Motýly ukrývají do šperků
Když tyhle dvě ženy někomu řeknou, v čem podnikají, dočkají se přinejmenším zvednutého obočí. Pro některé je to skvělý nápad, pro jiné jakási podivnost.
Zmotýlího vajíčka se vylíhne housenka, která sežere vše, na co přijde. Když vyroste, na bezpečném místě se zakuklí a přemění se v motýla. Ten má nejvýše pár týdnů na to, aby zase nakladl vajíčka a rozmnožil se. A tak pořád dokola… Že tenhle článek nepatří do rubriky Zaměstnání? Omyl. Dvěma mladým ženám přišlo líto, že si člověk může užívat motýlí krásy tak krátce a rozjely netradiční podnikání. Z křídel exotických motýlů vyrábějí šperky: náušnice, náramky, náhrdelníky, prstýnky, brože, manžetové knoflíčky, motýlky na krk…
Tropičtí krasavci k recyklaci
Na začátek je třeba říct, že kvůli jejich byznysu neumřel ani jeden živočich. „Pracujeme pouze s křídly motýlů, jejichž život už přirozeně skončil. Pozná se to třeba podle drobných trhlinek, jež si motýl za života způsobil,“ukazuje Jana Uhlířová, která má ve společnosti ByButterfly na starosti právě ruční výrobu šperků.
„Někteří zahraniční výrobci totiž kupují kukly a jakmile se motýl vylíhne a pořádně roztáhne zmačkaná křídla, zahubí ho a rozeberou. Mohou se pak chlubit šperky s dokonalými, nepoškozenými křídly. Ale za jakou cenu?“ptá se její kolegyně Lenka Davidová, jež se stará o prodej a marketing. Na to, že podnikatelky neběhají po českých lukách, neloví místní babočky a netrhají jim křidélka, aby mohly udělat náramek za pár stokorun, mají dokonce certifikát. Kde tedy berou pracovní materiál?
„Ve Stratfordu ve Velké Británii je farma, kde jsou speciálně chováni exotičtí motýli do expozic po celé Evropě. Každý týden se odtud přivážejí kukly do motýlích domů Papilonia v Praze a Diana v Karlových Varech. Po čase se z nich líhnou motýli původem ze všech koutů světa – z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie a Austrálie. V motýlích domech se p roně udržuje stálá teplota 26 stupňů a osmdesáti procentní vlhkost vzduchu, tedy stejné podmínky, jako mají v tropech. Když dožijí, dostanou se k nám, kde je – jak říkáme – recyklujeme,“vypráví Davidová.
Celé město slepých uliček
Kdo vůbec dostal podnikatelský nápad, který jedni považují za geniální a druzí za nemorální?
Lenka s Janou se před rokem daly dohromady náhodou; nebyly kamarádky, spíše kolegyně. Navíc v zaměstnání nespokojené, takže toužily pracovat samy na sebe, aniž by měly stále za zády šéfa. V té době začala Lenčina sestra pracovat v Papilonii, motýlím domě v centru Prahy.
„Chodila jsem jí tam pomáhat, a přestože jsem se předtím o motýly nijak zvlášť nezajímala, najednou mi přišli fascinující. A mrzelo mě, že když zahynou, vyhodí se do smetí, skončí ve spalovně. To je přece taková škoda! Bude to znít divně, ale nosila jsem si je domů jako dekoraci,“přiznává Lenka Davidová.
Takže když jejich kolega přivezl ze Španělska přívěšek s motýlími křídly, napadlo je křehký materiál dál zpracovávat. Jenže to se snáz řekne, než udělá. Přestože po světě už pár výrobců motýlích šperků fungovalo, nikdo se nechtěl podělit o know-how. Začínající podnikatelky si tedy musely poradit samy.
„Ačkoli už jsem nějaké zkušenosti s výrobou šperků měla, čekala mě spousta slepých uliček. Jen najít technologii, která uchová křídlo nepoškozené a zároveň udrží jeho barvu a pigment, zabralo tři měsíce. Motýl má křídla ‚impregnovaná‘ proti dešti, takže cokoli na ně nanesete, steče,“popisuje Jana Uhlířová, která při výrobě šperků pracuje pinzetou, aby z křídel nesetřela pel a neznehodnotila je. Při navrhování klenotů bere v potaz i to, z které strany křídlo použije – té, kterou se motýl chlubí, nebo té, jíž se maskuje?
