Jen se přihlásí, už vydělávají
Učně finančně podporují firmy i kraje. Už na škole jim na vybraných oborech platí desetitisíce
Už jen tři neděle zbývají téměř osmdesáti tisícům deváťáků do konečného termínu podání přihlášek na studijní či učňovský obor. Zatímco vyhlášená gymnázia či umělecké studijní obory nemají o budoucí žáky strach, řemesla o ty své bojují jak lvi. Přitom nenabízejí zrovna málo – lákají na jisté zaměstnání, zahraniční stáže a především tučná stipendia, která se pro letošní rok zase o něco zvýšila. Už učňové v prvním ročníku se tak mohou dostat k praxi i penězům, o kterým se jejich předchůdcům ani nesnilo.
Doslova pranice je letos například o řeznické učně, pro které Střední odborné učiliště potravinářské v Praze 4-Písnici spolu s obchodními řetězci Globus či Kaufland připravily nadstandardní podmínky. „Motivačním systémem finančních i nefinančních pobídek chceme zvýšit atraktivitu oboru již u žáků 9. tříd,“říká Kateřina Vorlíčková z personálního oddělení společnosti Globus. Už v prvním ročníku si tak může přijít učeň na tisícovku měsíčně, další tisíce může inkasovat na dopravu, stravování a ubytování. Ve vyšších ročnících se částky ještě zvyšují. Až sedm tisíc měsíčně a další výhody už v prvním ročníku učňům oboru řezník-uzenář nabízí i Kaufland.
Firmy o učně stojí – pořádají přednášky, agitují, zvou na exkurze. Peníze kromě podniků, které by si učně rády zavázaly, přidávají města. Dalších až sedm tisíc může řeznický prvák získat od pražského magistrátu za prospěch. Ti starší ještě o pár tisícovek více. „Prospěchová stipendia přinesla velký efekt. Žáci se lépe učí a také se lépe chovají, líbí se jim, že je někdo potřebuje, že jsou žádaní. Lidé dnes chtějí znát, co mají na talíři, a oni to vědí,“říká zástupkyně ředitelky SOU potravinářského Daniela Řepásková.
Do hry o mladé řemeslníky vstupují i kraje. Například o tři tisíce korun se po Novém roce zvýšila prospěchová stipendia, které Jihomoravský kraj vyplácí učňům z vybraných oborů. „Pravděpodobně i díky vyplácení stipendií není pokles počtu žáků v podporovaných oborech vzdělání tak výrazný,“míní radní Jana Pejchalová. Na krajské stipendium mají nárok třeba čalouníci, zedníci, kominíci, malíři, klempíři či nástrojaři ze čtrnácti krajských škol, kteří prospívají s vyznamenáním. „Částka se zvyšuje bez ohledu na ročník. První výplata bude už za první pololetí tohoto školního roku,“dodala Pejchalová.
Ti nejžádanější ze všech
Pracovní trh se potýká s kritickým nedostatkem kvalifikovaných lidí. Firmy už na školách nejčastěji hledají technické pracovníky. „Roste zájem zaměstnavatelů – velkých i malých firem a živnostníků – o spolupráci s učilišti, což souvisí především s generační obměnou jejich zaměstnanců,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Nejkritičtější situace je u čalouníků, kde počet absolventů poklesl o 80 procent. „Ale také například u truhlářských oborů, kde je pokles 69 procent. Přitom jde o velmi perspektivní obory, kam proniká i digitalizace,“doplňuje Eva Svobodová.
Velká poptávka zvedá i sebevědomí žáků. „Je to souhra výhod. Ve společnosti je po odbornících poptávka, takže jsou dobře zaplaceni a všichni mají práci,“podotýká Daniela Řepásková ze SOU potravinářského.
Přetahovanou na vlastní kůži zažil i sedmnáctiletý Jakub, který se učí třetím rokem na elektrikáře-silnoproudaře. „Do školy přišla jedna firma a nabídla velice dobré podmínky, chtěl jsem kývnout, ale na praxi si mě vytipovali z jiné firmy a nabídli lepší peníze. Tak jsem se zavázal nastoupit tam,“popisuje učeň.
V Česku tak už prakticky není učiliště, kolem kterého by se netočily firemní peníze. Přidává se ale hlavně v oborech, které podniky potřebují.
Nástrojař, strojní mechanik či elektrikář dostanou peníze od firem již při učení například i na Střední průmyslové škole v Letohradu. Z většiny je sponzorují právě firmy z Orlickoústecka, kam by měli po vyučení i nastoupit. „Je to zhruba tak, že kolik let příspěvek žák pobírá, na tolik let se firmě zaváže,“říká ředitel školy Martin Prikner. Podmínkou je však dobrý prospěch do průměru 2,5 a z odborného výcviku mít nejhůře trojku. Podle prospěchu tak může dosáhnout na částku až dva tisíce měsíčně.
Pokud má ale učeň chuť dál pokračovat na maturitních oborech, podnik si na něj rád počká. „Ty šikovné pak firma ještě dál při studiu podporuje,“uvádí Prikner.
Cesta z Česka
Peníze a jistou práci po škole doplňuje ale ještě další benefit. Učiliště čím dál častěji vysílají své žáky na zkušenou do zahraničí. „Nedávno absolvovali stáž ve Francii naši truhláři,“říká Drahoslav Matonoha, ředitel Akademie řemesel v Praze na Zeleném pruhu. Jejich elektrikáři, strojní mechanici, zedníci či tesaři ale jezdí po celé Evropě. „Žáky posíláme na odborné stáže do Velké Británie, Německa, Norska, Nizozemska, Finska a dále spolupracujeme se školami v Chorvatsku, Švýcarsku, Polsku i Slovensku. Záleží, co se podaří každý rok domluvit,“poznamenává Matonoha.
Podobně pečuje o své svěřence také pražská Střední odborná škola Jarov. „Bylo by jednoduché vysílat žáky do zahraničí s tím, že si cestu sami zaplatí, my se snažíme získat pro ně co možná nejvyšší finanční podporu od různých grantů,“říká ředitel školy Miloslav Janeček. Jejich učňové vyjíždějí každoročně na dvoutýdenní stáže do firem, ale i škol v Londýně či Hamburku. „V letošním roce již byli zahradníci v Holandsku, žáci dřevařsky zaměřených oborů poletí do Finska, žáci ze stavebních oborů se chystají do Španělska,“vypočítává ředitel školy na Jarově.
Musí se ale snažit i žáci. Z 1 250 učňů jich odjede do zahraničí stovka. „Pochopitelně jsou vybíráni ti, kteří si to za své studijní výsledky zaslouží a u kterých je předpoklad, že neudělají škole ostudu,“dodává Miloslav Janeček.
„Prospěchová stipendia přinesla velký efekt. Žáci se lépe učí a také se lépe chovají, líbí se jim, že je někdo potřebuje a že jsou žádaní.“Daniela Řepásková, zást. ředitelky SOU potravinářské, Praha 4-Písnice
Výuční list nad zlato
Učňovské dílny ale nelákají jen teenagery. Čím dál častěji vyplňují přihlášku do učení i dospělí. A to nejen ti, co nemají žádnou kvalifikaci nebo chtějí získat jinou, ale i lidé s maturitou či vysokoškolským diplomem.
„Stoupá počet vysokoškoláků, kteří si jdou udělat výuční list. Například lidé z UMPRUM, kteří navrhují nábytek, protože chtějí vědět, co obnáší výroba a chtějí to i sami umět,“dokládá Eva Svobodová z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.