Zabij brouka, zachráníš strom
Kůrovcová kalamita a sucho mění české lesy. Smrky mizí, nahradí je listnaté stromy.
Ještě nedávno tam stával hustý les, dnes je tam jen paseka. Výjev, který je po celé republice čím dál obvyklejší. Lesy se potýkají s největší kalamitou v našich dějinách. Suchem oslabené stromy napadl kůrovec a zanechává za sebou nenapravitelné škody. „Hrozí, že jedna třetina lesů v republice zanikne,“upozorňuje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera. Kůrovcová kalamita vypukla už před čtyřmi lety na severní Moravě, kde kvůli nedostatku vláhy začaly chřadnout smrky a oslabený strom je pro škůdce lákadlem. Od loňska mizí takřka před očima lesy na Vysočině a smrky ve velkém vymírají i v Beskydech a Jeseníkách.
„Mění se tvář české krajiny. Může se stát, že za dvacet let a možná i dřív bude smrk exotickým stromem. V nižších a středních nadmořských výškách bude už takřka k nevidění,“míní ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a za pravdu mu dávají i ekologové. „Bojujeme na všech frontách, zatím boj krutě prohráváme,“doplňuje ministr. Kůrovec, respektive lýkožrout smrkový, napadá právě smrky. A ty tvoří asi polovinu lesů.
Podle vlastníků lesů situace vygradovala, protože stát zaspal.
Ministerstvo zemědělství nyní připravilo plán, jak hvozdu pomoci se vzpamatovat – podpoří výsadbu listnatých stromů, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám. Pro letošní rok vyčlenilo na obnovu lesa po kalamitních těžbách pro vlastníky 1,15 miliardy korun. Na nákup sazenic těchto odolnějších stromů jim přispějí dvakrát až třikrát více než na sazenice smrku. V budouc- nu se tak smrky promíchají s duby, buky, olšemi či třeba lípami. Nová vyhláška ministerstva navíc navyšuje minimální povinný podíl těchto listnáčů a k tomu ještě jedlí. Podíly se liší v závislosti na poloze lesa, zmíněné listnáče tak musí nově zabírat alespoň čtvrtinu v jinak smrkovém porostu.
Miliony chybějících sazenic
Experti se shodují, že kdyby skladba lesů byla již nyní druhově rozmanitější, kůrovec by se tolik nešířil a les by byl odolnější. „Neexistuje jedna ideální dřevina. Škůdci mohou napadnout úplně cokoliv. Nepomůže nahradit smrk bukem. Ale když druhů bude hodně, některé vydrží,“vysvětluje biolog David Storch z Univerzity Karlovy.
Podle něj je zároveň důležité, aby byl les rozmanitý i věkově. Současný zákon totiž ukládá majitelům lesa, aby paseky zalesnili do dvou let po vykácení, a těžit znovu mohou, až stromy dorostou do určitého věku. Jenže sazenic buků, dubů a dalších listnáčů v tuto chvíli není tolik, aby nahradily vykácené lesy.
Důvody jsou dva: dosud byla poptávka hlavně po smrku a v předchozích dvou letech byla nízká úroda. „Jsou prostě roky, kdy se úroda ne-
vydaří. Teď na podzim sice už byla dobrá, vypěstovat sazenici však trvá přibližně dva roky,“říká místopředseda Sdružení lesních školkařů Jan Hanzák. Chybět můžou klidně až miliony sazenic. „Ale konkrétně se to vyčísluje špatně,“dodává.
Usychající listnáče
Původně lesníci zamýšleli smrky nahradit borovicemi. Ty však sucho oslabuje snad ještě více. „V někte- rých lokalitách v naší správě dochází k usychání také borových porostů,“potvrzuje mluvčí Vojenských lesů Jan Sotona.
Borovice čerpají vodu z větší hloubky a v době, kdy voda nechybí jen na povrchu, ale také hladina spodních vod je pod normálem, odumírají ve velkém. Smrky naopak koření mělce, ztrácejí vitalitu a nedokážou si se škůdci, jako je kůrovec, poradit.
Jenže sucho už ohrožuje i listnaté stromy. „Oslabuje všechny dřeviny bez výjimky,“poznamenává mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová.
Jen za loňský rok lesníci pokáceli 18 milionů kubíků napadeného dřeva. Před vypuknutím kalamity obvykle těžili stejný objem veškerého dřeva. A letos se očekává kácení v ještě větší míře. Odhaduje se, že kůrovcového dřeva bude mezi 30 až 50 miliony kubíků.
Biolog Storch se však domnívá, že kácet lesy ve velkém není nutné. „Klíčové je nechat lesy zregenerovat samy. Tváří tvář takhle velké kalamitě nezbude než nechat kůrovcové lesy být. Je však potřeba si uvědomit, že u lesů je všechno na dlouhé lokty a zdravé lesy tu budeme mít za 150 let,“dodává biolog.