Trenér Václav Prospal o 1. lize i reprezentaci Tam, kde to bolí
Blíží se start play off 1. hokejové ligy. V baráž věří i Budějovice, které teď vede Václav Prospal.
Robert Sára
Po 14 letech zase zažil zimu se sněhem a ne tu, při které můžete chodit v šortkách a tričku. Václav Prospal se stejně jako před těmi 14 lety „vzdal“života na Floridě, aby pomohl Českým Budějovicím z 1. ligy zpět do nejvyšší soutěže. Jako hráč uspěl, teď se o totéž pokusí jako trenér.
Co jste za těch devět měsíců poznal o 1. lize?
Už jsem si ji vyzkoušel jako hráč. A když si vybavím rok 2005 po hokejové stránce, tak to sice skončilo krásně titulem mistra světa, ale dodnes mě straší semifinále s Chomutovem v národní lize. Kdy „bezejmenní“hráči proti nám vyrukovali s antihokejem, ale díky tomu zůstávali v sérii. Padali na hubu, aby nám nedali nic zadarmo, a my byli kousíček od vyřazení (série skončila 3:2 a pátý duel Budějovice vyhrály v prodloužení). Ta liga není vůbec jednoduchá a vidím to i teď.
Má však nálepku ligy, kde dožívají starší a mladí nedostávají šanci.
Mládí není zásluha, musí ukázat něco, aby staršího hráče o místo připravili. Aby řekli: Teď jsem tady já a tvoje místo chci a udělám pro to cokoliv. Já tam raději strčím odchovance z juniorky, než abych sem přiváděl někoho na tři měsíce, o kom nejsem přesvědčen, že mi odvede lepší práci. A jsem velký zastánce projektu Dukla, protože si myslím, že z Litoměřic odešla spousta hráčů do extraligy, kteří tam nehrají pár minut, ale mají stěžejní role. Třeba Rousek byl nedávno s nároďákem ve Švédsku.
Na tento projekt jsou rozporuplné názory.
Když ti kluci skončí v juniorech, musí někde v chlapech hrát. A pro ty, kteří mají chuť se zlepšovat, je to parádní projekt. Já jsem na vojně nebyl, ale i kvůli ní jsem v osmnácti odešel, pro mě vojna byla farma. První liga není špatná. Ano, jsou tam kluby, které přežívají, ale jsou tu čtyři týmy, které se chtějí vrátit do extraligy. Je tu Přerov, Prostějov, Havířov, které si chtějí v play off prodloužit sezonu. A věřte, že hráči z 1. ligy na extraligu mají, aniž chci nejvyšší soutěž hanit. Mladí na to ale musí mít.
A chtějí se zlepšovat? Není jejich chuť největší rozdíl oproti Americe?
Taky tam máte hráče, kterým je to úplně jedno. US Hockey ale dělá výborně, že si vezme diamanty do střediska a tam brousí 50 nejlepších hokejistů v každé kategorii. Pak jsou schopni postavit tři nároďáky. My tady něco takového nemáme. Věřím, že je tady pořád dostatek kluků, kteří na sobě chtějí pracovat, ale je potřeba v nich neustále probouzet vášeň. Je důležité na ně daleko víc tlačit. V tréninku zastávám tvrdou ruku a mám tu tři čtyři kluky, u kterých, kdybych povolil, tak mi nevezmou prst, ale celou ruku. Talent tu je, ale otázka je, proč se neukazuje a proč nejsou výsledky. A to není jen o mladých, to se můžeme bavit i o generaci, která je v nároďáku. Proč nevyhrává.
Proč tedy?
Protože dáváme málo gólů.
A jak jich dávat víc?
Dám příklad: hrajeme přesilovku a sudí, než aby sledoval fauly, tak se raději dívá, jestli hráč špičkou brusle nestojí v brankovišti. Proč? Vždyť brankář má výstroj jako svině a umí se o sebe postarat. Jasně, že když do něj zajede a je to nedovolené bránění, ale já nedávno koukal na naši juniorku. Hráč šel do brankoviště, kde ležel odražený kotouč, trefil přitom brankáře do lapačky a dostal dvě minuty za sekání. Pak nemáme drajv a tah do brankoviště. Nejdeme tam, kde to bolí. Nechceme být lepší. Já učím kluky nepřemýšlet, vystřelit a cpát se do branky, protože my jsme hračičkové.
Jenže doba se změnila, že?
Chtěli bychom ze soupeřů dělat blbce, jenže oni dneska dělají blbce z nás. Vzali si to, co jsme měli dobré, přidali zarputilost, vášeň a srdce. Že jsou tady jiná pravidla než v NHL, nejlepší lize na světě, mi hlava nebere.