To, co zákazník pak vidí na povrchu, je ručně nanesená dvousložková epoxidová pryskyřice, která zhruba pět dní zasychá. „Najít
správný druh také nebylo lehké, některá praskala, jiná žloutla,“vzpomíná šperkařka. Hotové výrobky se zasadí do komponentů z chirurgické oceli. Podnikatelky ji vybraly pro to, že ji mohou nosit i alergici, a o zlato ani stříbro zákazníci stejně neměli zájem – šlo jim hlavně o motýla. „Na prstýnky a náramky můžu použít jen část křídla, třeba nějakého mírně poškozeného. Vložím ho do kovového lůžka z chirurgické oceli a překryji skleněnou čočkou,“doplňuje k výrobě Jana Uhlířová.
Přestože jsou na webu napsány rozměry náušnic, náhrdelníků, přívěšků, mnoho lidí překvapí jejich velikost. Exotičtí motýli totiž nejsou žádní drobečci, ve srovnání s těmi tuzemskými. „Snažíme se ceny šperků držet na přijatelné úrovni. V USA stojí třeba motýlí náhrdelník kolem stovky dolarů,“počítá Jana Uhlířová. „U nás přijde sada náušnic a náhrdelníku na 1 340 korun.“
Hledá se věšák na klenoty
Sortiment tedy měly, teď ho ještě dostat k zákazníkům. Založit e-shop nebylo těžké, horší bylo prosadit se přímo v terénu. „Janin tatínek nám vyrobil rámy na šperky, taková jako okna, daly jsme je do tašky a vyrazily. Začínaly jsme na farmářských trzích, kde jsme prodaly pár náušnic, takže jezdit kvůli tomu třeba na Moravu nemělo žádný efekt,“vzpomíná Davidová.
Časem zjistily, které prodejní akce se jim vyplatí, a začaly si vybírat. Vzhledem k tomu, že nejčastějšími zákaznicemi jsou ženy ve středním věku, toužící po originalitě, soustředí se zejména na ně. A taky na reklamu, protože když člověk neví, že si může koupit motýlí šperk, tak si ho nekoupí. „Chtěly jsme oslovit nějakou osobnost, která by se stala tváří naší značky, ale lidé se toho bojí,“připouští Lenka Davidová.
Nejlépe prodávají podnikatelky samy – na webu nebo na akcích, přes prostředníka to bývá vždy slabší. „Stále vybíráme kamenné prodejny, kam bychom výrobky dodávaly. Zatím to spolehlivě funguje v motýlích domech, se kterými spolupracujeme,“vyjmenovává obchodnice.
Křídla došla, čekejte!
Mezi šperky ByButterfly nenajdete dva stejné. „Z Anglie posílají mix motýlů, takže někteří se nám opakují, jiné jsme měly třeba jen jednou a už se k nám nedostanou. Pak se zase stane, že poptávaný motýl právě není a zákazník si na něj musí počkat,“říká Jana Uhlířová.
K exkluzivitě motýlích šperků přispívá i to, že je nikdy nepůjde dělat ve velkém. Zaprvé je to ruční práce, za druhé nelze urychlit proces výroby, protože by se výsledek zničil, za třetí je přísun materiálu omezený. „Počítáme s tím, že motýlích domů bude v budoucnu přibývat, takže křídel budeme mít víc,“myslí si Lenka Davidová.
Firma také spolupracuje s charitativními organizacemi, které pomáhají lidem s nemocí motýlích křídel. „Rády bychom podporovaly jednu konkrétní rodinu, která má nemocného člena, to je naše vize do budoucna,“plánují obchodnice.
Motýli zaplnili i víkendy
Po roce už se Jana Uhlířová a Lenka Davidová mohou věnovat pouze motýlímu byznysu a nemusejí do klasického zaměstnání. I když výplata by pořád mohla být vyšší.
„Na nás je krásně vidět, že podnikání se dá rozjet, i když člověk nemá žádný kapitál. A co si budeme říkat, ani podporu okolí. Moc lidí nám nevěřilo. Kdybychom daly na ně, nikdy bychom s tím nezačaly,“glosuje Lenka Davidová. A vzpomíná, jak těžké bylo hlavně zpočátku skloubit práci s rodinou. „Nebývala jsem o víkendech moc doma, myslím, že děti už ty motýly nenáviděly,“přiznává.
Na to, že jejich podnikání budí emoce, už si ženy zvykly. „My jsme se rozhodly brát to jako naši výhodu. Víme o životě motýlů opravdu hodně, a tak vlastně neprodáváme šperky, ale vyprávíme příběhy,“říká k tomu Jana Uhlířová.