Sobotní zápisník z Malé Strany

S blížícími se eurovolbami se nám pěkně integruje pravá část spektra. Jakékoli spojování odmítla ODS, neboť to prý nemá zapotřebí. Po ní lidovci, protože jsou lidovci. Pak to začalo skřípat i mezi STAN a

TOP 09, protože stanisti se jednak už předem spojili se zelenými a pár regionálními trpaslíky, druhak nechtějí dát post společného lídra Jiřímu Pospíšilovi. Pak se také od topky odštěpil europoslanec Jaromír Štětina a založil si vlastní hnutí s vtipným názvem Evropa společně. Od ANO se zase trhl renegát Pavel Telička s hnutím

Hlas. Sólisty lidovce všechny ty snahy o integraci trochu znervózněly, tak se pochlubili, že se spojují s pidižvíky SNK ED, Korunou Českou či Konzervativní stranou a že je podporuje Sdružení místních samospráv. Následovalo ostré dementi ze strany tohoto sdružení a výzva k omluvě: s lidovci nechce mít nic společného a člověka, kterého KDU-ČSL uvádí jako jejich zástupce na své kandidátce, ve sdružení nikdy nikdo neviděl. Výsledek? Andrej Babiš je šťastný muž, že má takové soupeře. V Americe zemřel ve věku 92 let John

Dingell, nejdéle nepřetržitě sloužící člen Kongresu USA, který ve Sněmovně reprezentantů zastával mandát od roku 1955.

Je to úplně jiný vesmír, žít si tak více než šest desetiletí bez převratů, revolucí a politických procesů. Být to tak i v Česku, seděli by dnes možná v Poslanecké sněmovně stále tito Dingellovi domácí současníci z tehdejšího Národního shromáždění, soudruzi Karol Bacílek, Alexej Čepička, Jan Drda, Zdeněk Fierlinger, Jarmila Glazarová, Václav Kopecký, Zdeněk Nejedlý, Václav Nosek, Antonín Novotný, Josef Plojhar, Ludvík Svoboda či Viliam Široký. Ale bez obav, už jsou všichni v pekle. ● Vztahy mezi jinak zabarvenými komorami našeho parlamentu jsou dnes nadmíru

výtečné. Když Senátu přistály na stole z vlády a Sněmovny úpravy zákonů v souvislosti se změnami ve zpracování osobních údajů, komentoval to místopředseda horní komory Jan Horník slovy: „Domnívám se, že to, co nám tady přistálo v Senátu, by se dalo nazvat záškodnická činnost.“● Prezident Miloš Zeman označil aktuální kauzu polského hovězího za ryze bulvární téma a Polákům vyjádřil podporu. To se mu to říká, když si celý život pomalu a systematicky ničil žaludek prejtem a ovarem a současně ho impregnoval becherovkou a slivovicí. Ale nás ostatní takový dobře uleželý polský biftek může zabít!

Nepřeháníme to už trochu s tím, jak ženy mají všude zelenou? Pomiňme teď flagrantní nespravedlnosti, jaké se dějí v rychlobruslení, tenisu, biatlonu či lyžování, ale proč má Senát ombudsmance Anně Šabatové vybírat zástupkyni z dalších tří žen, Samkové, Selucké a Wagnerové? Najmě když se ten úřad na svých webovkách pyšní tím, jak „přispívá k prosazování práva na rovné zacházení a ochraně před diskriminací“?

Tomio Okamura vyrukoval v interpelaci s údajem, že Muzeum romské kultury žádá od státu dotaci bilion korun. I když jsou to dvě třetiny státního rozpočtu a erár by pak zřejmě musel rozpustit armádu, zavřít školy a důchodce poslat na pastvu, není důvod pravdomluvnému předsedovi SPD nevěřit. Navíc v zemi, kde ministryně Maláčová mívá podobně divoké sny. A tento by

úplně vyřešil romský problém, protože při slušné ceně 5 milionů korun za rodinný dům by za zmiňovaný bilion dostal vlastní rezidenci úplně každý Rom v zemi včetně kojenců. Dycky Ořechovka!