Hráče, který se nebude bát jít před branku, jste marně hledali i v reprezentaci.
A to tam byli nejlepší hráči, kteří byli k mání. Přitom před brankou leží peníze! To nám opakoval Dave Andreychuk v Tampě. Věděl, že neumí moc bruslit, ale hrál přes 20 let v NHL, protože byl schopný to dorazit. Věděl, co je jeho přednost. Musíte mít koule, abyste nechtěl stát jen v rohu. A když je máte, tak dostanete daleko víc času na ledě a jste i finančně ohodnocený daleko víc.
Chybí vám práce u nároďáku?
Na ty dva roky vzpomínám moc rád. Štve mě, že jsme neuhráli medaili. Štve mě semifinále na olympiádě i zápas o bronz. Štvou mě čtvrtfinále na mistrovství světa. Dalo mi to strašně moc, ale i kdyby Pepa (Jandač) pokračoval, tak by to s mou prací v Budějovicích nebylo možné skloubit.
Miloš Říha, současný reprezentační kouč, zprvu tvrdil, že chce navazovat na práci předchůdců, ale pak se vydal jiným směrem a naznačil, že se za vaší éry v nároďáku moc netrénovalo.
Já se nad to povznesu. Ale musím říct, že mě museli brzdit, aby se netrénovalo až moc. Teď jsou tam jiní lidé, tak ať si to dělají po svém. Víc se vyjadřovat nechci.
Zpět k 1. lize. Co říká- te na návrat Jaromíra Jágra?
Jarda byl neskutečný hráč a dokázal něco, co už žádný jiný Čech nedokáže. Nevěřím tomu, že se narodí druhý Jágr. A pro český hokej je atraktivní, že Jarda ve svém věku dělá vše pro to, aby Kladno vrátil zpátky do extraligy. A je super, že mu je ochoten pomoct Tomáš Plekanec, kterého považuji za neskutečného profesionála.
Teď to odlehčím. Mně přijdou zase pro český hokej atraktivní vaše pozápasová hodnocení. Jste v nich upřímný, rázný. Klidně novináře vezmete do kabiny, ať se ptají všech, protože všichni jsou zodpovědní za výsledek.
Upřímnost byla ve mně vždycky a ve Státech mi to ještě otevřelo oči, že si nemáte na nic hrát, před někým se přetvařovat. Není to z mé strany promyšlené, prostě to přijde a já říkám jen to, co jsem viděl v zápase. A tiskovka u nás v kabině? Nejen kapitán, protože mu dal trenér céčko, se má z bídného výkonu zodpovídat.
Pomohlo to?
Musíte se zeptat hráčů. Předně hrají za logo, co mají na dresu, a taky tam mají své jméno. A lidi nehodnotí, co udělali minulý týden, ale jak se ukázali v dnešním zápase. Kolikrát se na ten hokej nedá dívat, ale i tak nás fanoušci podporují a já bych chtěl, aby věděli, že tam ti kluci nechávají všechno. Já hráčům říkám, že když tam nechají sto procent, lidi pochopí, že nemůžete vyhrát pokaždé. Naštěstí tu byly jen dvě třetiny jednoho zápasu, kdy jsem nevěřil, že jsme tam nechali všechno.
Co následovalo?
Sáhnul jsem jim na dny volna a zrovna to bylo mezi vánočními svátky. Na peníze nesahám, to jsem jim řekl hned na začátku, ale na volno ano. A je mi fuk, jestli měl někdo něco naplánované. Taky mám rodinu, taky jsem musel měnit plány. Ale lepší je říct jim brutální pravdu do očí, než abych je někde za zády pomlouval. Ano, jsem hodně náročný trenér. U nás se každý trénink jede na plné koule, nechodíme se na led vyprdět, dát si báčko v tepláčkách. Někdy kluci potřebují kopáka do zadku, ale nemůžu si stěžovat na jejich přístup. Kdo s tím měl problémy, už tady není.
Letos je to naposledy, co si musí týmy z 1. ligy proklestit cestu výš ještě přes baráž. Co říkáte na přímý postup?
Když někdo 1. ligu vyhraje, projde si play off, tak proč by měl ještě další měsíc hrát s dvěma týmy, které se od prosince na tu baráž mohou připravovat. Baráž může být atraktivní pro diváka, ale to, co se stalo loni, jí hrozně ublížilo ( duel Varů s Litvínovem skončil „překvapivě“0:1 po prodloužení, čímž si oba kluby zajistily extraligu). Vítěz 1. ligy by měl výš jít automaticky.