Maturita z matematiky ano, či ne?
Zatímco se politici a odborníci přou o příští podobu maturit, studenti žijí v nejistotě.
Elišce je šestnáct let. Ve druhém ročníku na gymnáziu teď netrpělivě čeká, jak bude za dva a čtvrt roku vypadat maturita. „Zajímá mě hlavně, jestli budu povinně maturovat z matematiky. Bylo by fajn vědět na sto procent, co mě čeká, není to až tak dlouhá doba,“říká studentka.
V prvním a druhém ročníku na středních školách jsou dnes studenti, na nichž si chce stát poprvé odzkoušet největší maturitní experiment od zavedení státní zkoušky. Právě oni si jako první vyzkoušejí, jaké to je povinně maturovat ze tří předmětů, včetně obávané matematiky. Jejich o rok starší spolužáci si ještě budou moci vybrat. Vedle toho v přímém přenosu sledují debatu o tom, jaké další změny by se jich ještě mohly týkat, včetně názorů, že povinná matematika by se měla zrušit úplně.
Tak trochu utajená diskuse
Ministr Robert Plaga (ANO) sliboval už od minulého léta, kdy kvůli chybám v zadáních maturitních a přijímacích testů odvolal tehdejšího ředitele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), že otevře velkou diskusi o tom, jak mají maturity do budoucna vypadat.
„Diskuse probíhala celý podzim, a to jak na odborné, tak na politické úrovni. Konkrétním výstupem je záměr MŠMT vrátit písemnou část státních maturit, tedy sloh, zpět do škol a na centrální úrovni ponechat pouze didaktické testy,“odpovědělo tiskové oddělení na dotaz MF
DNES, kdy bude avizovaná diskuse zahájena. Jejím výsledkem je prý návrh zákona, který ministr Plaga hodlá představit do konce února.
Vedle toho chce také o rok odsunout zavedení povinné maturity ze tří předmětů pro gymnázia a lycea ze školního roku 2020/21 na rok 2021/2022, kdy mají podle nových pravidel poprvé maturovat studenti středních odborných škol – s výjimkou oborů uměleckých, zdravotnických a pedagogických, kterých se nic z toho netýká. Rodiče studentů druhého ročníku gymnázií tak možná ušetří na maturitním doučování. „Nastavení ideální formy a obsahu
maturit je kontinuální proces,“odpovídá tisková mluvčí Aneta Lednová na otázku, kdy se navrhované změny uskuteční.
Co vlastně bude?
Druhačka Eliška možná bude, ale možná také nebude maturovat povinně z matematiky. Její sloh bude hodnotit její učitel češtiny. Zřejmě. Z cizího jazyka možná bude psát jen test. Nebo bude součástí zkoušky tak jako dnes i poslech a psaní vlastního textu. To vše se teprve uvidí.
Hned poté, co ministr Plaga na základě široké diskuse s odborníky vyjádřil záměr omezit státní maturitu na didaktické testy, poslala asociace AMATE, která sdružuje učitele cizích jazyků, otevřený dopis ministrovi školství, ve kterém žádá, aby byla současná podoba maturity z cizího jazyka, která kromě testu má i ústní a písemnou část, zachována.
„Je také prokázáno, že forma a obsah závěrečných zkoušek ovlivňují výuku,“píše se v tomto dopise. Členové sdružení se obávají, že by při výuce dostaly na frak jazykové dovednosti, které se didaktickým testem ověřit nedají – tedy mluvený a písemný projev.
Méně oborů s maturitou
Avšak největší otázkou je pro dnešní studenty matematika. V současnosti z ní propadá každý čtvrtý z těch, kdo dají zkoušce z matematiky přednost před zkouškou z cizího jazyka. Není tedy divu, že počet studentů, kteří se k maturitě z matematiky hlásí, od zavedení státní zkoušky neustále klesá.
Nově přišel výbor Jednoty českých matematiků a fyziků (JČMF) s návrhem, že by se úspěšnost u maturit zvýšila, kdyby se srovnal počet hodin matematiky s počtem hodin českého a cizího jazyka. Ministerstvo na to zatím nemá jasný názor.
Pomohlo by okamžité zvýšení počtu hodin letošním prvákům k tomu, aby z matematiky nepropadali? „Samozřejmě to nestačí, je třeba se zabývat také obsahem a programem hodin matematiky a rovněž připraveností učitelů na nová témata,“upozorňuje předsedkyně Jednoty Alena Šolcová.
Fakt, že studenti z matematiky propadají, ale jako problém nevidí. „Současná maturita není obtížná, měla by ji zvládnout většina studentů končících střední školu. Nejde o to, že pětina neuspěje, ale že 80 procent uspěje. Přece nechceme, aby uspěli všichni. To by byla pro každou zkoušku špatná zpráva, tak by neměla žádnou hodnotu,“říká Šolcová. K představě ministra Plagy o tom, že by maturita měla ověřovat minimální znalosti, je spíše skeptická.
„Každý z nás si představuje zmíněné minimum jinak,“říká s tím, že maturita by jako test minimálních znalostí koncipována být neměla, spíše by se měl omezit počet oborů, zakončených maturitou.
Ne povinné matematice
Na tom, jak má maturita vypadat a jestli má být její součástí i povinná maturita z matematiky, se neshodnou ani zákonodárci, kteří o její podobě rozhodují. Zrušení centrálního hodnocení slohů považují za krok správným směrem největší opoziční strany, tedy ODS i Piráti, obě to ale považují za dílčí úpravu, nikoli za definitivní řešení.
Povinná matematika? „S něčím takovým absolutně nesouhlasíme. Vzhledem k vysoké neúspěšnosti žáků v didaktických testech z matematiky považujeme zavedení povinné zkoušky za vysoce rizikové,“říká pirát Lukáš Bartoň, který je za třetí nejsilnější opoziční stranu členem školského výboru Poslanecké sněmovny.
„Minimálně výraznější odklad by prospěl, ministr Plaga by však musel konat razantně a rychle,“říká Martin Baxa (ODS) s tím, že zavedení maturity ze tří předmětů za dobrý krok za současné situace nepovažuje. „Spíše potřebujeme podpořit dobré učitele matematiky a nadchnout pro ni více studentů a to se tím, že z ní uděláme povinný maturitní předmět, nestane,“tvrdí poslanec, který má zkušenost středoškolského učitele.
Je třeba se zabývat také programem hodin matematiky a připraveností učitelů na nová témata.