Bezpečná Praha. Lidé se bojí čím dál méně
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Podle analýzy pocitu bezpečí se v Praze cítí bezpečně 90 procent jejích obyvatel. Za největší problémy města lidé považují drogy, vandalismus, pouliční kriminalitu nebo bezdomovectví.
Martin Bajtler
PRAHA Méně obav z trestných činů, vyšší důvěra v policii a silnější pocit bezpečí v místě bydliště. Takový je trend v tom, jak Pražané vnímají bezpečnost v hlavním městě. To, že se obyvatelé metropole cítí bezpečně, ukázal velký průzkum pocitu bezpečí, který si loni na podzim nechal vypracovat magistrát a včera představil jeho závěry.
Výzkum zpracovávala společnost Ipsos, která se ptala celkem 1 119 Pražanů. Díky tomu, že aktuální výzkum pracoval se stejnou metodiku jako ten z roku 2015, je také možné pozorovat, že se lidé v hlavním městě bojí čím dál méně.
Zatímco v roce 2015 se cítilo bezpečně 88 procent Pražanů, v současnosti odpovědělo kladně 90 procent lidí. Ve srovnání s rokem 2010 vychází Praha u svých obyvatel ještě lépe. Tehdy se cítilo ve městě bezpečně jen 78 procent lidí.
Slábne strach z terorismu
Posun k většímu pocitu bezpečí výzkum zaznamenal u všech kategorií, na něž respondenti odpovídali. „Je pozitivní, že vnímání daných témat jako problematických stále klesá. Na prvním místě v žebříčku největších pražských problémů zůstávají drogy a vandalismus. Nicméně je tam výrazný pokles od roku 2015,“konstatuje Michal Kormaňák ze společnosti Ipsos.
Kleslo také procento lidí, kteří se obávají terorismu. V roce 2015 ho za velký problém považovalo 42 procent dotazovaných, nyní je to 29 procent lidí.
Výzkumníci se ptali i na to, jak lidé vnímají různé společensko-sociální jevy, jako je například bezdomovectví, alkoholismus, hazard Spíše ne 9 % Spíše ano 61 % Rozhodně ne 1 % a podobně. Mezi nejproblematičtější jevy Pražané zařadili obecnou agresivitu lidí a bezdomovectví, které vnímá jako závažné shodně 48 procent dotazovaných. Za nejméně závažné lidé považují squaterství a problematiku taxislužby.
„I zde došlo u všech kategorií k poklesu. Co se týče bezdomovectví, Praha spustila loni program na řešení této problematiky, na kterém se podílí strážníci, kteří kontrolují místa, kde se lidé bez domova vyskytují, spolupracují s centry sociálních služeb a nabízejí lidem bez domova pomoc,“říká ředitel městské policie Eduard Šuster.
Pozitivního posunu dosáhlo také vnímání alkoholismu. Zatímco v roce 2015 ho jako závažný jev hodnotilo 51 procent lidí, aktuálně ho za problém Prahy považuje jen 38 procent obyvatel. Přesto musí problémy spojené s pitím alkoholu strážníci a policisté řešit poměrně Rozhodně ano 29 % Pražanů uvedlo, že se v Praze cítí bezpečně O tolik je to více než v průzkumu v roce 2015 často. „Hlídky, které zajišťují svoz opilců, v loňském roce odvezly do protialkoholní záchytné stanice 2 564 osob, tedy zhruba sedm za den,“dodává Šuster.
Pozitivně hodnotí zlepšování pocitu bezpečí Pražanů také státní policie. Oproti roku 2015 se totiž lidé cítí méně ohroženi trestnou činností. „Je to trend, který kopíruje výstupy z našich statistik, protože oproti roku 2015 došlo ke snížení trestné činnosti o šestadvacet procent. Mezi roky 2017 a 2018 jsme zaznamenali pokles o 6,2 procenta,“uvádí ředitel pražského oddělení policie Jan Ptáček. Nejvíce ohroženi se lidé cítí kapesními krádežemi, ze kterých má obavy 43 procent respondentů, a vloupáním do bytu, kterého se bojí 39 procent lidí.
Magistrát zjišťoval pocit bezpečí Pražanů napříč dvaadvaceti čtvrtěmi. Nejbezpečněji se cítí obyvatelé Prahy 20 a Prahy 17. Kladně tam hodnotilo svůj pocit bezpečí 98 procent lidí. Na opačném konci žebříčku skončila Praha 1, kde se cítí bezpečně jen 74 procent obyvatel. Na předposledním místě skončily shodně Praha 2 a Praha 5 s 82 procenty občanů, kteří se cítí bezpečně.
Pražané chtějí více strážníků
Lidé ve výzkumu odpovídali i na to, zda se oni sami nebo jejich rodinní příslušníci v daném roce setkali s trestnou činností. Kladně na tuto otázku odpovědělo osmnáct procent lidí. Osobní zkušenost s trestnými činy od roku 2004 klesá. Výjimkou byl rok 2015, kdy se s trestným činem setkalo 28 procent lidí. Podle policistů měla na náhlý nárůst vliv amnestie z roku 2013, která zvýšila i počet trestných činů.
Podle náměstka primátora Petra Hlubučka (Spojené síly pro Prahu/STAN) považuje Praha oblast bezpečnosti za jednu ze svých priorit. „Z výzkumu vyplynulo i to, že lidé chtějí hlavně více strážníků v ulicích. Na tom usilovně pracujeme. Od 1. ledna jsme například navýšili rizikový příplatek a snažíme se tak přilákat nové zájemce. V průběhu roku chystáme novou motivační kampaň,“uvádí Hlubuček s tím, že hlavní město nehodlá snižovat nároky na nové strážníky.
V Praze aktuálně chybí asi 340 strážníků a personální nouzi má i státní policie. Ta v metropoli postrádá do plného stavu 677 policistů. Podle vedení městské i státní policie je ale bezpečnost v Praze zajištěna, což má dokládat i aktuální průzkum pocitu bezpečí. Z něj vyplývá i to, že veřejnost je s prací bezpečnostních složek spokojena více než před čtyřmi lety. Práci státní policie hodnotí kladně 79 procent lidí, u městské policie uvedlo pozitivní hodnocení 73 procent Pražanů.