Bohatství centra a chudoba periferie
Evropští statistici označili Prahu se 187 procenty průměru hrubého domácího produktu EU za sedmý nejbohatší z 276 evropských regionů. Jižní Morava má jen 81 procent tohoto průměru a další regiony jsou na tom ještě hůře. Panuje obrovský rozdíl mezi bohatstvím hlavního města a přilehlých okresů a zbytkem státu.
Ekonomický rozdíl je doprovázen pohybem obyvatelstva. Na Moravě a ve Slezsku s výjimkou Jihomoravského kraje klesá počet lidí. Největší úbytek přes 10 procent v letech 2004–2018 nastal v okrese Bruntál a Karviná. Naopak Čechy posilují kromě některých pohraničních okresů. Praha a přilehlé středočeské okresy narostly o 10 až 20 procent.
V kapitalismu dochází k soustředění bohatství z hlediska osob i území. Obrovské rozdíly mezi centrem a zbytkem státu však nejsou dobré. Stát se tomu může postavit. Je největší zaměstnavatel v oblasti nadprůměrně placených míst. Ta jsou především na centrálních úřadech v Praze. Z daní vydává stát obrovské sumy na chod svého aparátu v Praze, čímž přispívá k růstu tamního bohatství. Bude-li se stavět nová úřednická čtvrť v Praze, trend ještě naroste.
Největší státní investice do stavby budov by byla v bohaté Praze. Přitom je možné část úřadů přesunout do jiných míst a tím stabilizovat jejich ekonomiku a zvýšit naději jejich obyvatel na dobrou budoucnost. Když stát vydává velké peníze na svůj chod, má je vydávat rovnoměrně po celém území státu. Každé město, kde je univerzita s příslušným oborem a je napojeno na dálnici a železniční koridor, může být sídlem celostátního orgánu.
Antijánošíkovský přístup státu ve prospěch bohaté Prahy však není jen v pracovních místech úředníků. Platí to i v kultuře. Zatímco Praha vydává na kulturu méně než 5 procent, třeba Brno 13 procent svého rozpočtu. Důvodem je, že operu, balet i filharmonii v Praze zřizuje a platí stát. Zatímco v Brně, Ostravě, Olomouci si soubory zřizují z městských rozpočtů. Pokud by stát byl spravedlivý, platil by operu či balet i jinde, nebo by si je i v Praze platilo město.
Bohatství Prahy vůči jiným regionům má vliv i na politiku. Již v 90. letech měla ČSSD Miloše Zemana velkou podporu na Moravě a slabou v Praze a v přilehlých okresech. To se nyní opakuje, když celostátně nejsilnější hnutí ANO je nejméně úspěšné v Praze.
Rozdíl mezi centrem a periferií bude vždy, ale nemá být velký a nespravedlivý. V EU některé státy na Východě začínají vymírat. V době obnovení nezávislosti Litvy roku 1991 měla 3,7 milionu obyvatel, loni už jen 2,7. Tedy pokles o milion, což je 27 procent. Obyvatelstvo utíká za bohatstvím z Lotyšska, Rumunska a Bulharska. To ovlivňuje ekonomickou i politickou situaci. Chce-li se Česko problémům vyhnout, musí zvážit, co vše má financovat v Praze a mimo ni. Pro stát jsou rozdíly bohatého centra a chudoby zbytku nebezpečné.