Praktici chtějí speciální péči o obézní děti

Kornatění cév, cukrovka, tlak. Nemoci z obezity mají už i děti.

PRAHA Lékaři mluví o epidemii obezity. Zatímco v roce 1991 trpělo nadváhou a obezitou 10 procent Čechů do 18 let, v roce 2016 už 18 procent. „Roste počet dětí, které v řádu měsíců přeskočí všechny váhové křivky a spadnou do kategorie obezity, případně extrémní obezity,“říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová.

Obézní děti podle lékařů potřebují dlouhodobou speciální péči zahrnující terapii, úpravu jídelníčku nebo životní styl rodiny. Praktici proto jednají s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnami, aby jim léčbu (v lékařské terminologii nový výkon) zaplatily.

S obezitou přicházejí i zdravotní potíže. Data lékařů potvrzují, že dnešní děti mnohem víc trpí nemocemi, které dřív sužovaly jejich prarodiče. „Přes poruchu metabolismu a rozvoj inzulinové necitlivosti vede k rozvoji cukrovky II. typu, urychlenému kornatění cév a celkovému zánětlivému stavu se snížením imunity,“vysvětluje lékař z dětské obezitologické ambulance FN Motol Zlatko Marinov.

Č trnáctiletá Jana se od svých pěti let potýká s vysokým krevním tlakem. Ale léky se tak malým dětem předepisují jen obtížně, lékař proto s Janou řešil hlavně změnu životního stylu. Dívenka byla totiž velmi obézní. Jenže ona i její rodina s lékařem spolupracovaly jen někdy. Na doporučení nedbaly, z lázní, kde měla zhubnout, ji rodiče odvezli záhy poté, co se jí začalo stýskat.

V devíti letech se však Janě začalo zvětšovat srdce a rozšiřovat stěny v levé komoře a dostala první léky. Zdravotní potíže vyvrcholily tím, že jako mladinká dospívající byla opakovaně hospitalizována a ve 13 letech jí lékaři potvrdili cukrovku II. typu. Dnes podstupuje masivní léčbu v kombinaci s léky na tlak. Obézní je ovšem dál, při 154 centimetrech váží 80 kilogramů.

V minulých letech se však v Česku odehrál ještě jeden příběh. Osmnáctiletý hoch zemřel na nezvladatelné komplikace v souvislosti s monstrózní obezitou. Selhávaly mu plíce. Chlapec trpěl takzvaným Pickwickovým syndromem, u kterého právě kvůli obezitě dochází k hypoventilaci – to lze přirovnat k výšlapu ve vysokohorském prostředí. Při nedostatku kyslíku se začnou tvořit červené krvinky, a pokud jich je moc, srážejí se. Mladík tak zemřel na následky trombózy obou nohou. Příčinou byla obezita, protože při 160 centimetrech vážil víc než 130 kilogramů.

Příběhy obou mladých lidí jsou však spíš výjimkou, tak vážné komplikace většina obézních dětí nemá. Nejvíc trpí kožními potížemi, kdy vlivem tření kůže vznikají v místech zapářky plísně, mají ortopedické problémy či vysoký tlak. Paradoxně si tak za dohledu rodiny zakládají na potíže do budoucna. „Daní jsou cévní změny. V raném dospělém

věku 30 či 35 let už mohou být zásadní. Jsou to první stadia aterosklerózy, tedy ukládání tuků pod výstelku cév,“vysvětluje dětský lékař a kardiolog z České obezitologické společnosti Bohuslav Procházka.

Při řešení obezity se však u dětí a dospívajících nikdy kvůli vývoji nenasazuje redukční dieta. Navrhují se režimová opatření, tedy pomalu hubnout, jinak se stravovat a hýbat se. „Obezita není problém dítěte, ale celé rodiny. Musí začít fungovat spolu, jezdit na kole, chodit na procházky, všichni se lépe stravovat,“vysvětluje Procházka. Kromě zčásti vrozených dispozic se totiž na obezitě dětí podílí i „dědičnost rodinného talíře“.

K tomu přibývá dětí, kterým chybí přirozený pohyb. Kde se dřív vyšlo po schodech, je výtah, rodiče děti vozí do školy, na kroužky i sport. Dle dat studie Zdraví dětí z roku 2016 je bez pohybu téměř pětina dětí. „Je však i mnoho těch, které mají normální BMI (ukazatel vypočítaný poměrem hmotnosti a výšky s ohledem na pohlaví a věk, pozn. red.) a hmotnost, ale přitom mají nadváhu, protože nemají žádnou svalovou hmotu. To je takzvaná utajená obezita,“doplňuje Procházka. Navíc obezita je i psychosociální problém. Tlak okolí někdy vede dítě k depresím, protože se s ní potýká nejvíc v citlivém období dospívání, kdy se formuje i sexualita.

U chlapců vyšší hmotnost stoupá až do třinácti let, u dívek vrcholí v devíti, u obou pohlaví přetrvává minimálně do 17 let. „Obezita dívkám urychluje nástup menstruace do jedenácti let a z chlapců dělá (ne)muže s utopeným pohlavím v tuku a velkými prsy,“vysvětluje obezitolog Zlatko Marinov. „80 procent dětí s nadváhou ji převede do dospělé obezity. Stanou se chronicky obézními se závažnými zdravotními následky,“dodává.

V péči o obézní děti by mohla už příští rok přijít ještě další změna. Znovuzavedení antropologických výzkumů, které se v Česku prováděly každých deset let od roku 1951 na vzorku desetitisíců dětí. Poslední proběhl v roce 2001. Díky tomu lékaři věděli, jak současná populace vypadá, zda děti vyrůstají v normě, upravovaly se růstové grafy. „Dnes nemáme ucelená data, ale je příslib, že by se snad povedlo prostředky na průzkum najít. Nesmírně bychom to přivítali,“vysvětluje člen sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti JEP obezitolog Jan Boženský.

Obezita jsou i peníze, podle náměstka Všeobecné zdravotní pojišťovny Davida Šmehlíka vyjdou výdaje na léčbu rozvinutých onemocnění souvisících s obezitou na desítky až stovky milionů korun ročně.