Obránce bez tahu na branku

Ministři za hnutí ANO míří na kobereček k premiérovi. Jedním z těch, o jejichž odvolání se v médiích spekuluje, je ministr školství Robert Plaga. Jak vypadá jeho skládání účtů po více než roce ve funkci?

Za Plagu se sice postavila řada profesních spolků, ale motivací jim jsou spíše obavy z případného nástupce. Nový ministr zvenčí by se rok seznamoval s chodem úřadu, načež přijdou volby a s nimi další střídání stráží. Neustálé změny ministrů devastují české školství, kterému chybí dlouhodobá vize, jasná koncepce a hlavně peníze.

Plaga působí jako nevýrazný úředník, ale ve srovnání s jeho předchůdci jde vlastně o výhodu. Stanislav Štech se zapsal do dějin politické kultury tím, když skoro

22 000 učitelů, kteří podepsali petici proti kariérnímu řádu, urazil slovy, že jsou „textově negramotní“. Jeho předchůdkyně Kateřina Valachová zase pokazila, na co sáhla. Z inkluze, kterou prosadila, se už možná školy nikdy nevzpamatují. Vzdělávání si sáhlo na dno i finančně – v roce 2016 šlo na školství pouhých 3,6 % HDP, tedy nejméně v éře samostatného Česka.

Školství by potřebovalo krizového manažera, ale i šedý úředník je lepší než všichni poslední ministři za ČSSD včetně Marcela Chládka. Plaga působí rozvážně, nechává si zpracovávat analýzy. Ale zároveň neustále odkládá většinu rozhodnutí na neurčito. Za uplynulý rok ve funkci vlastně prosadil jen změnu pamlskové vyhlášky, která stejně ničemu nepomohla, protože zavřené bufety školy znovu neotevřou. A pro krajské úřady získal dodatečně miliardu, která jim chyběla kvůli inkluzi na platy zaměstnanců škol. O jeho odvolání se začalo spekulovat poté, když ve srovnání se svou předchůdkyní Valachovou, která poslala na brněnský motocyklový závod 70 milionů, poskytl organizátorům dotaci „jen“39 milionů. Mimochodem – na bezplatné obědy pro žáky ze sociálně slabých rodin v celé republice vyčlenilo ministerstvo na rok 2018 částku 30 milionů.

Jako Kafkův zámek

Rok 2018 byl ve znamení oprav toho, co pokazila Valachová. Kromě zmíněné pamlskové vyhlášky šlo o novely vysokoškolského nebo školského zákona. Podnět k jejich změně ovšem nevzešel z ministerstva školství, nýbrž od poslanců. Václav Klaus mladší prosadil zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách, čímž ušetřil vládě 30 miliard. Poslanci ANO přišli s odkladem reformy financování škol o rok, protože nebyla dobře připravená, a ušetřili tím dalších 10 miliard. Jan Čižinský zase prosadil zmírnění podmínek pro vznik přípravných tříd, který navrací legislativu do roku 2016.

Naopak návrh na obědy zdarma vláda oprávněně vrátila Plagovi k přepracování. Za rok nedostali ředitelé žádné nové informace k reformě financování, která má začít platit už letos v září. Ministr nekomunikuje s pedagogy a jejich profesními organizacemi. Pracovní skupiny ministerstva s účastí externistů se přestaly scházet. Novela inkluzivní vyhlášky připravená loni na jaře stále nebyla vydána. Bez účasti učitelů z praxe vznikl i návrh dlouhodobého záměru vzdělávání do roku 2023. Do týmu, který bude připravovat strategii vzdělávací politiky do roku 2030, se dostal exministr Štech, a naopak v něm není žádný zástupce největších profesních organizací pedagogů s tisícovkami členů.

Místo toho, aby se Plaga bil za svůj resort a hlasitě požadoval více peněz pro školství, smířil se s tím, že vláda nesplnila usnesení

Plaga působí rozvážně, ale zároveň neustále odkládá většinu rozhodnutí na neurčito.

Sněmovny ohledně zvýšení učitelských platů o 15 % od září 2018. Dokonce se aktivně postavil proti poslaneckému návrhu výrazně navýšit příplatky třídním učitelům ze současných 500 korun měsíčně, což je přibližně 25 korun na hodinu. A jeho nejhorším prohřeškem bylo, že se postavil proti návrhu ministerstva práce na výrazné zvýšení platových tabulek pedagogických pracovníků a prosadil seškrtání růstu tarifů na pouhých 10 procent oproti původní novele příslušného nařízení vlády. K čemu je školství takový ministr? Místo skokového zvýšení platů, které by zatraktivnilo učitelskou profesi, snížení zbytečné administrativní zátěže, revize inkluze nebo zlepšení pracovních podmínek ve školách, vyšla z dílny ministerstva novela zákona o pedagogických pracovnících, která má umožnit učit na základních školách lidem bez pedagogického vzdělání. To není vyřešení problému, ale rezignace na skutečné řešení.

Vzhledem k výše popsané špatné práci ministerstva přímo bijí do očí odměny pro náměstky a ředitele odborů, které činily za uplynulý rok až 420 000 korun na osobu. O takových odměnách si mohou učitelé i ředitelé škol nechat zdát, jim se naopak v roce 2018 snižovaly, tedy těm, kteří vůbec nějaké příplatky a odměny dostávali. Přitom ministerstvo neustále zaplavuje školy novou byrokracií, jako bylo sčítání romských žáků nebo vyplňování údajů o každém jednotlivém učiteli, co učí aprobovaně a co ne.

Ministru Plagovi chybí potřebný tah na branku. Není to útočník, spíše obránce. Brání se negativním změnám, jako je zavádění nových předmětů typu branná výchova, polytechnická výchova nebo cut-off score. Zároveň však odkládá změny pozitivní, například nové nastavení inkluze. Rozpačitě působilo i jeho setkání s ředitelem BIS – ani v tomto případě se nepostavil za učitele dějepisu a češtiny.

Působení Roberta Plagy zatím hodnotím neutrálně. Měl by více naslouchat učitelům, komunikovat s nimi. Je třeba proměnit ministerstvo školství z nedostupného Kafkova Zámku na transparentní instituci, pro niž budou pedagogové partnerem, nikoliv pouhým objektem nesmyslných nařízení shora.