuální výsledky vychází z 1,3 milionu testů, které online vyplnili zájemci o studium angličtiny po celém světě.

V Česku se testu zaměřeného na porozumění psanému textu a mluvené angličtině zúčastnilo 3 300 lidí, za posledních 8 let to bylo přes 20 tisíc lidí. Jejich průměrný věk byl 25 let.

I když se Češi zlepšují, na Švédy nebo Holanďany, kteří z Evropanů (samozřejmě s výjimkou Britů) rozumějí anglicky nejlépe, to ještě zdaleka nestačí. Lépe v průměru dopadli například i Poláci či Slovinci. V Evropě mají

Češi obecně tvrdou konkurenci. Ve srovnání se zeměmi z jiných kontinentů jsou na tom ty evropské v EF EPI pravidelně nejlépe. Do aktuálního žebříčku bylo zařazeno 88 zemí, v první třetině se umístilo 22 evropských států.

Podle Michaely Gabrišové z EF Education First to není nijak překvapivé vzhledem k tomu, že se v Evropě anglicky učí 97 procent 13letých dětí.

„U českých účastníků testů se v loňském roce prohloubila úroveň porozumění mluvenému i psanému textu,“komentuje výsledky Michaela Gabrišová z EF Education First.

O tom, že se Češi v angličtině postupně zlepšují, vypovídají i zkušenosti jazykových škol. „Už několik let jsem neviděla, že by se nám na kurzy přihlásil skutečný začátečník,“říká předsedkyně Asociace jazykových škol Marcela Hergesselová. Vzhledem k tomu, že na českých základních školách naprostá většina žáků už na počátku 90. let vyměnila dříve povinnou ruštinu právě za angličtinu, je to logické. Podle Hergesselové však nejde jen o základní slovní zásobu a gramatiku, se kterou se děti setkávají ve škole.

„Mění se například slovní zásoba, kterou lidé používají. Je na tom vidět, že sledují videa na YouTube nebo se dívají na filmy v angličtině,“dodává. Ne každý ale podle ní umí pasivní slovní zásobu, kterou má v hlavě, využít v běžné komunikaci.

Posuny v jazykové zdatnosti Čechů, kteří se učí anglicky, potvrzuje i Martin Borl z jazykové školy James Cook Languages. „Historicky jsme vždy měli nejvíc středně pokročilých studentů a pořád tomu tak je, průměrné znalosti se ale mírně posouvají směrem nahoru,“říká výkonný ředitel jedné z největších jazykovek v Česku.

Odpovídá tomu i zastoupení kurzů různé úrovně, které tato jazyková škola otevírá. Nejvíce kurzů je na úrovni středně pokročilý – kolem třiceti procent. Zhruba stejný podíl tvořily tyto kurzy v nabídce jazykové školy James Cook Languages i v roce 2012.

Podíl jejich kurzů určených pro hůře i lépe jazykově vybavené zájemce o angličtinu se však za tu dobu výrazně posunul, a to ve prospěch kurzů vyšší úrovně. Podíl kurzů pro úplně začátečníky a na úrovni elementary klesl z 23 procent v roce 2012 na 16,5 v roce 2017. Za stejnou dobu poskočilo zastoupení kurzů na úrovni upper-intermediate z 19 na 21,4 procenta, u kurzů pro pokročilé ze 3 na 9,4 procenta.

Překopat zastaralý systém

Kromě toho, že schopnost porozumět angličtině v Česku roste, ukazuje žebříček EF EPI na aspekt, který až tak pozitivní není – a tím je značný rozdíl mezi průměrem Česka a průměrem Prahy. Pražané, kteří se nechali otestovat, dostali více bodů než obyvatelé Berlína, Bruselu nebo Varšavy (Polsko jen na tom přitom v průměru lépe než Česko).

Nejzdatnějším státům Češi stále ještě ani nedýchají na záda. Co by bylo potřeba, aby se Češi přiblížili Švédům nebo Holanďanům?

„Individuálně by bylo potřeba, aby Češi více procvičovali angličtinu v prostředí rodilých mluvčích, tedy více cestovat, více konverzovat, více číst. Jako země překopat zastaralý systém jazykového vzdělávání, který stále preferuje gramatická pravidla před schopností se dorozumět,“říká Michaela Gabrišová ze společnosti EF Education First, která žebříček jazykové zdatnosti EF EPI sestavuje.

Ženy předčí muže. Skoro všude

Zdatnost v angličtině neroste jen v Česku, lépe než dříve se lidé tímto jazykem domluví ve všech částech světa. S jedinou výjimkou, a tou je Latinská Amerika. Průměrné výsledky v testech se tam snižují i v relativně stabilních zemích, jako je Mexiko nebo Brazílie.

Nejmenší šanci domluvit se tímto jazykem bude ale mít turista na Středním východě. Obyvatelé zemí jako Saúdská Arábie, Omán či Jordánsko, kteří se rozhodli si ověřit své znalosti angličtiny ve zmiňovaném online testu, dosáhli ve všech věkových kategoriích výsledků, které jsou výrazně pod celosvětovým průměrem.

Ještě jednou věcí se přitom od ostatních regionů odlišují. Ve všech ostatních částech světa měly v testech lepší výsledky ženy. Například v Evropě byl výsledek žen v testech v průměru o 3 procenta lepší než výsledek mužů. V zemích Středního východu vedou muži o necelé procento nad ženami.