Potvrzeno: český objev nemá konkurenci Loď stará 4 500 let
Výzkum lodi z doby stavitelů pyramid, kterou před čtyřmi lety objevili čeští egyptologové, zásadně doplnil a pozměnil poznatky o stavbě lodí ve starověku. Teď musíme oslavit Vánoce
Hledali v jedné z hrobek pohřební komoru, místo ní v písku objevili téměř 18 metrů dlouhý člun, který k hrobce přiléhal. I taková je archeologie. Pro české egyptology už nic nezvyklého: „Nikdy nevíte, na co narazíte,“říká ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.
Loď je stará 4 500 let a čeští vědci ji objevili na své hlavní koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. K jejímu zkoumání v minulých čtyřech letech přizvali specialisty na starověké lodě z Texaské univerzity. Výjimečná je hned z několika důvodů.
„Je součástí pohřebního komplexu nekrálovské osoby a to je naprosto unikátní věc. U této hrobky prostě taková loď být nemá. Pro tu dobu je naprosto nezvyklé, aby nekrálovská osoba měla jako součást své pohřební výbavy takové plavidlo. Druhá výjimečnost spočívá v tom, že jde o první kompletně dochovanou a kompletně prozkoumanou loď ze starého Egypta podobného stáří, teprve po ní přichází Chufuova (řecky Cheopsova – pozn. red.) loď v Gíze,“vysvětluje Bárta.
Z hlediska technologie je člun jedinečný tím, že představuje chybějící vývojový článek mezi starším způsobem konstrukce lodí a tím mladším, který představuje právě Chufuův člun. Plavidlo bylo postaveno kolem roku 2 550 před Kristem, tedy poté, co už stála Džosérova pyramida v Sakkáře, ale o několik desítek let dřív, než vznikly pyramidy v Gíze.
Víme, jak byla loď vyrobena
„V pozůstatcích člunu dlouhého přes sedmnáct metrů jsou zachovalé konstrukční detaily, které nikde jinde nejsou k vidění. A především je to poprvé, kdy na starověké egyptské lodi byla nalezena neporušená lanová šněrování, kterými se spojovaly jednotlivé dřevěné prvky. Získali jsme neuvěřitelný důkaz o montážním postupu a práci dělníků, který nám dovoluje přesně rekonstruovat, jak byla loď složena,“říká Douglas Inglis z Texaské univerzity, specialista na starověké lodě, jenž se podílel na výzkumu člunu.
Prkna lodi pocházela z egyptských akácií, jejich spoje byly utěsněné a zpevněné palmovými vlákny. „Jedním z nejdůležitějších poznatků, které jsme tímto objevem získali, je to, jak egyptští konstruktéři lodí pracovali s místními materiály. První egyptští stavitelé plavidel nepoužívali rovná prkna, jak to známe dnes. Upravovali je tak, aby využili přirozené struktury dřevěných vláken. V důsledku toho jsou mnohá z nich křivá. Taková prkna do sebe zapadnou jako puzzle a celá loď je pevnější,“vysvětluje Douglas Inglis. Detaily
A současně upozorňuje i na další zajímavost: zatímco loď objevená v Abúsíru byla postavena z krátkých prken místní akácie, čluny pozdějšího faraona Chufua byly vyrobené z dlouhých prken cedru dováženého do Egypta z libanonského Byblosu.
„Vidíme, jak stavitelé přizpůsobovali své metody používání nových materiálů. V několika minulých desetiletích bylo v Abydu a Abu Rawáši objeveno několik lodí z první dynastie. Zdá se, že abúsírská loď byla sestavena stejně jako tyto starší lodě, ale její tvar a konstrukce trupu jsou podobné královské lodi Chufua, i když jsou menší,“dodává americký specialista s tím, že objev českých egyptologů a následný výzkum vyplňuje mezeru v našich znalostech a přispívá k přehodnocení dosavadních hypotéz o konstrukci egyptských lodí.
Douglas Inglis a jeho kolegyně Veronica Morris zkoumají již odkryté a fixované části 4 500 let staré lodi.
K objevu člunu, který se ukázal tak jedinečným, vedla náhoda. Egyptští spolupracovníci českých egyptologů už na závěr prací jen začišťovali pouštní terén, když se najednou v písku začaly objevovat zbytky ztrouchnivělého dřeva. „Naši dělníci už mají s podobnými situacemi bohaté zkušenosti. Začali nálezy postupně očišťovat, centimetr po centimetru, až se nakonec po dvou sezonách objevila takhle obrovská loď,“vzpomíná Miroslav Bárta.
Vzhledem k tomu, že z plavidla zbyl v písku po 4 500 letech v podstatě už jen otisk,
Naši dělníci začišťovali pouštní terén a najednou si všimli, že v písku se objevují zbytky ztrouchnivělého dřeva. Začali nález centimetr po centimetru očišťovat, až se nakonec po dvou sezonách objevila tak obrovská loď.
bylo nutné ji nejdříve zafixovat chemickými sloučeninami, které strukturu materiálu vytvrdily. Teprve pak mohly detailní dokumentační práce pokračovat dál, avšak za maximální opatrnosti. Vstoupit do osmnáctimetrového prostoru člunu bylo možné jen v místech, kde si vědci byli absolutně jistí, že nezničí to málo, co z lodi zbylo. A když to nešlo, pracovalo se vleže z prken, kterými se člun „přemostil“. Záchranné práce trvaly v Abúsíru dva roky, následovala teoretická práce na základě pořízené dokumentace, která ještě zdaleka neskončila. Zbývá nalézt odpovědi například na otázky, komu patří hrobka, u níž byl člun pohřben, a jak si ho tato nekrálovská osoba mohla vůbec dovolit – pohřby lodí byly totiž výsadou králů.
Plavba po onom světě
Jméno majitele hrobky je bohužel neznámé, protože nebyla nalezena pohřební komora. „Tam, kde by měla ležet, tedy v podzemí na západ od kultovní kaple, nic není. Tu skutečnou komoru se nám dodnes nepodařilo nalézt, což může znamenat, že tam není nebo že jsme nehledali dobře. Ale myslím si, že jsme udělali všechno pro to, abychom ji našli. Takže je to další enigma,“poznamenal Miroslav Bárta.
Jinou záhadou je, proč loď přiléhala k hrobce z jihu, když podle staroegyptských zvyklostí měla být na severu. Může snad být v severní části ještě jedna loď?
„Asi ne, terén je tam hodně nakloněný. To může být vysvětlení, proč se člun nachází na jih od hrobky, protože na severu není terén vhodný k tomu, aby tam bylo uloženo takto velké plavidlo,“dodává vědec.
Zda bylo funkční, není zcela zřejmé. „To jsou otázky, které vypadají jednoduše, ale ve skutečnosti nejsou a odpovědi teprve hledáme. Ve starém Egyptě loď představovala základní prostředek pohybu pro většinu populace, ti chudší si mohli dovolit často jen papyrové člunky, ti bohatší měli skutečné lodě. Ta, kterou jsme objevili, se nachází v komplexu z doby panovníka Huneje, což je dokladem toho, že měla náboženský účel. Pravděpodobně byla pohřbena proto, aby zesnulý majitel hrobky mohl na onom světě podnikat své každodenní obvyklé plavby a měl k tomu důstojný prostředek,“dodává Miroslav Bárta.