Skaut zažívá velký návrat
Před činžákem na pražské Pankráci se mačká hlouček rodičů a dětí. Za pár minut v suterénní klubovně začíná schůzka benjamínků, nejmladších skautů, věkem ještě předškoláků. Jednou za týden se jich tu schází zhruba dvanáct. Zájem o schůzky je obrovský. „Máme pořadník a nové děti musíme bohužel většinou odmítat,“říká jejich vedoucí Vojta.
Čeští skauti si letos budou připomínat hned dvě mimořádná výročí. Jednak je to třicet let od obnovy činnosti v roce 1989 a jednak trochu symbolické výročí nejdelšího svobodného skautování, tedy doby, po kterou mohla organizace dvakrát zakázaná komunisty a jednou nacisty svobodně působit. Což je shodou okolností také těch třicet let od roku 1989.
I když by se mohlo zdát, že organizace založená už před 1. světovou válkou nemá co nabídnout, opak je pravdou. Situace, kdy skautské oddíly nemohou přijmout další kluky a holky, se zdaleka netýká jen velkých měst, jako jsou Praha nebo Brno. Stop stav a čekací listiny pro zájemce hlásí i menší města Vyškov, Mělník nebo Klatovy. „Hlavní překážkou pro další růst oddílů je většinou nedostatek vhodných prostor, nedostatek dospělých dobrovolníků nebo kombinace obojího,“vysvětluje mluvčí skautů Barbora Trojak.
Navzdory obrovské konkurenci, která mezi dětskými organizacemi panuje, se skautům mimořádně daří. Zájem přitom není jen o předškoláky, nejnovější věkovou kategorii v Junáku, ale o Skaut obecně. „Za dvanáct let narostl počet skautů o polovinu, ze 40 na 60 tisíc,“popisuje Trojak. Junák a Skaut je totéž.
Rodiče si podle ní čím dál častěji přejí, aby jejich děti mohly navštěvovat skautský oddíl. Důvody jsou různé. Buď už sami v dětství skautingem prošli, nebo v něm vidí alternativu k současné přetechnizované době, kdy děti tráví hodně času s telefonem nebo před obrazovkou.
Vedoucí musí být manažer
Skaut však není klasická volnočasovka na trávení dětského odpoledne jako florbal nebo angličtina. „Skauting není koníček na dvě hodiny. Je to něco, co vás pohltí a ovlivní na celý život,“vysvětluje Trojak.
Význam skautské výchovy, která klade důraz třeba na odpovědnost a kreativitu, objevili i personalisté a hledači talentů. Údaj tom, že jste prošli Skautem, se stal ceněným v každém životopise. To, že někdo dokáže uspořádat třítýdenní letní tábor pro desítky děti, komunikovat s jejich rodiči, postarat se o program, dopravu a zásobování, je důkazem, že ve skautském vedoucím dřímá schopný budoucí manažer.
Nedostatek vedoucích i kluboven se skauti snaží řešit. Snaží se přitáhnout do Skautu dospělé dobrovolníky, jak lidi s nějakou skautskou minulostí, tak lidi, kteří Skautem nikdy neprošli. Také budují a opravují klubovny, peníze na to shánějí různě, třeba prostřednictvím fundraisingu. Ostatně problém s prostory řeší skauti takříkajíc odjakživa. V roce 1934 ho řešil i legendární spisovatel a skautský vedoucí Jaroslav Foglar, který za peníze získané psaním knih koupil vyřazenou loď, jež pak sloužila jako klubovna několika skautských oddílů.
Skautský think-thank
Skauti mohou být hrdí i na jeden ze svých nejnovějších projektů, Skautský institut. Ten vznikl před pěti lety a sídlí na pražském Staroměstském náměstí. Na jeho počátku bylo několik idejí. „Chtěli jsme vytvořit něco jako skautský think-tank,“říká jeho ředitel Miloš Říha. „Skautingem prošly tisíce lidí a my jsme jim chtěli dát prostor, kde se mohou potkávat,“vysvětluje.
„Snažíme se vytvářet prostor pro setkávání mezi skautskou kulturou a veřejností, plnit ho programem, zvát na akce veřejnost,“dodává Říha. Za pět let rozšířili svou činnost z Prahy do celé republiky. Institut má i řadu zajímavých projektů, třeba skauting pro školy, na kterém skauti spolupracují s ministerstvem školství. „Hledáme přesahy mezi formálním a neformálním vzděláváním. Vzniká soubor aktivit, které budou nabídkou pro učitele,“vysvětluje Říha. Projekty institutu obohacují program skautských oddílů. „Institut propojuje oddíly s odborníky. Děti vyrazí na nějaké místo, převezmou nad ním patronát a starají se o něj,“popisuje Říha. Jde třeba o různé památky. Další projekt skautům připomíná jejich historii. Za 2. světové války padlo nebo zahynulo 750 skautů. Projekt Hrdinové 2. světové války pátrá po jejich osudech.
Celosvětový skauting vznikl v roce 1907 a dnes existuje až na několik totalitních výjimek prakticky ve všech státech světa. Celosvětově má celkem 50 milionů členů. Jednou za čtyři roky skauti pořádají jamboree, celosvětové setkání. V červenci se na něj do USA chystají i čeští skauti .
Skauting není koníček na dvě hodiny. Je to něco, co vás pohltí a ovlivní na celý život.