Kraje řeší, jak ochránit cestující před útokem
Autobusová nádraží a železniční stanice střežené bedlivě jako letiště. To je nejčernější scénář, který může vyplynout z bezpečnostní analýzy, kterou si budou zpracovávat jednotlivé kraje. Kromě významných dopravních uzlů se zaměří na další místa, kde se běžně soustředí více lidí, jako jsou školy, nemocnice či jednorázové kulturní akce.
Na vyhodnocení potřeby instalovat v nejvytíženějších dopravních terminálech bezpečnostní rámy nebo kamery rozpoznávající tváře plánuje ministerstvo dopravy utratit deset milionů korun. Peníze půjdou i na školení bezpečnostních pracovníků.
Hromadnému pořizování bezpečnostních technologií, které odstraší případného útočníka nebo zmírní následky teroristického útoku, musí podle resortu dopravy předcházet důkladné zhodnocení, jaká opatření mají smysl a kde. Poté ministerstvo zváží, zda krajům přispěje v podobě další dotace na pořízení vybraného bezpečnostního vybavení, uvedla mluvčí ministerstva Lenka Rezková.
Téměř žádný tuzemský dopravní terminál není v současnosti zabezpečen proti teroristickému útoku lépe než běžný supermarket. „Bezpečnost na dopravních terminálech veřejné dopravy doposud nebyla řešena žádným konkrétním opatřením, ale pouze běžnými pravidly,“uvedl Petr Pšenička, náměstek organizátora pražské dopravy Ropid.
Příkladem může být pražské hlavní nádraží, které sice nedávno prošlo modernizací, ale úroveň bezpečnostních systémů se spolu s tím významně nezvýšila. To by se alespoň v pražské dopravě mělo změnit. Jednou z podmínek Ropidu pro železniční dopravce je vybavení všech nově pořizovaných vlaků moderními kamerovými systémy. Podobné prvky zabezpečení chce Ropid prosazovat rovněž u klíčových dopravních uzlů, dodal Pšenička, který má v organizaci na starosti příměstskou dopravu a technický rozvoj.
Nejpřísnější jsou Španělé
Nejdůkladnější bezpečnostní opatření v pozemní dopravě zavedlo po sériovém pumovém útoku na příměstské vlaky v roce 2004 Španělsko. Cestující vysokorychlostními vlaky v něm musí procházet detektory kovu odhalujícími zbraně a kovové součástky výbušných zařízení.
Přestože se zpřísnění bezpečnosti zejména v železniční dopravě objevuje jako téma dopravních konferencí už několik let, mnoho zemí k podobným opatřením zatím nepřistoupilo. Na evropském kontinentu jsou zatím kromě španělských rychlovlaků důkladně kontrolované ještě spoje Eurostar, jež jezdí pod Lamanšským průlivem.
Rozšířenější je kontrola jízdenek při průchodu z nádražní haly na nástupiště – ať už v podobě turniketu, nebo příslušného zaměstnance. S tím se mohou cestující setkat například ve Velké Británii, Francii nebo v Nizozemsku.
Podle ministerstva vnitra zatím plošné zavedení skenerů nutné není. Minimálně dokud se bezpečnostní situace výrazně nezmění. Zavedením podobně přísných opatření jako v letecké dopravě by navíc železnice ztratila vůči letadlům konkurenční výhodu v podobě rychlého odbavení, uvedl mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Na rozdíl od letadla není možné vlak ohlídat přímo na trati. To ukázal i případ zatím jediného Čecha odsouzeného za terorismus. Tím je jedenasedmdesátiletý senior, který na Mladoboleslavsku pokácel na koleje kmeny stromů a způsobil nehody dvou vlaků.