Rosolovy turbulence. Nastává vzepětí?

Lukáš Rosol se odráží ode dna. Vrátí se mezi tenisovou elitu?

David Mrzena

Pokud se zastaví a ohlédne za dosavadní kariérou, musí si připadat jako na horské dráze. Nahoru – dolů – nahoru a strmě zase dolů.

Obzvlášť poslední dva roky jsou v podání tenisty Lukáše Rosola turbulentní. Padl až na chvost třetí stovky žebříčku. Potuluje se po provinčních turnajích, při tom řeší trable se zdravím. Ale přesto bývalý 26. hráč světa nachází neustálou motivaci vyšplhat se zpět mezi elitu.

Poslední měsíce nasvědčují, že Rosol míří správným směrem – nahoru. Postupně se posunul z 281. místa žebříčku ATP na současnou 140. pozici. „Věřím, že jsem ve správných kolejích,“říká třiatřicetiletý Rosol.

Cílová stanice zní: návrat mezi elitní stovku a především do hlavní soutěže grandslamů. Letos v červenci z toho může být neblahé výročí: pokud se Rosol neprobojuje do 1. kola antukového Roland Garros a nedosáhne ani na hlavní soutěž Wimbledonu, dva roky by nestartoval na žádném ze čtyř nejslavnějších turnajů. „Věřím, že pokud budu hrát dobře, vyjde to.“

Přitom právě na travnatý Wimbledon Rosol nejraději vzpomíná. V roce 2012 v pětisetové bitvě přehrál tehdejší světovou dvojku Rafaela Nadala. Slavný All England Club žasl, Rosol se nad životním výkonem ve druhém kole rozplýval blahem.

O dva roky později se vyšvihl na osobní žebříčkové maximum. S nejlepšími držel krok do poloviny sezony 2016. Pak ale přišly zdravotní i osobní patálie. Až příliš často kurýroval poraněný břišní sval nebo bolavou achilovku. Psychiku zase nahlodával komplikovaný rozvod.

„Hrozně rád bych řekl, že se cítím nejlépe za uplynulé roky, ale úplně to tak není. Pořád mě trápí drobná zranění. Maličkosti, které mě lehce limitují, což na úrovni, kdy se hra strašně zrychluje, je hodně znát,“líčí Rosol.

S jeho herním úpadkem se pojí i ten finanční. Těžko si v současném rozpoložení může Rosol dovolit vozit na béčkové turnaje rozsáhlý podpůrný tým. Často se musí spoléhat pouze sám na sebe. Finanční odměny na podnicích nižších kategorií nejsou zdaleka tak štědré jako na výsluní ATP.

Například za zmiňovaný skalp fenomenálního Španěla Rosol tehdy vyinkasoval přes 23 tisíc liber (zhruba 700 tisíc korun). Taková suma by teď tvořila téměř čtvrtinu jeho loňského příjmu z prize money.

K vytouženému návratu Rosolovi psychicky pomáhají daviscupová klání. Loni v týmové soutěži v rozhodujícím pátém zápase odvrátil českou blamáž v Maďarsku. Slušnou formu si přenesl i do závěru sezony.

Teď v kvalifikaci proti Nizozemsku může v pozici české dvojky platit za tajného žolíka. Dnes v Ostravě naskočí do druhé dvouhry proti hostující jedničce Robinu Haasemu. A s 54. hráčem světa si hýčká pozitivní bilanci 5-1. „To jsem ani nevěděl. Myslel jsem, že naše vzájemné duely máme vyrovnanější,“říká. „Zápas rozhodne pár míčků.“

Během přípravného týdne Rosol přiznal, že Davis Cup – pokud mu bude jen trochu zdraví sloužit – by hrál nadále. Třeba i další čtyři sezony.

Tak směle za návratem mezi žebříčkovou i reprezentační elitu.