Praze vydělávají hlavy, ne ruce

Stále více peněz míří do výzkumu a vědy. V kurzu jsou také moderní technologie, které zaměstnávají mnoho lidí.

STRAŠNICE Moderní informační a komunikační technologie a věda lákají Pražany mnohem více než balancování na lešení v zaprášených montérkách anebo točení se u pásu v továrně. Takzvaná ICT sféra zažívá nebývalý rozmach i kvůli vysokým mzdám.

Metropole v tomto ohledu s přehledem vede republikové tabulky. Stejně je tomu ve vědě a výzkumu, do této sféry také teče stále více peněz. Plyne to z aktuální analýzy, vypracované Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

„Hlavní postavení mezi kraji v ICT oblasti mělo hlavní město Praha, které se podílelo více než třetinou jak na celorepublikovém počtu zaměstnaných, tak na výši výdajů na výzkum a vývoj,“uvedl Martin Slavíček z ČSÚ.

Množství lidí, které živí v ICT, se podle zmíněné studie ČSÚ v hlavním městě přehouplo přes 46 tisíc. „To představuje čtvrtinu všech zaměstnanců v této oblasti v Česku,“

konstatují statistici. Hlavní město v tomto ohledu dominuje, na druhém místě této tabulky se umístil Jihomoravský kraj, kde v ICT oblasti pracuje 14 procent zaměstnanců, ve středních Čechách to je ještě o jedno procento méně. Počet pracovníků v informačních a komunikačních technologiích se v metropoli dělí na dvě přibližně stejné poloviny tvořené specialisty a techniky.

Tahák pro studenty

Toto odvětví zůstává řadu let přitažlivé i pro studenty středních a vysokých škol. Například na informatické obory se v Praze ve školním roce 2017/2018 zapsalo přibližně dva a půl tisíce středoškoláků. Zhruba totéž množství mělo ve stejném roce zájem o elektrotechniku, telekomunikační a výpočetní techniku. I počet studentů technických oborů na soukromých i veřejných vysokých školách zůstává v posledních několika letech podobný a pohybuje se okolo čtyř tisíc.

Hlavní tahák v oblasti moderních technologii představují mzdy. „I když podle ČSÚ mzdy v roce 2017 meziročně rostly zhruba o sedm procent, v některých sektorech jsme zaznamenali nárůsty podstatně vyšší, platí to také o ICT technologiích,“uvedl Martin Ježek, obchodní ředitel společnosti Grafton Recruitment. U některých pozic ve zmíněném oboru šly platy nahoru až o čtvrtinu. Zaměstnavatelé podle typu pozice nabízeli v této branži mzdy v průměru od 45 tisíc do 135 tisíc korun.

Naopak průmysl v Praze neláká a počet zaměstnanců klesá. Statistici uvádějí, že v tomto oboru pracuje zhruba 80 tisíc osob, většinu z nich zaměstnává zpracovatelský průmysl. Hlavní město v republikovém srovnání zaměstnává třetí nejvyšší počet osob v průmyslu po severní Moravě a středních Čechách. V této sféře si lidé v Praze a Středočeském kraji vydělají průměrně 38 tisíc korun, na Ostravsku jsou mzdy v průměru o osm tisíc korun nižší.

„V roce 1989 v tomto oboru pracovalo 221 tisíc osob, z nichž 139 tisíc bylo dělníků,“popsal Jan Cieslar z ČSÚ. Před 30 roky do nejprůmyslovějšího devátého pražského obvodu za prací jezdilo takřka 79 tisíc zaměstnanců, tedy více lidí, než dnes

v městské části žije. Mířili do velkých továren jako ČKD, Praga či Aero.

Do vědy jdou miliardy

Také výzkum a věda představují pražskou doménu. „V Praze se jimi zabývalo 24 tisíc osob, což představovalo 35 procent v rámci Česka,“uvedli experti z ČSÚ. Na druhé pozici v republikovém srovnání se umístil Jihomoravský kraj, kde ve vědě a výzkumu působí 18 procent lidí, ve středních Čechách deset procent.

V metropoli jako sídle řady důležitých škol, výzkumných institucí a firem do této sféry mířily nejvyšší investice – 32 miliard korun. Podle statistiků jde o přibližně 35 procent celkových výdajů, plynoucích do vědy v celé naší zemi. Okolo 16 procent republikových nákladů na vědu a výzkum putovalo také do Jihomoravského a Středočeského kraje. V ostatních krajích České republiky byly investice nižší než šest procent.

Pražané podle výzkumu ČSÚ nejvíce využívají v porovnání s dalšími regiony internet, a to doma i na mobilním telefonu.